Miloš Zeman a Petr Nečas na tiskové konferenci po návštěvě jednání vlády.

Miloš Zeman a Petr Nečas na tiskové konferenci po návštěvě jednání vlády. | foto: Petr Topič, MAFRA

ODS se postavila Zemanovi, v boji o diplomaty podpořila Schwarzenberga

  • 355
Výkonná rada ODS se v pátek postavila za ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který se s prezidentem Zemanem pře o jmenování nových velvyslanců. Kromě toho rada udělila licence několika novým místním sdružením v Praze.

"Výkonná rada ODS považuje veřejný spor mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničních věcí o obsazení postů velvyslanců za nedůstojný a poškozující zájmy České republiky doma i v zahraničí," uvedl mluvčí občanských demokratů Jiří Sochor.

"Odmítáme přitom nestandardní postupy jmenování velvyslanců, které nejsou v souladu s ústavními zvyklostmi a které by vedly k posunu k poloprezidentskému systému," uvedlo vedení největší vládní partaje  Výkonná rada se tak fakticky postavila za ministra zahraničí a místopředsedu vlády Schwarzenberga (TOP 09).

Spolupráce mezi ním a prezidentem Zemanem začala váznout koncem března poté, co Zeman prohlásil, že by jako velvyslankyni na Slovensku uvítal Livii Klausovou (více se dočtete zde). Schwarzenberg je ale přesvědčený, že právo navrhovat jména velvyslanců má pouze on. Snahu vyslat Klausovou do Bratislavy vnímá jako odměnu za to, že v prezidentské kampani podpořila Zemana.

Zeman v úterý při své návštěvě Vídně dokonce naznačil, že Schwarzenberga může obejít. "Ústava České republiky naprosto jasně říká, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. Jsou zde dvě varianty - buď se dohodnu s ministrem zahraničí, nebo se dohodnu s panem premiérem," prohlásil Zeman.

Přijeti eura? Hlavně žádný pevný termín

Výměnou za to, že se postavila za šéfa diplomacie, by ODS ráda viděla jednoznačné vyjádření TOP 09 k situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle ODS v něm dochází k nárůstu vlivu levice a hrozí prý převzetí kontroly nad výkladem minulosti (o krizi kolem ÚSTR čtěte více zde).

Vedení ODS se vůči Zemanovi vymezilo i v otázce přijetí eura. Hlava státu totiž tento týden řekla, že by podle něj Česko mohlo přijmout společnou měnu v horizontu pěti let. Premiér Petr Nečas však po setkání s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem prohlásil, že Česká republika je pro přijetí eura, ale bez pevného termínu (co ještě Nečas při návštěvě Van Rompuye řekl, se dočtete zde).

"Vývoj v eurozóně je velmi dynamický a vstup do ní musí být pro naše občany a firmy výhodný. O případném přijetí eura musí vzhledem k výrazně se měnícím podmínkám v eurozóně rozhodnout občané v referendu," shodla se v pátek výkonná rada.

"Obvinění Julínka je za hranicí nesmyslu"

Po jejím jednání se premiér a předseda ODS Petr Nečas vyjádřil i k nedávnému obvinění exministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Toho policie viní z toho, že státu způsobil škodu 792 milionů korun, když pověřil soukromé firmy provozem letecké záchranky. Julínek proti obvinění podal stížnost (o obvinění čtěte více zde).

"Nemáme žádné informace, že by při tomto výběrovém řízení došlo k čemukoli nezákonnému. To, co bylo zatím uvolněno ze strany policie, to je za hranicí nesmyslu," uvedl premiér.

Zdůraznil, že výběrové řízení, vypsané ministerstvem zdravotnictví, se konalo na základě rozhodnutí vlády, protože nebylo možné, aby leteckou záchrannou pomoc provozovali hasiči nebo policisté. Premiér navíc dodal, že čísla o škodách jsou nesmyslná. Policie podle něj nezohlednila například náklady na výcvik pilotů, jejich mzdy nebo amortizaci letecké techniky (více o případu čtěte zde).

Výkonná rada na pátečním jednání udělila licenci čtyřem novým místním sdružením v Praze-západ a po jednom v Praze 4 a 12. V únoru rada zrušila celá oblastní sdružení v těchto obvodech, mimo jiné pro podezření z účelových náborů. Zástupci rušených oblastí ODS však nařčení odmítli.

V sobotu čeká ODS v Brně ideová konference, na které se setkají starostové s vedením občanských demokratů. Měli by hovořit o postojích samospráv k některým legislativním návrhům. Části starostů se nelíbí především návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na obce a města či vznik centrálního registru smluv.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video