Srbský dopis podle agentury Reuters vyzývá k pokračování rozhovorů a obsahuje několik podmínek pro přijetí dohody.
Dokument prý nevyjadřuje jednoznačné přijetí návrhu dohody, předloženého kontaktní skupinou. Uvádí se v něm ale, že jakákoli autonomie Kosova musí vyloučit nezávislost této oblasti nebo status třetí republiky v rámci Jugoslávské svazové republiky (JSR), kterou nyní tvoří Srbsko a Černá Hora.
Pokud jde o požadavek Západu ohledně vyslání mírových sil, které by v Kosovu měly dohlížet na respektování uzavřených dohod, v dopise se píše: "Jugoslávie souhlasí s posouzením rozsahu a charakteru mezinárodní přítomnosti v Kosovu k realizaci dohody, která bude uzavřena v Rambouillet."
Prezident USA Bill Clinton v Bílém domě prohlásil, že na jednáních o Kosovu v Rambouillet byl učiněn významný pokrok, ale zároveň přiznal, že určité vážné neshody zůstávají. V této souvislosti podle agentury AP řekl, že doufá, že ještě bude brzy nalezeno nějaké řešení.
"To je na jednajících stranách,"odpověděl na otázku, zda bude prodloužena lhůta pro jednání.
Podle francouzské televizní stanice LCI dala srbská strana podmíněný souhlas s politickou částí mírové dohody, kterou připravila pro jednání šestičlenná kontaktní skupina. Srbská delegace dala nicméně najevo výhrady ke změnám, které byly učiněny v textu v posledních dnech rozhovorů a které neuzavírají možnost referenda o samostatnosti Kosova.
Podle dosavadních informací se očekává, že kontaktní skupina, složená z USA, Ruska, Británie, Francie, Německa a Itálie, přistoupí na přijetí alespoň části mírového plánu, s níž obě strany během jednání v Rambouillet vyslovily souhlas. Nevylučuje se, že konference bude na dva týdny přerušena a poté se účastníci po konzultacích opět vrátí k jednacímu stolu.
"Mohli bychom vzít v úvahu principiální dohodu o politických a ústavních otázkách a sejít se znovu za dva týdny k rozhovorům o její aplikaci," uvedl nejmenovaný diplomat v Rambouillet, kde se jednalo za zavřenými dveřmi.
Podle agentury AFP delegace kosovských Albánců také kladně odpověděla na návrh plánu kontaktní skupiny pro Kosovo, požádala však o 15 dní ke konzultacím se svou základnou.
Srbská strana sice v zásadě přijímá politickou část mírového plánu, ale odmítá rozmístění mezinárodního vojenského kontingentu, který by dohodu zajišťoval.
Albánie zvyšuje pohotovost svých jednotek na hranici s Kosovem
Jak v úterý v Tiraně prohlásil armádní mluvčí, zvýšený stupeň pohotovosti na 125 kilometrů dlouhé hranici s Jugoslávskou svazovou republikou (JSR) byl vyhlášen v době, kdy Srbové na své straně hranice posilují vojenské jednotky a přesunují sem další techniku.
Albánské ministerstvo vnitra prohlásilo, že velitel pohraniční policie Gezim Goci se vydal k severní hranici poté, co premiér Pandeli Majko spolu s představiteli policie a armády zhodotil situaci na hranici s Kosovem.
"Pohotovost policie v pohraniční oblasti byla zvýšena z obvyklého stupně tři na stupeň dva. Policisté nyní neopouštějí své ubytovny," prohlásil představitel ministerstva vnitra.
Mluvčí vojenské divize, který působí v pohraničním okrese Kukes, oznámil, že armáda pokračuje ve výcviku se zřetelem k mimořádným okolnostem. Dosud prý nedošlo k žádným incidentům. "Jsme nuceni k takovým opatřením, protože srbská armáda posiluje svá postavení v blízkosti státní hranice," dodal mluvčí.
Údery NATO by znamenaly zmrazení vztahů NATO a Ruska
Generál Leonid Ivašov z ruského ministerstva obrany v úterý prohlásil, že pokud Severoatlantická aliance zaútočí na srbské cíle nebo rozmístí v Jugoslávii své jednotky bez souhlasu Bělehradu a OSN, bude to znamenat zmrazení vztahů mezi NATO a Ruskem.
"Máme hodně projektů s NATO, které jsou velmi zajímavé, a některé z těchto programů budou zmrazeny," řekl generál Ivašov na tiskové konferenci na dotaz týkající se reakce Ruska na letecké údery NATO nebo na rozmístění mezinárodních sil v Kosovu bez souhlasu OSN a Bělehradu.
"Nechceme spolupracovat s organizací, která porušuje mezinárodní pravidla ve vztazích mezi státy," řekl Ivašov.
Rusko podepsalo v květnu 1997 se Severoatlantickou aliancí Ustavující akt, který upravuje jeho spolupráci s NATO. Rusko je také členem programu Partnerství pro mír, k němuž se připojilo v červnu 1994.
V Kosovu pokračují boje, pět policistů zraněno
Na severu Kosova v úterý, v den vypršení prodlouženého ultimáta pro podepsání mírové dohody, opět vzplály boje mezi srbskými zvláštními silami a albánskými povstalci z Kosovské osvobozenecké armády (UCK).
Při srážkách, v nichž bylo použito minometů a automatických zbraní, bylo zraněno pět srbských policistů a fotograf americké agentury AP. Podle srbského informačního střediska byli policisté napadeni kosovskoalbánskými povstalci v obci Bukoš nedaleko Vučitrnu (asi 40 kilometrů severozápadně od Prištiny).
Policisté zde vyšetřovali incident z předchozího dne, kdy při útoku na obec byl zabit jeden srbský civilista a dva další byli zraněni.
V přestřelce se ocitl také zpravodaj agentury AFP.
Šéf prozatímní srbské vlády v Kosovu Zoran Andjelkovic obvinil povstalce z UCK, že útočí na vládní síly ve zřejmé snaze vyprovokovat je a aby se vytvořil obraz humanitární katastrofy.
"Je to další pokus vyvinout nátlak v den, kdy na konferenci v Rambouillet musí být přijato nějaké rozhodnutí," řekl.
Andjelkovic odmítl tvrzení zástupců mezinárodních humanitárních organizací, že na severu Kosova jsou na útěku tisíce Albánců.
Úřad Vysoké komisařky OSN pro uprchlíky v pondělí uvedl, že z vesnic v oblasti Vučitrnu ve strachu před boji uprchlo více než 4000 albánských civilistů. Tuto informaci nepotvrdila ověřovací mise OBSE, která v Kosovu. Navzdory pokusům o manipulaci budou státní orgány bojovat proti teroristickým bandám albánských separatistů, řekl Andjelkovic.
 Srbský prezident Milutinovič před jednáním v Rambouillet |
 Srbský prezident Milutinovič přichází na jednání na zámku v Rambouillet u Paříže |
