Sobotka narazil. Církve nesouhlasí se změnou smluv kvůli restitucím

  • 978
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka při jednání se zástupci církví v Arcibiskupském paláci na Hradě narazil. "Nesouhlasíme se změnou zákona, nesouhlasíme se změnou smluv," řekl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. "V duchu zákona a v duchu smluv mohou experti přemýšlet, co lze doplnit, dodat jinak," uvedl Ruml.

Šéf ČSSD Bohuslava Sobotka při snaze vyjednat omezení církevních restitucí uspěl jen minimálně. "Vznikne expertní pracovní komise," řekl po jednání s kardinálem Dominikem Dukou a dalšími zástupci církví.

Délku práce komise odhadl na týdny. "To jsou dvě věci, které spolu nemusí bezprostředně souviset," odvětil na otázku iDNES.cz, jestli to pozdrží i podpis případné koaliční smlouvy s hnutím ANO a KDU-ČSL.

Církve jsou ochotny jednat o zmírnění jejích dopadů na rozpočet. "Tím, že jsou ochotny přijmout část náhrad formou krátkodobých státních dluhopisů," uvedli ve společném prohlášení zástupci církví.

Peníze pro církve

Jde o 59 miliard korun, jejichž výplata církvím bude rozložena do třiceti let. Ve skutečnosti půjde o částku vyšší, protože se má zohlednit inflace. Inflační doložku, na níž se bývalá vláda shodla se zástupci církví, už kritizoval i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Kromě peněz má být podle schválených restitucí církvím vydán majetek v hodně 75 miliard korun a v průběhu sedmnácti let bude klesat částka, kterou kromě toho stát přispívá na platy duchovních. Ta je nyní necelých 1,5 miliardy korun ročně.

"To není žádná novinka. Ta možnost vyplatit část náhrad ve formě dluhopisů je už zmíněna ve stávajících smlouvách. Ale určitě by bylo dobře, kdyby církve čerpaly maximum touto metodou, která by alespoň o něco zlevnila církevní restituce," řekl Sobotka.

Církve jsou s ČSSD ochotny jednat o projektech pro potřebné

Církve jsou ochotny se zástupci ČSSD jednat o projektech, kterými by od státu navrácený majetek využívaly především pro potřebné. Shodli se na tom zástupci České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí.

Sobotka ale přišel na jednání se zástupci církví s tím, že by se měly samy dobrovolně zříci části peněz, které jim garantují smlouvy se státem podle přijatého zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. S tím však narazil. Ruml to rezolutně odmítl.

"Pokud se v minulých letech celá řada lidí musela uskromnit, ať už šlo o rodiny s dětmi, o zaměstnance veřejného sektoru, kterým se snižovaly platy, ať už o důchodce, církve by měly projevit pochopení pro situaci státního rozpočtu. Větší pochopení, než dosud projevit byly schopny," řekl Sobotka. Prohlásil, že těžko vysvětluje důchodcům, že penze porostou jen o jednu třetinu inflace, ale paušální finanční náhrady církvím se budou valorizovat o celou inflaci.

Debata o Pražském hradu je podle církví zbytečná

Do pražského Arcibiskupského paláce šel ve čtvrtek odpoledne také s tím, že by ze schválených a Ústavním soudem potvrzených restitucí měl být zcela vyňat areál Pražského hradu a že by se církve měly zavázat, že peníze z restitucí použijí na veřejně prospěšné účely. "V otázce areálu Pražského hradu katolická církev mnohokrát vyjádřila svou ochotu nežádat o budovy dnes nutné k chodu a bezpečnosti areálu," uvedli v prohlášení zástupci církví.

Sám Sobotka si je vědom, že bez dohody s církvemi nemá ČSSD prakticky žádnou možnost, jak restituce změnit. "Tím, že byly uzavřeny konkrétní smlouvy s církvemi, tak to omezuje prostor pro redukci církevních restitucí. V případě, že by se některé z nich provedly bez ohledu na příslušné smlouvy, mohlo by to vystavit stát riziku žalob," přiznal už ve středu kandidát na premiéra (více zde).

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub už minulý týden uvedl, že církve nemohou z původní dohody se státem ustoupit, protože by pak nemohly naplnit očekávanou službu ve společnosti. Katolická církev plánuje část peněz vložit do investičního fondu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video