Premiér Petr Nečas při jednání Sněmovny o nedůvěře jeho vládě.

Premiér Petr Nečas při jednání Sněmovny o nedůvěře jeho vládě. | foto: ČTK

Nečas ustál pokus o svržení vlády. Schwarzenberg u toho odmítl být

  • 489
Vláda Petra Nečase odolala i pátému pokusu opozice o její svržení. ČSSD vyvolala hlasování o nedůvěře kabinetu kvůli nesouhlasu s amnestií prezidenta Václava Klause, kterou spolupodepsal premiér Nečas. Pro pád vlády ovšem hlasovalo jen 92 poslanců, což opozici nestačilo, potřebovala 101 hlasů.

Pro pád vlády hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, Věcí veřejných a národní socialista Jiří Paroubek. Pro důvěru vládě hlasovalo 97 poslanců, nepřítomných bylo 11 poslanců. Několik poslanců se hlasování nezúčastnilo, včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga z TOP 09. Proti amnestii se ve čtvrtek ohradil a už v poledne odešel z jednání. V době samotného hlasování byl však stejně v televizi v debatě proti svému soupeři v boji o Hrad Miloši Zemanovi.

"Zloději a tuneláři se i se svými nakradenými penězi mohou smát a občané to zatáhnou ze svého," vyčetl těsně před hlasováním vládě amnestii první místopředseda ČSSD a jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky vláda neustála odpovědnost, kterou má za podobu a rozsah amnestie. "Dodnes není jasné, jak amnestie vznikla a kdo se na její přípravě podílel," uvedl Sobotka. Nečas podle něj vůbec amnestii prezidenta Klause podepsat nemusel.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka při jednání Sněmovny o nedůvěře vládě (17. 1. 2013)

"Chci jasně odmítnout interpretaci ústavy, že amnestie je suverénní rozhodnutí prezidenta republiky, které musí premiér podepsat," řekl Sobotka, když zdůvodňoval, proč se jeho strana rozhodla vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Poslanci VV nosili placku parodující kampaň Schwarzenberga

Poslanci Věcí veřejných zase ve Sněmovně vypočítávali, co počítají mezi hříchy vlády, kvůli nimž by měla skončit. Vedle amnestie, kterou spolupodepsal premiér, mezi vládní hříchy zařadili například církevní restituce, nezaměstnanost, vysoké ceny potravin, nekoncepční rušení nemocnic nebo podporu lichvářů a exekutorů.

Nečas: Opozice nemá plán B

Podle premiéra Petra Nečase opozice amnestii zneužila k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě, aniž měla dostatečnou podporu ve Sněmovně a věrohodný plán B. "Nejpravděpodobnějším plánem B by bylo v tuto chvíli předání moci vládě sociální demokracie a komunistů v předčasných volbách. To je luxus, který si tato země v současné době nemůže dovolit," uvedl premiér.

Celý den také poslanci VV ve Sněmovně chodili s plackou "Mirek is not dead. Nechceme Kalouska na Hradě", kterou parodovali prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga. A faktický šéf VV Vít Bárta prohlásil, že by se o nedůvěře vládě mělo hlasovat na začátku každé schůze Sněmovny, aby se vidělo, které poslance zase premiér Nečas "nakoupil".

Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 si odpoledne ve Sněmovně z opozice utahoval, že na jednu stranu kritizuje prezidentovo a premiérovo počínání, ale zároveň hlasuje o nedůvěře vládě, když nového premiéra by ještě před odchodem z Hradu vybíral právě Klaus. "Pokud prezidentovi tu šanci chcete dát, hlasujte ze všech sil," řekl Kalousek.

Sobotka má podezření, že amnestie byla šita na míru

Amnestie podle předsedy ČSSD Sobotky budí podezření, že byla šita na míru některým lidem, aby nebyli potrestáni. Nejsilnější výhrady má k části amnestie, která zbavila trestní odpovědnosti pachatele závažných hospodářských trestných činů, u nichž nebyly soudy osm let schopny vynést rozsudek a trestní sazba není vyšší než deset let. Zmínil ve Sněmovně například kauzy Union banky a H-Systemu.

Sobotka připomněl, že k dvacátému výročí vzniku samostatné republiky byla amnestie vyhlášena i na Slovensku, ale v takové podobě, kterou akceptovala veřejnost, opozice, soudci a státní zástupci.

Slovenská amnestie se totiž týkala jen nedbalostních trestných činů. "Dotkla se pouze 600 odsouzených," zdůraznil předseda sociální demokracie.

Nečas: Jde o politicky folklórní krok. Amnestie je záminka

Premiér reagoval na Sobotkovo vystoupení slovy, že snaha vyjádřit vládě nedůvěru kvůli amnestii je jen deklarace, protože nemá vůbec připravené, co by následovalo. "Jde o politicky folklórní krok," prohlásil předseda vlády.

Amnestie prezidenta Klause je podle něj jen záminka pro hlasování o nedůvěře vládě. "Je to individuální akt soucitu a milosrdenství," hájil Nečas amnestii jako takovou. Ve vystoupení před poslanci řekl, že každý den vězně ve vězení stojí daňové poplatníky tisíc korun.

Důvodem, proč by měla vláda hlasování o svržení vlády přežít, je podle Nečase mimo jiné i to, že v Česku je nejnižší ohrožení chudobou v celé Evropské unii a v zemi je sedmá nejnižší nezaměstnanost z unijních zemí. Politika ČSSD, která se snaží o pád vlády, by se podle Nečase zemi prodražila kvůli tomu, že by musela platit více při splácení státních dluhopisů.

"Lepšího ratingu se lidé nenají ani z něj nezaplatí nájem," opáčil Nečasovi šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Vicepremiérka Karolína Peake ze strany LIDEM zalitovala, že součástí amnestie je zastavení dlouho soudem nevyřízených kauz, protože - jak zdůraznila - některé mají počátek v době vlád sociální demokracie.

Schwarzenberg se rozhodl, že odejde. Stejně musel jít do televize

Schwarzenberg svůj předčasný odchod zdůvodnil nesouhlasem s amnestií, o níž předem nevěděl. Premiér Nečas ho neinformoval o tom, že ji podepíše. "Chápu pobouření občanů. Taková amnestie je neštěstí," řekl poslancům Schwarzenberg ještě před tím, než oznámil, že opustí jednání (více zde).

Karel Schwarzenberg na prostest proti podepsání amnestie premiérem odešel před hlasováním o důvěře vládě z Poslanecké sněmovny.

Jenže u hlasování by nebyl tak jako tak. K hlasování se poslanci dostali až po osmi hodinách jednání, ve 20 hodin, právě v době, kdy začínala prezidentská debata v České televizi proti Miloši Zemanovi.

ČSSD na nepřítomného Schwarzenberga útočila kvůli jeho postoji, který označila za alibismus. "Jak by se choval jako prezident? Také by odešel z Hradu a schoval by se?" ptal se pak od řečnického pultíku šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Kriticky vůči Schwarzenbergovi vystoupili i další poslanci sociální demokracie a KSČM. Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa Schwarzenberg lže, když tvrdí, že o amnestii předem nevěděl.

Už před jednáním bylo zřejmé, že pro vyjádření nedůvěry Nečasově vládě nemá opozice dost hlasů. A řada nezařazených poslanců nemá zájem na pádu vlády, který by vedl k riziku předčasných voleb, po nichž by se do Sněmovny nejspíš nedostali. Výsledek hlasování to jen potvrdil. "Tak už pan premiér aspoň ví, co je to kontrasignace a že není jenom pošťák," řekla ve Sněmovně poslankyně Marie Nedvědová z KSČM.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video