Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šanci dostalo omezení milostí i lex Paroubek proti snadnému pádu vlády

  10:02aktualizováno  13:51
Krátce poté, kdy prezident Miloš Zeman vyhlásil, že nehodlá udělovat milosti, začali poslanci schvalovat změnu ústavy, podle níž by k udělení milosti potřeboval ještě podpis premiéra, kdyby si to přece jen rozmyslel. Změna, kterou předložila ČSSD ještě v době, kdy byl na Hradě Václav Klaus, prošla prvním čtením. Návrh teď posoudí výbory Sněmovny.

Lex Paroubek se říká institutu takzvané konstruktivní nedůvěry podle toho, jak v roce 2009 opoziční lídr Jiří Paroubek svrhl vládu Mirka Topolánka, aniž bylo jasné, co bude dál následovat. | foto:  David Neff, MAFRA

"Je to jistý relikt království, který ale umožňuje zmírňovat tvrdost zákona," hájil ve Sněmovně právo prezidenta udílet milost šéf poslanců ODS Marek Benda.

Sociální demokraté navrhli, aby je hlava státu směla udělovat jen v případě, že je spolupodepíše premiér nebo jiný člen vlády. Vládní strany byly proti, ale návrh změny ústavy se jim nepodařilo smést ze stolu. Zdaleka to ale neznamená, že změna projde. K jejímu schválení bude totiž třeba 120 hlasů poslanců a opozice se tak bude muset dohodnout s koalicí. Páteční jednání tomu příliš nenasvědčovalo.

Místopředseda a Sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD návrh omezit dílčím způsobem prezidentovy pravomoci hájil. "Činí rozhodnutí bez podpisu člena vlády a přitom za ně neodpovídá," řekl Zaorálek.

Neprošla změna Ústavy proti přeběhlictví

Už v prvním čtení Sněmovna zamítla návrh změny ústavy, se kterou přišli komunisté a která byla namířena proti přeběhlíkům ve Sněmovně. O zániku jejich mandátu v případě, že opustí stranu, za kterou byli zvoleni, měl podle návrhu KSČM rozhodovat soud.

Už když prošla přímá volba prezidenta, přišla hlava státu o možnost rozhodnout sama o zastavení trestního stíhání ještě před tím, než rozhodne soud. Kdyby to chtěl prezident udělat, musí k tomu mít podpis předsedy vlády. Kromě omezení práva na abolici chtějí nyní sociální demokraté vyloučit individuální rozhodování hlavy státu o jiných typech milosti.

"Neřeší to vůbec podstatu problému. Pouze jeden politický orgán bude nahrazen dvěma politickými orgány," kritizoval návrh ČSSD exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. "Nedělejme z ústavy trhací kalendář. Věřím prezidentovi Miloši Zemanovi, který řekl, že milosti dávat nebude," řekl poslanec TOP 09 František Laudát.

Prezident Zeman hned po složení slibu na Pražském hradě potvrdil to, co říkal už ve volební kampani, že nehodlá využívat nejen práva amnestie, jako to na začátku roku udělal Václav Klaus, ale nebude ani udělovat milosti. "Sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoliv můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoliv způsobem zneužít," prohlásil Zeman (více zde).

Svrhnout vládu má být těžší, poslanci projednávali lex Paroubek

Poslanci se v pátek zabývali i další možnou změnou ústavy, která by do ní zakotvila institut takzvané konstruktivní nedůvěry, jak je tomu ve Spolkové republice Německo. V Česku by se jí spíše mohlo říkat lex Paroubek podle toho, jakým způsobem v roce 2009 tehdejší opoziční lídr Jiří Paroubek svrhl vládu Mirka Topolánka, aniž bylo jasné, co bude dál následovat. Nakonec vznikla vláda Jana Fischera, na níž se domluvily ODS, ČSSD a Strana zelených.

Hlasovat o svržení vlády by podle předloženého vládu návrhu změny ústavy bylo obtížnější. Už současně s hlasováním o nedůvěře vládě by opozice musela zároveň předložit jméno kandidáta na příštího premiéra.

Komunisté marně navrhovali zamítnutí návrhu už v prvním čtení. Výhrady k této navržené změně ústavy má ČSSD, a tak stejně jako v případě možné úpravy pravidel pro prezidentské milosti není jasné, zda se pro změnu najde potřebná třípětinová většina, tedy 120 hlasů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.