Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSD předčasné volby neprosadila, ODS volala po Ištvanově hlavě

  6:50aktualizováno  15:15
Rozpuštění Sněmovny a předčasné volby ČSSD ve Sněmovně neprosadila. A to přesto, že když premiér Jiří Rusnok představoval nového ministra financí Jana Fischera, část poslanců nespokojeně bušila do lavic a ministrům nikdo netleskal. Potřebných 120 hlasů, aby se poslanci "rozpustili a vypustili", ale sociální demokraté nesehnali.

Pro hlasovalo jen 96 poslanců ČSSD, KSČM a Věcí veřejných. Strany dosavadní vládní koalice byly proti. S dosud opozičními stranami hlasovali pro předčasné volby nezařazení poslanci Kristýna Kočí, Josef Dobeš, Michal Doktor, Jiří Paroubek a Radim Fiala.

"Předčasné volby by byly nejlepším řešením politické krizi," vyzval před tím v rozpravě, která včetně polední pauzy trvala téměř pět hodin, šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Nejsilněji mu oponoval exministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj jde především o střet mezi Sněmovnou a mocichtivým prezidentem Milošem Zemanem, který se domnívá, že ústavní zvyklosti jsou idiotské.

Zemana přirovnal Kalousek k predátorovi, který se snaží požírat ústavní pravomoci a demokratické strany se mu musí bránit. Obrátil se na sociální demokraty s tím, co by asi Zeman dělal po předčasných volbách, kdyby v nich zvítězila ČSSD.

"Opravdu se domníváte, že by podpořil toho, kdo by zvítězil v demokratických volbách na vašem sjezdu? Konečné slovo by stejně měl prezident republiky, ať si zvolíte kohokoli. Bojím se, že někteří z vás s tím počítají," uvedl v narážce na zemanovské křídlo, které v ČSSD sílí proti předsedovi Bohuslavu Sobotkovi.

Zemana se zastal Vít Bárta, který za predátora označil naopak Kalouska.
Odkázal na to, že již bývalý prezident Václav Klaus nerespektoval vítěze voleb a pověřil sestavením vlády po volbách v roce 2010 Petra Nečase. Analogie ale kulhá. Většinu ve Sněmovně měly ODS, TOP 09 a tehdy Bártovy Věci veřejné.

Schůzi o možnosti předčasných voleb navrhla ČSSD po pádu vlády Petra Nečase a poté, co prezident jmenoval kabinet Jiřího Rusnoka. "Petr Nečas tady řekl výrok, že tady o vládě nebude rozhodovat parta policejních plukovníků. To nebyl nejsilnější výrok Petra Nečase, to byl výrok Petra Nečase, ve kterém se nejvíce mýlil," řekl exministr dopravy Zbyněk Stanjura.

Bez podpory TOP 09 ani ODS dosavadní opozice hlasy pro to, aby se Sněmovna rozpustila, dohromady dát nemohla. Strany dosavadní koalice totiž čekají na svou šanci vládnout, když Rusnokova vláda neprojde. ODS, TOP 09 a LIDEM ještě před jmenováním Rusnoka premiérem sesbíraly 101 hlasů poslanců podporujících, aby se předsedkyní vlády stala Miroslava Němcová. Nemají ovšem žádnou jistotu, že by jí dal prezident Zeman vůbec šanci.

Sociální demokraté si byli předem vědomi toho, že jejich šance na rozpuštění Sněmovny nejsou na středečním jednání vysoké, a už proto avizovali, že by v září mohli svůj pokus opakovat.

"Pokud bude šance na rozpuštění Poslanecké sněmovny, tak nepochybně v září by to mělo smysl," uvedl šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. A potvrdil to i Sobotka. "Podpoříme to, i kdyby to mělo znamenat, že se do Poslanecké sněmovny nedostaneme," uvedla Kateřina Klasnová.

"Bylo jasné, že si kapři rybník nevypustí. Většina poslanců je ve Sněmovně naposledy. Navíc na základě až zázračně rychlého rozhodnutí soudu mohou užít imunity a na půdě Sněmovny beztrestně uzavírat kšefty, jak se jim zachce," komentoval rozhodnutí parlamentní většiny předseda strany ANO Andrej Babiš. "Je jen škoda, že české soudy nerozhodují stejně pružně jako o poslanecké imunitě spory, které se týkají obyčejných občanů," dodal.

Nebudou rozhodovat plukovníci? Nečas se mýlil, řekl Stanjura

Atmosféru schůze Sněmovně totiž výrazně ovlivnilo rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze, která výrazně přispěla k pádu Nečasovy vlády. Nejvyšší soud totiž vyňal bývalé poslance ODS Petra Tluchoře a Marka Šnajdra z trestního stíhání a ještě večer byli Tluchoř, Šnajdr i Ivan Fuksa propuštěni z vazebních věznic v Ostravě a v Olomouci na svobodu (co říkali, čtěte zde).

ODS v reakci na to vyzvala, aby se vláda zabývala situací v Nejvyšším státním zastupitelství a v policii. "Je úkolem a odpovědností vlády věc neprodleně řešit včetně vyvození osobní odpovědnosti jednotlivých aktérů ve sféře výkonné moci," shodl se jednomyslně poslanecký klub ODS. Úřadující šéf strany Martin Kuba řekl, že by měli skončit jako olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, tak šéf ÚOOZ Robert Šlachta.

Fotogalerie

Všichni tři bývalí poslanci ODS byli stíháni kvůli tomu, že kývli na politický obchod s Nečasem. Odešli ze Sněmovny, umožnili vládě schválit daňový balíček a Šnajdr s Fuksou pak získali pozice ve státních firmách Čepro a Český aeroholding. Tluchoř místo sebe nominoval zástupce do orgánů Českých drah.

"Za projev učiněný v Poslanecké sněmovně je namístě pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic," uvedl podle serveru Lidovky.cz Nejvyšší soud ve zdůvodnění svého rozhodnutí.

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan už ze Sněmovny stáhl žádost o vydání expremiéra Petra Nečase ke stíhání (více zde). Mandátový a imunitní výbor se přitom žádostí, kterou přinesl do Sněmovny osobně Ištvan, měl začít zabývat právě ve středu před hlasováním poslanců, zda se sami "rozpustí a vypustí"..

Podle Ištvana se teď nejprve musí vyjasnit rozsah poslanecké imunity. Stále si nechal otevřenou možnost stíhání exposlanců ODS. Nečas naopak volá po jeho rezignaci (čtěte zde). "Ideální by bylo, kdyby se k výkladu Ústavy dostal Ústavní soud," řekl ve Sněmovně předseda ČSSD Sobotka. To podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Doporučí prý prezidentovi Miloši Zemanovi, aby se kvůli výkladu imunity na Ústavní soud obrátil.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.