Jednání s uchazeči skončí roku 2002

Od zpravodaje MF Dnes - Nejpokročilejší uchazeči mohou uzavřít vstupní jednání s Evropskou unií do konce roku 2002. Jejich vstup do unie má pak proběhnout záhy poté, a to do poloviny roku 2004. Na tom se v pátek shodlo patnáct zemí unie i navzdory počátečním námitkám Francie a Německa. "Máme pocit, že s nejvíce pokročilými uchazeči by mělo být možné ukončit jednání o připojení (k EU) do konce roku 2002," prohlásil švédský premiér Göran Persson.

Unie uvedla poprvé konkrétní datum
Je to poprvé, co unie uvedla datum, kdy chce skončit jednání. "Bude-li pokrok směrem ke splnění vstupních kritérií pokračovat nezmenšeným tempem, cestovní mapa by měla umožnit uzavřít jednání do konce roku 2002 s těmi kandidátskými zeměmi, které budou připraveny. Cílem je, aby se účastnily voleb do Evropského parlamentu jako členové," stojí ve švédském návrhu.

Praví se v něm také, že proces rozšíření je nezvratný a že za švédského předsednictví se podařil podstatný průlom v jednání o přistoupení s 12 kandidáty, kteří dosáhli pozoruhodného pokroku. 

Text chválí zejména 'cestovní mapu' navrženou loni Evropskou komisí a schválenou na prosincovém summitu v Nice, která stanoví harmonogram schvalování společných stanovisek EU k jednotlivým kapitolám. Je označena za ambiciózní a realistický rámec pro jednání.

"Musíme ukázat, že pokud dokážeme dodržet přijatý kalendář jednání, musíme dát nejlépe připraveným uchazečům možnost uzavřít jednání do konce roku 2002," vyzval své kolegy švédský premiér Göran Persson, zatímco kilometr od konferenční místnosti vedla policie tvrdé pouliční boje s tisíci demonstrantů.

Švédové sice neprosadili myšlenku, že nejúspěšnější uchazeči by se měli stát členy unie už k 1. lednu 2004, ale ukončení jednání příští rok umožňuje, aby se země jako Česká republika, Maďarsko nebo Slovinsko staly řádnými členy unie už někdy v prvním pololetí 2004, tedy před volbami do Evropského parlamentu. Účast na nich přislíbila unie nejpokročilejším uchazečům už před půl rokem v Nice.

Česko ví, na čem je
Češi a další uchazeči mají nyní jasnou perspektivu, s níž musí počítat ve své vyjednávací taktice. Daleko více než kdy dříve musí zvažovat, kde chtějí trvat na svých stanoviscích a zájmech a kde je mohou obětovat v zájmu svého brzkého vstupu do EU.

Řada uchazečů dává přitom najevo, že pro brzký vstup jsou ochotny obětovat prakticky vše. Naposledy to ukázalo Maďarsko, které přijalo návrhy unie, dočasně omezující práva maďarských pracovníků a některých firem po vstupu země do EU. Budapešť si na oplátku vymínila jen to, že smí podobná omezení uvalit na firmy ze Západu. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany české diplomacie.

Evropská patnáctka není jednotná ve stanovení dat
Schválení data pro ukončení jednání je ale problém i pro unii. "Ti, kdo stanoví data, se sami staví pod tlak," uvedl německý kancléř Gerhard Schröder jako jeden z tří argumentů proti stanovení dat, o nichž podle něj nemá smysl diskutovat.

Zájemci o vstup budou nyní moci požadovat rychlou přípravu jednacích pozic unie, a to daleko naléhavěji než dosud. V poslední době se příprava těchto pozic nejednou zdržela kvůli sporům mezi jednotlivými členskými zeměmi unie. Pokud se to bude v budoucnu opakovat, mohou uchazeči napadat tyto země, že kvůli svým omezeným zájmům blokují jejich připojení k unii.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video