"Je to poprvé," připustil český velvyslanec při EU Libor Sečka. Maďaři a Poláci už také stáhli několik žádostí o různé dočasné odklady a výjimky. A jak ukazují nejnovější zprávy, jsou ochotni jít ještě mnohem dále.
Češi k tomu také směřují. Podle hlavního českého vyjednavače Pavla Teličky přijala vláda v lednu dokument, který "hierarchizuje jednotlivé vyjednávací pozice uvnitř kapitol i napříč nimi". Uvádí se tu, které české požadavky jsou důležitější a které méně důležité. Z dokumentu, podle nějž Praha už nyní postupuje, lze tedy vyčíst, od čeho Češi ustoupí lehce a na čem budou trvat až do konce.
"Pokud kandidátská země prohlásí, že beze zbytku přijímá legislativu Evropské unie, a pokud prokáže, že je schopna uplatnit ji, může postupovat velmi rychle," opakuje stále Eneko Landaburu, generální ředitel pro rozšíření EU.
Jeho slova vyvolávají dojem, že kdo nebude chtít žádné výjimky, má dveře do unie otevřené třeba hned - a unie tyto pocity podporuje. "Proces rozšíření může být urychlen s kandidáty, kteří nebudou žádat mnoho přechodných období," uvedl Landaburu například při návštěvě ve Slovinsku.
Slovinci na to slyšeli. Nyní uvažují o tom, že se vzdají velké části žádostí o výjimky, jichž nikdy nechtěli moc. Trvat chtějí hlavně na přechodných obdobích v ochraně životního prostředí, která je finančně velmi náročná. Nežádají ani o dočasný odklad prodeje půdy pro občany z EU, jak to zatím požadují Poláci nebo Češi.
I Maďaři a Poláci jsou ochotni hodit přes palubu až polovinu z těch výjimek, o něž dosud žádali. U Poláků jde třeba o dočasnou ochranu domácích autodopravců a o výjimky v oblasti daňové politiky a hospodářské soutěže.
I Češi budou muset naslouchat sugestivní výzvě z unie, že uchazeči se "musí začít hýbat". Už teď počítají s možností, že budou muset jít ještě dále, než si dosud mysleli. "Je tam ještě určitá vůle," řekl k nynějšímu mandátu pro jednání hlavní vyjednavač Telička.
"Mandát v té podobě, v jaké dnes existuje, obsahuje zcela jistě flexibilitu," dodal.
O české pružnosti by asi mnohé řekla vládní studie k nákladům rozšíření v jednotlivých oblastech, která podle velvyslance Sečky není dosud přístupná.
Pokud jde o další postup, je Praha podle Teličky přesvědčena, že "ne nutně musí být na špici pelotonu a vyčerpávat se". "Je lepší jet si svoje tempo, mít špičku pod kontrolou a dosáhnout zvýšeného cíle v závěru," uvedl.
V Bruselu se však šíří pověsti o tom, že na podzim se ukáže, které země míří do první skupiny rozšíření a které budou zaostávat - a že ústupky uchazečů přitom sehrají značnou roli. "Pokud by došlo k takovému vývoji a pokud budeme blízko ke špici, můžeme tento krok (upouštění od výjimek pro Čechy) vždy udělat. Musíme být připraveni šlápnout do pedálů.
Víme, jak na to," reagoval na to Telička. Zároveň se snažil tuto obavu vyvrátit s tím, že "pořádná jednání ještě nezačala" a "ve hře jsou i další země, podle nichž se bude také určovat tempo".
Jde zřejmě o Polsko. To má velké problémy s reformou svého zemědělství i těžkého průmyslu a bude muset trvat na řadě významných výjimek.
Češi však chápou, že oni sami na mnoha z nich nebudou moci trvat, i když jde o takové věci jako třeba dočasné zachování značky Tuzemský rum po vstupu do EU.
Sotva bude možné žádat výjimku z hygienických pravidel unie pro česká jatka, která jsou často na nižší úrovni než unijní. A je otázka, jak dlouho bude možné hájit třeba dočasně nižší spotřební daně na cigarety, které jsou oblíbeným artiklem pašeráků v EU.
