Pádu vlády kvůli návrhu na zrušení lustračního zákona se premiér Bohuslav Sobotka neobává.

Pádu vlády kvůli návrhu na zrušení lustračního zákona se premiér Bohuslav Sobotka neobává. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Sobotka: Pád vlády kvůli lustračnímu zákonu není pravděpodobný

  • 189
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se neobává, že lidovci opustí vládu kvůli lustračnímu zákonu, jehož zrušení navrhli komunisté. "Nemyslím si, že by návrh KSČM mohl v této Sněmovně uspět," řekl Sobotka po jednání předsednictva ČSSD. Poslanci jeho strany budou mít volné hlasování a část z nich nejspíš komunisty podpoří.

"Já to teď nebudu odhadovat," odvětil Sobotka na otázku iDNES.cz, jak velká část poslaneckého klubu ČSSD by mohla hlasovat s komunisty pro konec lustračního zákona. Připomněl, že již před více než deseti lety jeho strana konec lustrací navrhovala u Ústavního soudu. Tehdy neuspěla.

Tento týden při jednání ve Sněmovně výslovně podpořil ministr zahraničí a místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek. "Dlouhodobě kritizujeme lustrační zákon," řekl Sobotka. "Nemyslím si ale, že by mohl ohrozit vládu, nebo vést k jejímu rozpadu," uvedl premiér. Sociální demokracie podle něj upřednostní stabilitu vlády.

"My jsme jasně upozornili naše koaliční partnery, že v případě, že by bylo prohlasováno, aby šel návrh komunistů na zrušení lustračního zákona do dalšího čtení, je to pro nás důvod ukončit naši koaliční spolupráci," varoval v pátek koaliční partnery předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Všichni tři ministři za lidovou stranu by podle něj odešli z vlády.

Jasno o tom, jak se ČSSD a ANO k lustračnímu zákonu postaví, musí být podle Bělobrádka do 18. února, kdy je na programu hlasování o důvěře vládě. ODS a TOP 09 se zatím daří blokovat to, aby se Sněmovna vůbec dostala k hlasování o návrhu komunistů.

Ačkoli lidovci nešetří silnými slovy o vládě, zároveň usilovně jednají o svých náměstcích na ministerstvech. Bělobrádek iDNES.cz sdělil, že se jim podařilo vyjednat post náměstkyně ministra vnitra pro Moniku Pálkovou a náměstka ministra průmyslu pro Jiřího Kolibu. I to naznačuje, jak vážná je ve skutečnosti hrozba, že by nakonec mohli koalici opustit.

ČSSD trvá na redukci celkového rozsahu církevních restitucí

Sobotka po pátečním jednání špiček ČSSD řekl, že trvá požadavek jeho strany na redukci celkového rozsahu církevních restitucí. Strana podle něj usiluje buď o snížení celkové finanční částky pro církve o 13 miliard korun, z nyní schválených 59 miliard korun rozložených na třicet let, nebo o to, aby se církve vzdaly církevní doložky, která ještě dohodnutou částku významně zvýší.

Ani páteční jednání zástupců ČSSD, ANO a církví, ale k dohodě o snížení finanční náhrady církvím nevedlo. Církve mají oporu nejen v přijatém zákoně, ale také ve smlouvách, které s nimi jednotlivě za Českou republiku podepsal bývalý premiér Petr Nečas.

Jediné, na čem se v pátek vyjednavači obou vládních stran se zástupci církví domluvili, je to, že se posílí transparentnost, jak církve s vraceným majetkem nakládají. Budou zveřejňovat, jak s tímto majetkem hospodaří.

Strana schválila eurokandidátku. Falbr je až na šestém místě

Předsednictvo sociální demokracie v pátek také projednalo a schválilo návrh kandidátky pro květnové volby do Evropského parlamentu.

ČSSD již dříve uvedla, že ji povede sociolog Jan Keller. Za ním budou současní europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc. Čtyřku získal Miroslav Poche z pražské sociální demokracie, pátý je středočeský sociální demokrat Zdeněk Seidl a až na šestém místě je bývalý odborový předák, nyní také europoslanec Richard Falbr. Další europoslanec Libor Rouček spadl až na deváté místo.

Sociální demokraté mají nyní sedm europoslanců a podle Sobotky chtějí obhájit minulý výsledek. Pořadí na kandidátce musí ještě v sobotu potvrdit ústřední výkonný výbor ČSSD. V europarlamentu bude mít Česká republika po letošních volbách 21 zástupců, o jednoho méně než dosud.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video