Sobotka s Babišem urychlí zákon o státní službě. Vyřeší tím i lustrace

  • 312
Sociální demokracie a hnutí ANO se domluvily, že zrychlí schvalování zákona o státní službě. Ještě v prosinci, než vláda vznikne, předloží společný poslanecký návrh, aby mohl zákon začít platit již do poloviny příštího roku. "Pokud zákon nebude schválen, mohlo by to zkomplikovat čerpání evropských peněz," řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

"To, že ten zákon nemáme, je kritizováno nejen ze strany občanů, ale i ze strany Evropské komise, která přijetím tohoto zákona podmínila další možnost čerpání prostředků z Evropské unie," prohlásil Sobotka.

Podle zákona o státní službě by se ale také členů vlády netýkala povinnost mít lustrační osvědčení. "Já bych chtěl za naše hnutí rozhodně odmítnout spekulace, že by koalice řešila problém mé osoby. Není to ani v souvislosti s lustračním zákonem ani v souvislosti se zákonem o státní službě," řekl šéf ANO Andrej Babiš.

Pokud bude zákon přijat, tak až několik měsíců poté, co už bude nová vláda úřadovat. Ohledně jmenování Sobotkovy vlády by tedy neměl mít vliv.

Přiblížili jsme se dohodě o penzijní reformě, tvrdí ČSSD a ANO

Sobotka i Babiš potvrdil, že se blíží dohodě o osudu penzijní reformy. "Blížíme se dohodě," řekl Babiš. Podle Sobotky bude třeba o tom, jak by měla vypadat, jednat i s dalšími parlamentními stranami, které se jednání o vládě neúčastní.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází na jednání o vládě s ČSSD do Lidového domu

"Je zřejmé, že o další podobě důchodového systému bude muset probíhat širší diskuse, která nebude omezena jen na koaliční strany," uvedl Sobotka. To potvrdil i předseda hnutí ANO.

Penzijní reforma, kterou prosadila bývalá vláda Petra Nečase, předpokládá, že lidé mohou část svých odvodů na sociální pojištění, přesně 3 procenta z odvodů státu, přesměrovat do soukromých penzijních fondů, pokud k tomu přidají další 2 procenta ze svého. ČSSD reformu od začátku odmítá, podlamuje totiž podle ní příjmy do prvního, státního důchodového pilíře, na němž stojí výplata penzí.

Rozpočet chce Sobotka stihnout do Silvestra

Sobotka získal podporu Babišova hnutí pro rychlejší schválení státního rozpočtu pro příští rok se schodkem 112 miliard korun. Rád by to stihl do Silvestra, i když ještě ani nebyly ustaveny výbory Poslanecké sněmovny.

Teoreticky to ale ještě stihnout jde, pokud by se poslanci sešli i mezi Vánoci a koncem roku. Pokud bude rozpočet přijat včas, bude to podle šéfa ČSSD svědčit o ekonomické stabilitě země. "Dlouze jsme diskutovali rozpočet," řekl Babiš. "Budeme se snažit ve druhém čtení analyzovat jednotlivé položky a navrhnout nějakou úprava. Vedlejší náklady státu se dají významně redukovat," prohlásil předseda hnutí ANO.

Strany jednaly o daních, školství, zdravotnictví a podle vyjádření politiků z obou uskupení dokázaly ČSSD a ANO vyřešit řadu problémů, kde se experti shodnout nedokázali. Konkrétní však vůbec nebyli. "Budeme chtít o těch věcech mluvit ještě s lidovci," vysvětloval to Sobotka.

Jména ministrů dostane Zeman do konce roku

Do konce roku chce také šéf ČSSD prezidentu Miloši Zemanovi přinést kompletní návrh nové vlády, o jejímž ustavení jedná s ANO a KDU-ČSL. Strany se zatím shodly, že ANO získá post ministra financí.

Jednou z variant je, že by Babiš mohl ve vládě zastávat post vicepremiéra, protože pak by podle názoru některých právníků ani nepotřeboval lustrační osvědčení. Babiš popírá, že by před rokem 1989 spolupracoval s StB a soudí se kvůli tomu na Slovensku. Lidovci snahy o rušení lustračního zákona odmítají. (více o postoji lidovců čtěte zde).

Babiš navštívil prezidenta Zemana před pár dny a dozvěděl se od něj, jak by se dal problém řešit. "Řekl mi také, že problém lustračního osvědčení vyřeší přijetí účinnosti zákona o státní službě, která by mohla být odhlasována už v prosinci," napsal šéf hnutí ANO Babiš ve svém blogu. To koresponduje s tím, o čem Sobotka a Babiš po čtvrtečním tříhodinovém jednání mluvili. Až na to, že zákon může začít platit až v průběhu příštího roku.

Bohuslav Sobotka po jednání s Milošem Zemanem:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video