Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jednání o přímých podporách v EU se vyhrocuje

  14:41aktualizováno  14:41
Za velmi dramatickou označují španělské diplomatické zdroje náladu mezi 15 členskými státy EU, které se už šest týdnů marně pokoušejí dohodnout, zda České republice a dalším budoucím novým členům přiznat přímé zemědělské podpory, které jsou v unii klíčovým zdrojem příjmů farmářů. Problém nyní přistál na stole ministrů zahraničí "patnáctky", kteří se s ním pokusí vypořádat na příští schůzi 10. června.

Předsedající Španělsko s podporou Evropské komise navrhuje, aby v pozičních dokumentech vůči 10 kandidátským zemím EU napsala, že mají nárok na jistou úroveň přímých podpor, protože jejich distribuce plyne z evropského práva. O tom, jakou část těchto plateb by nováčkové opravdu dostali, by se mělo jednat až v závěrečné fázi vstupních rozhovorů.

Německo, Nizozemsko a Švédsko podporují naopak britský protinávrh, aby se do konce června uzavřelo s kandidáty jednání o zemědělské kapitole s výjimkou přímých podpor, o nichž by ve stanoviscích EU nebyla ani zmínka. Finální fáze rozhovorů by pak byla věnována především otázce, zda noví členové vůbec něco dostanou - a teprve pak případně výši těchto plateb.

Španělé mají zejména podporu Francie, pro niž přiklepnutí zemědělských dotací uchazečům posiluje šance na jejich budoucí udržení. Obdobně se vyslovuje většina ostatních členů, i když třeba Belgie, Dánsko nebo Finsko by mohly žít i s britským návrhem. Žádnou pozici nezaujalo Rakousko, jehož ministr financí přímé podpory odmítá, zatímco ministr zemědělství je chce.

"Přímé platby jsou součástí evropské legislativy a tudíž je třeba se s nimi vypořádat, a to podle schváleného časového rozvrhu, tedy do konce června," vyložil nejmenovaný španělský zdroj. "Zásadně nechceme, aby byly jakkoli spojovány s reformou společné zemědělské politiky a s její letošní revizí."

Trpce poznamenal, že výše jmenovaná "čtyřka" odmítla poslední kompromisní návrh, který zaručoval pomalejší zvyšování těchto podpor v případě, že by byly ohroženy finanční stropy stanovené pro nové členy v rámcovém sedmiletém rozpočtu na berlínském summitu v roce 1999.
 
Podle britského diplomata je naopak "nepochopitelné", proč Španělé trvají na své představě, když je jen "logické" zařadit tak citlivou věc jako jsou přímé podpory až do závěrečného balíku. Předpověděl, že jeho vláda neustoupí ani na summitu v Seville. "Španělé nás obviňují, že maříme rozšíření. Na konci jejich předsednictví se ukáže, že to byli oni, kdo nebyl schopen splnit program jednání."

Ačkoli letošní revize zemědělské politiky se bude přímých podpor týkat jen okrajově, budou ji státy, které odmítají přebujelé zemědělské dotace v EU, chtít využít k rozjezdu reforem plánovaných na rok 2006. Rozšiřovací jednání tak slouží jako platforma pro zaujímání pozic a vytváření spojenectví. Postoje Francie či Španělska neznamenají, že by se tyto země náhle staly velkými milovníky východního rozšíření a Německo nebo Británie jeho zavilými odpůrci.

Přímé platby představují zhruba 60 procent subvencí, které EU z titulu společné zemědělské politiky poskytuje podle složitých parametrů svým rolníkům, tedy kolem 25 miliard eur ročně. Evropská komise navrhuje, aby noví členové dostali po vstupu čtvrtinu sumy, na niž by normálně měli nárok, protože jejich náklady jsou nadále podstatně nižší. Do roku 2006 by jejich nárok vzrostl na 35 procent.

Kandidátské země toto řešení, považované v EU za velkorysé, vesměs odmítají. Ministři zahraničí deseti jednajících států vydali 22. května ve Varšavě prohlášení, v němž požádali o "zajištění rovných podmínek pro zemědělce z nynějších a nových členských zemí, aby bylo zaručeno jejich konkurenceschopné postavení".

Tato formulace podle diplomatů umožňuje několikerý výklad včetně souhlasu s případnou nabídkou částí přímých podpor - hlavní podmínkou má být záruka konkurenceschopnosti, nikoli příslib plateb v plné výši. Názory na to, co je pro kandidáty přijatelné a co ne, se však liší - podle kuloárů by třeba Česko nebo Maďarsko byly za jistých okolností ochotny akceptovat pro začátek 25 procent, Polsko však sotva.

"Zatímco někteří by s tím dokázali žít, pokud by unie ustoupila v jiných věcech, pro Poláky by souhlas s 25 procenty byl pociťován a chápán jako kapitulace," uvedl nejmenovaný středoevropský diplomat. Dosáhnout společné pozice bude tedy obtížné nejen na straně EU, ale také kandidátských zemí.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.