Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za vyšší dluh státu chce vláda nižší plat pro politiky. ČSSD má výhrady

  10:30aktualizováno  12:08
Zabránit nadměrnému zadlužování státu se snaží vláda Petra Nečase finanční ústavou, kterou ve středu schválili v prvním čtení poslanci. Protidluhová brzda například počítá s tím, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry.

Poslanci dostali na stůl návrh vlády Petra Nečase, jímž chce finanční ústavou nastavit pravidla proti zadlužování. Například tak, že při dluhu přes 45 procent HDP by politikům klesl plat o pětinu a více peněz na platy by nedostal ani celý veřejný sektor. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Už když státní dluh přesáhne 45 procent HDP, má se podle vlády snížit o pětinu platová základna pro výpočet platů politiků. Zároveň by se měl zastavit růst prostředků na odměnu za práci v sektoru veřejných institucí.

Sociálním demokratům a komunistům se nepodařilo prosadit, aby byl návrh vládě vrácen k dopracování nebo aby jeho projednávání bylo přerušeno do doby, než vláda do Sněmovny pošle prováděcí zákon k finanční ústavě.

Proti podobě "dluhové brzdy" protestoval ve Sněmovně předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. "Hranici 45 procent překročíme už na konci letošního roku," tvrdil Sobotka.

Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 řekl, že to není pravda. "Zaznívá-li tady, že překročíme 45 procent ještě v tomto volebním období, skutečně to není pravdivá informace," řekl ministr financí. Na konci roku 2014 bude podle něj dluh 42,6 procenta.

Ke schválení ústavního zákona o rozpočtové kázni, jak se finanční ústava či protidluhová brzda oficiálně nazývá, ale vláda potřebuje sehnat 120 hlasů ve Sněmovně a ústavní většinou ji musí schválit také Senát, kde má přitom převahu sociální demokracie. Vládní koalice tak nemůže opozici přehlasovat a musí se s ní dohodnout. Sobotka, jehož ČSSD je momentálně favoritem příštích voleb, ale odmítá, aby současná vláda svázala i příští kabinet tak přísnými pravidly.

"Vláda musí mít prostor pro pružnou hospodářskou politiku. Není možné, aby takový zákon způsobil rozvrat veřejných služeb a rozbití sociální soudržnosti ve společnosti," protestoval ve Sněmovně Sobotka. Finanční ústavu by podle něj stát měl přijmout, ale měla by podle něj obsahovat "měkčí čísla", která by musela vláda dodržet. Například hranici dluhu 60 procent HDP namísto Nečasovou vládou požadovaných 50 procent pro to, aby musela vláda požádat o důvěru.

"Dopředu signalizuji ochotu ve druhém čtení vyjít opozici vstříc a dohodnout se na takových pásmech, pro která bychom mohli hlasovat všichni," řekl poslancům ministr financí Kalousek.

Sobotka návrhu vlády vytkl, že je iluze si myslet, že zákon se sankcemi proti zadlužování nějak vyřeší problém hospodaření státu. Vedle rozpočtových škrtů je podle něj nutné přijmout opatření k podpoře hospodářského růstu.

Spor politiků o finanční ústavu má ještě jeden zajímavý politický rozměr. Zatímco ODS tvrdí, že dokud neproběhne referendum o tom, zda má země někdy v budoucnu přijmout euro, stačí schválit tuto protidluhovou brzdu. TOP 09 ale před pár dny kategoricky řekla, že nepodepíše novou koaliční smlouvu s ODS a stranou LIDEM, pokud se Česká republika nepřidá k evropské smlouvě o rozpočtově a měnové unii (více zde).

Premiér Nečas a jeho ODS to odmítají. Ke smlouvě se ze členských států Evropské unie nepřidaly jen Česko a Velká Británie. Postoj občanských demokratů podpořil i nově zvolený prezident Miloš Zeman. Připojit se k evropské smlouvě podle něj není nutné, dokud se nerozhodne, zda Česko přijme euro (o postoji nově zvoleného prezidenta čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.