Rada bezpečnosti OSN dala zelenou jednáním o budoucím statusu Kosova 24. října poté, co Washington a Brusel upozornily na to, že nynější stav, kdy hrozí kdykoli vypuknutí násilnosti, stagnuje ekonomika a vládne všeobecná frustrace, není již udržitelný.
Západní mocnosti oficiálně odmítají připustit jakékoli dílčí řešení, ale diplomaté tvrdí, že se budou snažit vytvořit separátní stát, který bude nadále pod mezinárodní kontrolou a bude podporovaný mírovými jednotkami NATO.
Ahtisaariho zástupcem bude bývalý generální tajemník rakouského ministerstva zahraničí Albert Rohan. Ahtisaari bude mít zřejmě sídlo ve Vídni a do Kosova odjede ještě tento měsíc.
Na Balkán se vrací po šesti letech k nevyřešenému úkolu, který se v roce 1999 stal důvodem pro první vojenskou operaci NATO. Ahtisaari byl tehdy pověřen, aby sdělil prezidentovi Slobodanu Miloševičovi, že jedinou cestou, jak zastavit bombardování Jugoslávie jednotkami NATO, je stáhnout srbské síly z Kosova.
Bývalý finský prezident udělal značný kus diplomatické práce také v Africe. Zvláštní roli sehrál jako vyslanec OSN při jednání o nezávislosti Namibie na Jihoafrické republice v roce 1990. Letos zorganizoval jednání mezi indonéskou vládou a povstalci v provincii Aceh, které vyvrcholilo mírovou dohodou o ukončení třicetiletého konfliktu.
Kosovo je stále podle ústavy součástí Srbska, ale od jara 1999 je pod mezinárodní správou. Jeho albánské obyvatelstvo, které tvoří více než 90 procent populace, žádá nezávislost, ale Srbové, kteří považují tuto oblast za kolébku své kultury, to rozhodně odmítají.
Diplomaté se domnívají, že Ahtisaari se bude snažit uzavřít dohodu o statusu Kosova do poloviny roku 2006.
Podle Annana je zcela na Ahtisaarim, jak uspořádá mírová jednání. "Tento zvláštní vyslanec bude mít maximální svobodu při plnění svého úkolu, ale očekávám, že bude o všech etapách procesu informovat generálního tajemníka," řekl Annan.