Až pokud by expertní skupina, která nyní vznikne, doporučila vládě opravdu projekt sKaret odpískat, pak teprve by byl vybrán nezávislý auditor, který by řešil výši kompenzace pro Českou spořitelnu.
"Nechci přijmout žádné uspěchané řešení," řekla Müllerová. Dohodu na vytvoření pracovní skupiny potvrdil i náměstek generálního ředitele spořitelny Jiří Škorvaga, který přišel na brífink s Müllerovou místo šéfa představenstva ČS a jejího ředitele Pavla Kysilky.
"Dal jsem paní ministryni osobní příslib, že v České spořitelně uděláme maximum pro to, aby výplaty v každém případě běžely dál zcela hladce," uvedl místo toho Kysilka v tiskové zprávě.
Vláda přitom na svém posledním jednání doporučila ministryni, aby připravila ukončení projektu a intenzivně o tom jednala s Českou spořitelnou. "Projekt nepovažuji za opravitelný. Jsem přesvědčený, že tato věc jde mimo rámec uzavřené koaliční dohody, která jednoznačně mluvila o dobrovolnosti těchto sKaret," řekl k tomu premiér a předseda ODS Petr Nečas (více zde).
Müllerová dvakrát neuspěla na vládě s návrhy, které měly jen upravit pravidla pro sKarty. Ministryně práce nechtěla vládě navrhnout ukončení projektu s odvoláním na smlouvu se spořitelnou, kterou loni v lednu uzavřelo ministerstvo, tehdy ještě pod vedením jejího kolegy z TOP 09 Jaromíra Drábka.
Smlouvu, která byla uzavřena na dvanáct let, podepsal Drábkův náměstek Vladimír Šiška, kterého později začala stíhat policie. Podle smlouvy by mělo v budoucnu přes sKarty a konta k nim ve spořitelně projít 98 procent peněz na sociální dávky, včetně penzí. Proti systému sKaret od počátku protestovala opozice i organizace zdravotně postižených. Nakonec kartu přestaly hájit i ODS a strana Lidem a obhajuje ji už pouze TOP 09.
Kvůli ochraně osobních údajů se sKartou bude zabývat i soud. Jiřina Zárubová, která kartu dostala kvůli přídavku na děti, chce žalobou dosáhnout toho, aby smlouva mezi ministerstvem a Českou spořitelnou byla označena za neplatnou. Vadí jí, že stát předal její data bez jejího souhlasu spořitelně (více zde).
