Sociální demokracie se snažila prosadit, aby církve přistoupily na snížení náhrad o 13 miliard korun, nebo se vzdaly inflační doložky k částkám, která jim mají být podle smluv uzavřených s vládou Petra Nečase vyplaceny.
"Další jednání je možné jen politické. Vyzýváme vládu České republiky, aby zahájila s církvemi a náboženskými společnostmi oficiální jednání o kooperativním modelu další vzájemné spolupráce," řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Církve a náboženské společnosti podle něj vnímají svou zodpovědnost podílet se i nadále na službě ve prospěch společnosti.
Církvím, z velké části římskokatolické, má být vydán majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a k tomu mají navíc v průběhu třiceti let dostat finanční náhradu 59 miliard korun, kterou si rozdělí jednotlivé církve. Inflační doložka, kterou obsahují smlouvy s církvemi, může částku navýšit.
V následujících 17 letech pak bude klesat postupně až na nulu roční příspěvek státu na platy duchovních, který se zatím pohyboval kolem 1,5 miliardy korun. Vypořádání restitucí tak má vést i k odluce církví od státu.
Gajdůšková pohrozila zdaněním náhrad, církve to odmítly
Gajdůšková už před jednáním církvím pohrozila, že když jednání nepřinese průlom, mohly by být hlasováním parlamentu zdaněny finanční náhrady pro církve. "Pokud se nedohodneme, tak je velká pravděpodobnost, a to je prostě politická realita ve Sněmovně, že s tím někdo dřív nebo později předstoupí, že to prostě navrhne," řekla. Ani tento tlak nezabral.
"Sociální demokracie má ve svém názvu demokracie. My v této chvíli nevidíme demokratickou cestu k tomu, aby se v českém právním rámci tato věc udála. Věříme v demokracii nejen sociální demokracie, ale celého právního systému," odvětil sekretář ČBK Holub na dotaz iDNES.cz, jak by církve vnímaly, kdyby se o něco takového teď ČSSD pokusila.
Část připomínek politiků podle církví vychází z ideologicky ovlivněného postoje k církvím. Zástupci církví uvádějí, že výhrady ČSSD a ANO chybně vycházejí ze srovnávání zákona o majetkovém vyrovnání se zákonem o půdě z roku 1991. Podle církví ale obě normy uplatňují odlišnou restituční metodu a vztahují se na odlišně vymezený okruh majetku, a jsou proto principiálně nesrovnatelné.
Lidovci slova Gajdůškové neberou vůbec vážně. Se změnou schválených restitucí bez souhlasu církve nepočítají. Kdyby se o to přece jen ČSSD chtěla pokusit, mohlo by to ohrozit vládní koalici.
"Pokud by jednání nebylo úspěšné, budeme muset jednat v koalici a s ostatními stranami, jestli je nějaká jiná cesta, jak narovnání s církvemi upravit," řekl ještě před jednáním iDNES.cz premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zatím podle něj jeho vláda nedospěla k tomu, aby si nechala udělat právní rozbor, zda vůbec může udělat něco, co by dopad restitucí pro stát zmírnilo.
