Z vybavení hvězdárny dodneška nezbylo téměř nic, v kopuli je jen jeden opuštěný kovový stojan na dalekohled. Kdysi věhlasná hvězdárna má ale brzy opět ožít.
"Je to památka po našich předcích a chtěli bychom ji obnovit, vrátit sem dalekohled a zpřístupnit ji lidem," přikyvuje mikulášovická starostka Miluše Trojanová s tím, že 17. prosince v 15:30 hodin se tu pořádá den otevřených dveří a zájemci mohou nejsevernější hvězdárnu v zemi spatřit i v dnešním stavu.
Kdy by mohla být hvězdárna obnovená, zatím nelze říci. Bude záležet na penězích, které bude mít radnice k dispozici.
Adolf Krause vybudoval hvězdárnu při přestavbě svého secesního domu s lékárnou na základě vlastních plánů s pomocí firmy Ritter z Vilémova, která se zabývala výrobou velkých kovových konstrukcí, a místních řemeslníků, kteří se naopak podíleli na výrobě menších dílů.
Dalekohled, čočky, mapa: vše se rozkradlo
Pod třímetrovou kopulí se nacházel dalekohled Mertz 160/1920 s průměrem 15 centimetrů a čočkami od firmy Zeiss. Na jedné ze stěn byla mapa Měsíce od Camila Flamariona, která měla velkou starožitnou hodnotu. "Zmizela stejně jako dalekohled," posteskla si Trojanová.
Krause přitom nebyl pouze nadšený amatér, stal se i členem Světové astronomické společnosti, spolupracoval s hvězdárnou v Berlíně-Treptowě, kam posílal své výsledky pozorování a fotografie. A když byl v Děčíně roku 1920 ustaven Spolek pro šíření astronomických znalostí, stal se členem výboru, ve kterém byl pověřen pozorováním planet.
Díky němu byla hvězdárna nejen atrakcí pro laiky, ale i častým místem setkání členů astronomické společnosti. A pozdější modernější metody pozorování dokonce potvrdily, že měli cenné výsledky - třeba objev do té doby neznámé komety.
Hvězdárna zanikla v roce 1939, kdy lékárník Krause zemřel. Koncem 60. let pak bylo zařízení lékárny i hvězdárny rozebráno, rozkradeno a zničeno. Pokud byste sem i tak chtěli na zmíněnou prohlídku vyrazit, jednopatrový dům s balkonem a kulatou věží s kopulí najdete snadno, stojí u hlavní silnice naproti kostelu sv. Mikuláše.
