Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jedenáctiletý kluk plný optimismu překonal ebolu. Tancem uhranul lékaře

  19:40aktualizováno  19:40
Skoro dvě třetiny pacientů, které přijmou lékaři do ebolového centra v liberijském městě Foya, z něj již nikdy nevyjdou. Nemocní leží zesláblí v postelích, zatímco jejich imunitní systémy zápolí se smrtícím virem. To ale není případ jedenáctiletého Mamadeeho. Svým nezdolným optimismem učaroval lékařům i pacientům.

Nemocní polehávají na mobilních lůžkách ve stanech. Ti, kteří jsou na tom o něco málo lépe, se šourají k dřevěným lavicím a plastovým židlím venku pod širým nebem. Všichni jsou zcela vyčerpaní bojem s nemocí, odkázaní na pomoc lékařů, přesto si tuhle podívanou nemůžou nechat ujít: z tranzistorového rádia vyhrává hlasitá hudba a na ni radostně tancuje jedenáctiletý chlapec. Jmenuje se Mamadee.

Kdyby mu nákazu ebolou třikrát nepotvrdily krevní testy, nikdo by snad ani nevěřil, že patří mezi nemocné. Působí tu skoro jako zjevení. Menší hlouček přihlížejících ho sleduje, jak skáče, čile se kroutí ze strany na stranu, třepe nohama do rytmu a usmívá se, jako by mu snad ani nic nebylo. Do ponurého prostředí umírajících vnáší neuvěřitelnou dávku pozitivní energie.

Šanci zastavit ho nemá ani nemoc, ani padající šedé pyžamové kalhoty a nejméně o tři čísla větší modré sandály, které vyfasoval při příchodu do zařízení s tím, jak jeho veškeré osobní oblečení musel personál spálit.

Ostatním pacientům i ošetřujícím lékařům a zdravotním sestrám Mamadee doslova učaroval. Nikdy si na nic nestěžoval, přestože okolo sebe viděl otřesné věci. „Tohle místo je plné mrtvých lidí. Ebola je nemoc, která vás donutí zvracet, a budete krvácet z nosu a pak umřete,“ říká bezprostředně jedenáctiletý chlapec. Nejspíš si ani neuvědomuje, jaké měl štěstí.

Lékaři nevěřili, že může být nemocný

Nyní už je Mamadee zpátky doma a zdravý, ještě pár týdnů nazpět byla ale situace zcela jiná. Do ebolového centra Lékařů bez hranic ve městě Foya jej přijali v polovině srpna. Byl zcela vyčerpaný, bylo mu zle, trpěl bolestmi svalů, horečkou a průjmem. Krevní testy u něj kromě eboly potvrdily také malárii.

Mamadee měl ale pořádnou dávku štěstí. Jeho organismus zákeřnou krvácivou horečku i malárii porazil. Tedy alespoň navenek. Po pěti dnech mu bylo viditelně lépe a už pobíhal po izolační jednotce. Lékaři tomu nemohli uvěřit. Mysleli si, že se prvně museli splést a výsledky vyšly falešně pozitivní.

I druhý test ale ukázal, že ebola v chlapcově těle skutečně koluje, a tak musel v léčebném centru zůstat, aby nenakazil další lidi. „Neměli jsme jinou možnost, než ho nechat i nadále v ebolovém centru, jelikož byl výsledek pozitivní,“ vysvětluje jeho ošetřující lékařka Roberta Petrucci.

Pár dní nato ale přišla i pro věčně usměvavého, roztancovaného Mamadeeho těžká rána. Lékaři přijali s ebolou také jeho o tři roky starší sestru. Dívka po několika dnech svůj boj s nemocí prohrála, jen stan vedle toho jeho. Zprávu o její smrti přijal až neuvěřitelně silně. „Mami, neplač,“ řekl jí tehdy, když mu oznámila odchod jeho sestry.

Jako jeden z mála svůj boj s nemocí vyhrál

Jak dny ve Foyi utíkaly, Mamadee se stal středobodem všeho dění v ebolovém centru. Ani třetí test koncem srpna nákazu v jeho těle nevyloučil, a tak dál bavil personál i pacienty. Dny trávil povídáním si s ostatními nemocnými, hraním si se vším, co mu zrovna přišlo pod ruku, a samozřejmě tancem. „Každý den šířil mezi pacienty a personálem dobrou náladu. Vždycky se usmíval,“ říká doktorka Petrucci.

Krizová sbírka na pomoc v boji s ebolou

Pomoci Lékařům bez hranic v boji s ebolou můžete i Vy.

Krizová sbírka na pomoc v boji s ebolou: účet č. 222 666/2700

Dárcovská SMS: text DMS EBOLA na číslo 87 777 (cena dárcovské SMS činí 30 Kč, Lékaři bez hranic obdrží 28,50 Kč)

On-line dary: www.lekari-bez-hranic.cz/online-dary

Žádné dítě, ani Mamadee si ale nepřeje být na místě, jako je to ve Foyi. „Chci odejít. Dva týdny jsou už dost. Stýská se mi po domově, po kamarádech, chybí mi dokonce škola,“ říkal tehdy.

Po třech týdnech se Mamadee přeci jen dočkal. Čtvrtý test u něj konečně nemoc vyloučil, a on tak mohl odejít domů - jako jeden z mála těch, kteří se na izolační jednotku dostali.

Když mu lékaři tu zprávu sdělili, vyřítil se ven. „Jsem tak strašně moc šťastný,“ jásal podle nich.

Mamadee svůj boj s nemocí vyhrál. „Lidé ve žlutých pláštích se o mě dobře starali a pomohli i hodně dalším nemocným,“ přisuzuje své uzdravení lékařům na izolační jednotce, zahaleným od hlavy až k patě ve žlutých „skafandrech“. Ti ale tuší, že jenom tím to rozhodně nebude. „Jeho zdravotní záznam je úctyhodný, ale není výjimečný. To jeho přístup je výjimečný,“ říká ke svému oblíbenému pacientovi doktorka  Petrucci.

Autor:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.