Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jedenáctá připomínka 11. září bude bez politiků, starosta je nechce

  7:07aktualizováno  7:07
Američané po roce opět vzpomínají na úder, který jim v roce 2001 uštědřili teroristé z al-Káidy. Na místě budov Světového obchodního centra v New Yorku vyrostly nové mrakodrapy a památník. Stavbu muzea však provází finanční spory a zdaleka není jisté, kdy se ho Američané dočkají.

Mrakodrap One World Trade Center má krátce před dokončením, stačí dostavět posledních pár pater. | foto: AP

Ještě před rokem sem směli jen stavební dělníci. Bagry, nákladní vozy a jeřáby zůstávaly připomínkou hrůzy, která se tu zčistajasna odehrála 11. září 2001, když tu v sutinách zahynulo na 2 700 lidí. Únosci z al-Káidy namířili velké boeingy plné lidí do newyorských dvojčat, stodesetipatrových věží Světového obchodního centra. Ty se pak v důsledku žáru zřítily. Včetně spousty lidí uvnitř.

Útoky na USA

Jedenáct let poté tu ten přelomový okamžik v moderních světových dějinách připomíná nikoli hluk stavebních strojů, nýbrž hukot fontány vybudované přesně podle půdorysu zřícených věží. Bagry jsou pryč a nové mrakodrapy jsou hotové. Až na dva nejvyšší z nich, u nichž zbývá dobudovat poslední patra a zvenčí je zasklít.

Mrakodrapy už stojí, památník s fontánou obklopenou deskami se jmény obětí je už rovněž přístupný. Ale o doprovodné muzeum, kde se návštěvníci dozvědí o pozadí útoků a o hrdinství záchranářů, se vedou spory - ohledně financování.

"My Američané odmítáme žít ve strachu. Newyorskému panoramatu dominuje nová věž. A naše země je silnější, bezpečnější a ve světě respektovanější," řekl v sobotu americký prezident Barack Obama.

Hrozba z Íránu

První dvě věty z Obamova prohlášení by asi podepsala drtivá většina Američanů. Ale může se Amerika, a potažmo celý Západ, opravdu dnes cítit tak spokojeně a bezpečně, jak to prezident USA uvádí?

Vše o útocích 11. září 2001

Jistě, Usáma bin Ládin je po smrti a jeho teroristická síť je dost roztříštěná. Ale právě Obamovi se třeba nepodařilo ani o píď hnout se zapeklitou situací kolem Íránu, země sponzorující terorismus. Teherán se podle všeho jaderně vyzbrojuje a například Izraeli hrozí vygumováním z mapy.

Fotogalerie

Obama dále zdůraznil, že boj s terorem nebyl namířen proti islámu. A pochválil svoje spoluobčany, že se v důsledku 11. září neobrátili jeden proti druhému. "Místo abychom ztratili naši americkou tvář, útoky z nás vykřesaly to nejlepší, co v nás je. Více než pět milionů z těch, kteří patří ke generaci 11. září, obléklo v průběhu minulé dekády vojenskou uniformu," podotkl šéf Bílého domu.

Jenže jinde ve světě panují stále velké pochybnosti o taženích těchto vojáků, zejména v Iráku a Afghánistánu. Byly to války oprávněné? Vedly ke zlepšení světa? Výročí jedenáctého září povede, tak jako už dosud desetkrát, k mnohým úvahám na toto téma.

Při ceremonii letos poprvé nebudou vystupovat politici

Před jedenácti lety unesli teroristé celkem čtyři letouny. Třemi z nich zasáhli svoje cíle: kromě obou věží v New Yorku zničili také jednu část Pentagonu, obří administrativní budovy ve Washingtonu, v níž sídlí ministerstvo obrany USA.

Čtvrtý letoun se zřítil na pole v Pensylvánii poté, co se cestující v zoufalém pokusu o záchranu vzbouřili a začali se dobývat do kokpitu. Tímto strojem chtěli stoupenci Usámy bin Ládina zřejmě nabourat buď do Bílého domu, nebo do Kapitolu, v němž se scházejí američtí zákonodárci.

Největším symbolem zkázy však vždy byl a zůstal New York, kde zahynulo nejvíc lidí. Tradiční smuteční ceremonie v den výročí, při níž pozůstalí čtou jména obětí, letos prodělá zásadní změnu. 

Vedení památníku v čele s newyorským starostou Michaelem R. Bloombergem rozhodlo, že poprvé nebudou smět vystupovat žádní politici. Takže doby, kdy tam třeba George W. Bush nebo Barack Obama četli verše z biblických žalmů nebo úryvky z dopisů Abrahama Lincolna, jsou pryč.

Kdy otevřou podzemní muzeum o útocích? To nikdo netuší

Co však nezmizelo, jsou politické rozepře ohledně budoucí podoby celého místa. Jak známo, mezi investory, městskými úřady a finanční správou států New York a New Jersey se léta vedl spor třeba o to, kolik mrakodrapů tam vlastně vyroste. Pozůstalí taky třeba marně bojovali za to, aby se nejvyšší z nich jmenoval Freedom Tower (věž Svobody), jak to bylo původně zamýšleno.

Místo toho věž nese název One World Trade Center (Světové obchodní centrum jedna). A nyní jsou rozmíšky kolem toho, kdo zaplatí účet za provoz podzemního muzea o útocích, utrpení a hrdinství přeživších obětí i záchranářů. Muzeum už je vybudované hned vedle památníku.

Opět tu proti sobě stojí vedení památníku a činitelé státu New York, tedy konkrétně Bloomberg a guvernér Andrew M. Cuomo. Nejde ale jen o peníze. Hádka se vede také o to, kdo bude plnit dohled nad obsahovou náplní expozic. Jak v sobotu napsal list The New York Times, spor nejenže neumožní otevření muzea při tomto jedenáctém výročí, ale je dost možné, že se kvůli tomu otevření nestihne ani příště, tedy za rok.

Archivní záběry z 11. září 2001







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.