"Všem lidem, nejen věřícím, prospěje, pokud se na jeden den zastaví a zamyslí se sami nad sebou," hájí myšlenku státního svátku Svoboda.
Zastánci nového svátku v kalendáři už svůj návrh prosadili v Senátu, jenže ve Sněmovně zablokované spory zůstal zákon ležet a do voleb ho už poslanci neschválí. Proto to po volbách lidovci chtějí zkusit znovu.
"I těm, kdo nedrží půst, prospěje, pokud si jeden den v roce nedají párek nebo řízek a odpustí si alkohol," dodal Svoboda. Pro křesťany je totiž Velký pátek dnem přísného půstu. Lidovci jako tradičně dali na Velký pátek volno ženám, které pracují v centrále KDU-ČSL.
Spokojený s tím, že Velký pátek není dosud státním svátkem, není nový úřadující šéf ODS Petr Nečas, který je věřící. "Samozřejmě že by bylo příjemnější trávit tak významný den v klidu a v pohodě, ale práce je hodně," řekl iDNES.cz Nečas.
"Sněmovna měla asi jiné důležitější starosti, jako zahrádkářský zákon, a tak neměla na Velký pátek čas," rýpl si do poslanců senátor za ODS Jaroslav Kubera. Sám v Senátu neúspěšně navrhoval, aby svátečním dnem byl i Zelený čtvrtek, ale volno bylo neplacené.
Část poslanců ČSSD by nový státní svátek také podpořila
"Pro nás není spor o tento státní svátek klíčový. Pokud se o něm bude po volbách ve Sněmovně hlasovat, předpokládám, že řada našich poslanců uzákonění Velkého pátku podpoří," řekl iDNES.cz šéf poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka, který ve volbách kandiduje na jižní Moravě. Tedy právě v regionu, kde je více věřících, než je průměr České republiky, která jinak patří k nejateističtějším státům na světě.
Velký pátek uznávají jako oficiální svátek například Velká Británie, Finsko, Nizozemsko, Španělsko, ale i třeba sousední Slovensko. V Dánsku a Norsku je oficiálním svátkem i Zelený čtvrtek.
Česko má 13 státních svátků, které jsou zároveň dny pracovního klidu. Svátků se ale slaví jen 12, protože 1. ledna je zároveň Nový rok i Den obnovení samostatného českého státu. Například ve Španělsku je státních svátků 18 a v Norsku dokonce 19.