Cílem návrhu, který podala Aténská advokátní komora, je podle BBC obžalování Tonyho Blaira a dalších členů britského kabinetu ze spáchání válečných zločinů v Iráku.
Návrh obsahuje 22 obvinění podložených novinovými články a videonahrávkami válečného zpravodajství. Bylo jen otázkou času, kdy dojde k ICC návrh na obvinění jednoho z předních světových politiků.
Válka v Iráku k tomu poskytla ideální příležitost. Proč ale nebyl navržen na obžalobu i americký prezident? Spojené státy americké totiž doposud Římský statut Mezinárodního trestního soudu neratifikovaly, a protože tak neučinil ani Irák, nelze americké občany za události spáchané v Iráku napadnout. Washington teď může být navýsost spokojen, že se vyhnul podobné žalobě a odpůrci ICC jistě přikyvují, že se nyní potvrdila jejich slova o tom, že bude ICC zneužíván ke zpolitizovaným žalobám.
Z čeho může být britský ministerský předseda u ICC obžalován? Římský statut připouští žaloby ze zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Tyto skutkové podstaty vycházejí z ustálených definic obsažených v mezinárodních humanitárních smlouvách a z obyčejového práva.
Doposud ale neexistoval nástroj, jak je vymáhat, což byl také jeden z důvodů vzniku Mezinárodní trestního soudu. Tony Blair na druhou stranu nemůže být obžalován z agrese napadení Iráku, tato skutková podstata doposud jednoznačně ustálená není.
Jaké jsou vyhlídky, že bude Tony Blair uznán vinným? Nejdříve musí prokurátor přezkoumat závažnost obdržených informací. Jestliže dojde k závěru, že je oprávněný důvod pokračovat ve vyšetřování, předloží tříčlennému vyšetřovacímu senátu soudu žádost o povolení vyšetřování.
Osmnáct soudců zasedajících v senátech bylo zvoleno smluvními stranami Římského statutu tak, aby rovnoměrně zastupovali všechny světové oblasti a právní systémy, jsou to přední odborníci na mezinárodní právo, proto by zde měla být záruka, že případy zpolitizované nebudou. Jestliže vyšetřovací senát po přezkoumání žádosti dojde k podobnému závěru jako dříve prokurátor, bude zahájeno vyšetřování, na jehož konci může čekat obviněného zatykač a následné hlavní líčení. Proti rozsudku se lze odvolat.
Řecké návrhy na žalobu obsahují obvinění ze zabíjení civilistů, připravování obyvatel o pitnou vodu nebo bombardování obytných oblastí. Podobným způsobem bylo dříve obžalováno i NATO za postup v Kosovu, ale žaloba byla nakonec odmítnuta s tím, že případné činy nedosáhly nutné závažnosti, aby se jimi zabýval soud. Na druhou stranu koaliční síly byly v rámci iráckého konfliktu kritizovány lidskoprávními organizacemi za používání kazetových bomb, jejichž účinky by prý mohly podle ženevských úmluv nabít rozměrů válečných zločinů.
V této fázi nelze odhadnout, jak "causa Tony Blair" dopadne. Před ICC se už nyní vrší na 500 jiných návrhů, z nichž byly desítky odmítnuty pro nepřípustnost. Nicméně ani žaloba proti politikovi velikosti Tonyho Blaira nemůže být argumentem proti fungování Mezinárodního trestního soudu. I v České republice může přece kdokoli zažalovat Václava Klause, aniž bychom z toho důvodu museli zavírat soudy, jak by si odpůrci ICC tak přáli.
Další komentáře a analýzy čtěte na portále natoaktual.cz ZDE
