Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je to vražda, napsala v románu, a posléze se ukázalo, že nešlo o výmysl

  9:54aktualizováno  9:54
Německá spisovatelka Herma Kennelová popsala poválečnou vraždu Němců na louce Budínka ve své knize BergersDorf, která vyšla už před sedmi lety. Teprve nyní však byly v odkrytém hrobě nalezeny lidské kosti. Příběh Kennelové se tak potvrdil.

Louka u Dobronína - místo hromadné vraždy německých občanů po druhé světové válce - navštívila německá spisovatelka Herma Kennelová; srpen 2010 | foto: Anna VavríkováMF DNES

Vražda odhalená pomocí historického románu. Herma Kennelová ve své knize popsala, jak mezi 12. a 19. květnem 1945 místní česky mluvící obyvatelé zmasakrovali u Dobronína na Jihlavsku patnáct tamních Němců, kteří měli být vysídleni. Němečtí muži byli odvedeni z požární zbrojnice v Dobroníně, kde byli po válce uvězněni. Na nedaleké louce si vykopali hrob, načež byli zabiti. Češi, kteří se na vraždách podíleli, se prý předtím posilnili alkoholem... Přestože kniha vyšla v Německu už v roce 2003, policisté vyšetřují tragédii až nyní. Mají k dispozici notářsky ověřené prohlášení spisovatelky, že napsala pravdu.

Napsala jste knihu o Němcích v okolí Jihlavy za války. Jak jste se k tomu tématu dostala?
V roce 1996 jsem hledala téma pro novou knihu. Moje tchyně, která pochází z obce Bergersdorf - česky Kamenná - mi doporučila psát o květnu 1945. Její otec, který byl od roku 1919 starostou v této vesnici, byl společně s dalšími německými sedláky v tomto měsíci od českých "partyzánů" těžce ztýrán a zavražděn.

Německá spisovatelka Herma Kennelová představuje v Jihlavě 2. září 2009 svoji knihu

Německá spisovatelka Herma Kennelová představuje v Jihlavě 2. září 2009 svoji knihu

Co jste vlastně věděla či tušila o této tragédii a jejích skutečných příčinách?
Na začátku jsem o té události nevěděla nic. Narodila jsem se v části Německa ležící u francouzských hranic a do Česka jsem se dostala poprvé až v srpnu 1996. Po mnoha rozhovorech s Němci, ale i s českými pamětníky, jejichž vyprávění jsem porovnala s materiály z českých a německých archivů, jsem pomalu získávala povědomí o celém rozsahu této tragédie. Také jsem si uvědomila, že květen 1945 měl předehru, bez níž bychom nemohli porozumět tomu, co se bezprostředně po válce odehrálo v těchto územích, která byla po staletí osídlena německým obyvatelstvem. Má kniha BergersDorf začíná proto s příchodem německého wehrmachtu v březnu 1939 a popisuje také, jak na okupaci doplatili Češi. Obecně by se dalo říci, že nacionalismus na české i německé straně - který však nezačal až rokem 1939 - vedl k zániku mírového společného života mezi Čechy i Němci. O to více si nyní musíme uvědomovat, že něčeho podobného bychom se měli v budoucnosti vyvarovat.

Jste přesvědčena, že by tento případ měl být vyšetřen a případní viníci ještě i dnes potrestáni? Šlo podle vašeho názoru o genocidu?
Jsem přesvědčena, že vraždy nevinných lidí nezávisle na jejich národní příslušnosti musí být objasněny. Po tak dlouhé době jde už méně o to, aby pachatelé byli potrestáni, ale spíše o to, aby se dostalo zadostiučinění příbuzným obětí. Jestliže jsou lidé vražděni jen kvůli své národní příslušnosti, můžeme hovořit o genocidě, zvláště když jde o více vražd na více místech.

Jak se díváte na okupaci i poválečné roky v bývalém Československu a násilnosti té doby ze strany Němců i Čechů?
Násilnostem z české strany můžeme porozumět jen tehdy, když víme, jak brutální byla německá okupační moc v tehdejším protektorátu. Mnoho německých pachatelů z kruhů gestapa a SS mohlo včas před koncem války utéct do Německa. Své touhy po pomstě si pak Revoluční gardy a takzvaní partyzáni vybíjeli na německých ženách, dětech a starcích, kteří svým českým spoluobčanům nic nezpůsobili. Bohužel procesy proti Němcům, kteří se dopustili zločinů během okupace a později neutekli, se konaly teprve v roce 1946.

Louka u Dobronína - místo hromadné vraždy německých občanů po druhé světové válce - navštívila německá spisovatelka Herma Kennelová; srpen 2010

Louka u Dobronína - místo hromadné vraždy německých občanů po druhé světové válce - navštívila německá spisovatelka Herma Kennelová; srpen 2010

Jak hodnotíte, že Češi a Němci uvádějí zcela jiné počty obětí poválečných masakrů? Proč jsou rozdíly tak velké?
Na počty obětí ať už z jakékoli strany je třeba pohlížet s určitou skepsí. Zde platí pořekadlo: Věřit můžeš jen té statistice, kterou jsi sám zfalšoval. Je ale jasné, že se po válce masakry odehrály. Obě strany by se je měly snažit nepředpojatě vyjasnit. A vyhnout se vzájemnému obviňování.

Věříte, že mladí Němci a Češi už svou minulost dokážou hodnotit bez předsudků?
Není to vůbec jednoduché, ale věřím, že se to podaří. Mám zkušenost, že mladší generace nejen v Německu objektivně mluví o zločinech nacismu, ale také v Česku je patrná ochota otevřeně mluvit o zločinech, které spáchali Češi. Právě aktuální případ Budínka to ukazuje. Kriminální policie šetří podle mého dojmu tento případ velmi profesionálně a s upřímnou snahou. Média informují velmi objektivně. Pro mladší generaci je přirozeně snadnější se nezaujatě dopátrat pravdy než pro ty, kteří události sami zažili na vlastní kůži.

Napsala jste také knihu o českých partyzánech a člověku, který bojoval proti komunistické diktatuře v Rumunsku. Proč se o tato témata zajímáte?
Vždycky jsem obdivovala lidi, kteří se dovedli postavit útisku. Už dříve mě dojal osud mnichovských studentů ze skupiny Bílá růže, kteří bojovali proti nacismu a v roce 1943 byli popraveni. Ochota přinášet oběti pro svobodu mě fascinuje. Přitom nehraje roli, zda proti útlaku bojuje Němec, Rumun nebo Čech.

Německá spisovatelka Herma Kennelová představuje v Jihlavě 2. září 2009 svoji knihu

Německá spisovatelka Herma Kennelová představuje v Jihlavě 2. září 2009 svoji knihu

Na čem nyní pracujete?
Po obou knihách o bolavých událostech v bývalém protektorátu se nechci už vracet k podobnému tématu. Napsala jsem novou knihu pro děti - Zmizelý lev z Prahy. A v této chvíli se také pochopitelně zabývám reakcemi na zájem médií o BergersDorf a případ Budínka.

Bude vaše kniha BergersDorf také přeložena do češtiny?
Už probíhají jednání mezi mým německým vydavatelem Vitalis a českým nakladatelem Paseka. Ten chce BergersDorf vydat ještě v tomto roce. Doufám, že jednání během pár dní úspěšně skončí.

O autorce

Herma Kennelová

Narodila se v roce 1944 v západní části Německa, původním vzděláním je učitelka v mateřské škole. Později studovala umění a politiku a pracovala u EHS (předchůdce dnešní EU) v Bruselu.

Nejdříve se začala věnovat dětské literatuře, později si získala jméno také jako autorka knih pro dospělé čtenáře. V roce 2003 vydala v nakladatelství Vitalis knihu BergersDorf, román podle skutečných událostí odehrávajících se v letech 1939-1945 na Jihlavsku.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.