Dvě hodiny po půlnoci zaujali američtí vojáci pozice v opuštěném vojenském táboře na okraji iráckého města Bákubá.
"Spolehlivý" informátor dodal tip na místního přívržence bývalé vlády, který tudy měl v koloně projíždět. Informátor dodal i mapku, počet lidí v konvoji a čas vjezdu do Bákuby.
Američané, připravení s odjištěnými zbraněmi, naslouchali štěkotu psů, oslíci nevěřícně očichávali terénní vozy a jinak byl klid. V jedenáct hodin dopoledne se vojáci odebrali zpět na základnu.
Tip byl falešný, nebo se Iráčané o likvidační akci dověděli, anebo si někdo všiml hlídky připravené na blízké dálnici. Být v Iráku odkázán na informátory není snadné.
Přesto přibývá lidí, ochotných dodat zprávy o hledaném vedení strany Baas, důstojnících armády, skrýších se zbraněmi i o plánovaných útocích.
Naletět je snadné
Mnoho nových tipů se objevilo po akci proti synům Saddáma Husajna a každý úspěšný zákrok spouští lavinu dalších zpráv. Mezi nimi jsou ale i falešné jako například ta z Bákuby nebo jiná, kvůli níž Američané pochytali 12 údajných milicionářů.
Po několika hodinách je ale museli propustit, protože proti nim nenašli jediný důkaz, že připravovali útok, jak tvrdil informátor. Pravděpodobně si jen vyřizoval osobní účty.
Američané zpočátku naletěli často, ale pomalu se sžívají s poměry a informace lépe selektují. Často najdou zbraně ukryté v sadu datlovníků, mezi palmami nebo ve vinohradu.
Většinou jsou zakopané a bez informátorů by se k nim nikdy nedostali. Tipy poskytují bývalí členové irácké rozvědky, taxikáři nebo prostě jen stařenky, které už mají všeho dost.
"Je to Vietnam v poušti. Nevíme, jak protivník vypadá, nemluvíme zdejším jazykem a jsme vydáni napospas tomu, co se dozvíme," vysvětluje kapitán Dan Hull.
Způsobů předání je mnoho
Informace přicházejí nejrůznějšími formami - do ruky Američana je vtisknut papírek, do tlumočníkova ucha zašeptán vzkaz, nebo se někdo přikrade pozdě v noci k bráně amerického ležení.
Nedávno pozvala rodina do domu na čaj jednoho hlídkujícího Američana. Odnesl si s sebou taky darovaný chléb a když ho na základně začal jíst, našel uvnitř zapečenou mapku s detaily o hledaném Iráčanovi.
Američané si pomáhají také peněžními odměnami na odevzdání zbraní či dopadení bývalých prominentů. Na nejvyššího z nich, Saddáma Husajna, bylo vypsáno 25 milionů dolarů. Někdy peníze ani nejsou zapotřebí.
Holky za pušky
V pátek přinesl irácký mladík na základnu u Bákuby granátomet a dva kulomety. Spatřil vojáka zabořeného do časopisu Maxim a fotografií modelky Tary Leigh Patrickové alias Carmen Electra v bikinách.
Za tři fotografie neodolatelné krásky odevzdal vše, co měl, a slíbil, že přinese další zbraně. Vojáci tomuto typu výměny říkají holky za pušky.
Poskytovat Američanům informace je ale stále nebezpečná věc. Jednomu informátorovi v okolí Bákuby neznámí pachatelé rozstříleli auto i dům.
"Čím více pochytáme, tím víc lidí se osměluje a přichází za námi. Přestávají se bát msty, ale existuje stále mnoho bídáků a nebezpečí útoku na rodinu je pořád velké," přiznává Hull.
 Američtí vojáci hlídkují u hořícího vozidla Humvee, které 3. července zasáhla v Bagdádu protitanková střela. |
