Mohutná hranolová věž s krásným kamenicky zdobeným vstupem, ke které těsně přiléhá masivní hradba. Dokola se rozprostírá historická čedičová dlažba nádvoří. Hrad vypadá doslova jako před pěti staletími, jen ho někdo "seřízl" ve dvoumetrové výšce a pak zasypal.
"Při přestavbě horního hradu na barokně-klasicistní zámek v 18. století došlo ke srovnání terénu nádvoří. Tím se zvedla úroveň o 2,5 metru. Bylo to 2,5 metru stavebního odpadu - cihel, hlíny a kamení," popsal okolnosti zasypání hradu vedoucí archeologického výzkumu Petr Lissek z Ústavu archeologické památkové péče v Mostě.
Když se v minulých týdnech při výkopových pracích začaly rýsovat zpod sutin mohutné středověké zdi, archeologové věděli, že mají před sebou senzační objev.
"To, že tu před zámkem stával hrad, víme z dobové kresby, ale nikdy dosud nebyly odhaleny jeho pozůstatky. Spíš se předpokládalo, že stavebníci při budování zámku hrad kompletně rozebrali na stavební materiál. Teď víme, že si díky Bohu usnadnili práci, a nechali nám tu tak úžasnou památku, která nám pomůže pochopit nejstarší dějiny této významné stavby," zdůraznil archeolog. "Je to senzace," dodal.
Věž má rozměry zhruba pět krát pět metrů a sloužila k obraně hradu před dobyvateli. Na stěně jsou viditelné otisky po točitém schodišti. K němu vedl vstup z nádvoří portálem s pozdně gotickým zdobením z počátku 16. století. Zbytky věže dnes sice leží zhruba v polovině zámeckého nádvoří, ale dříve se tyčila na okraji hlubokého kamenného příkopu zvaného Orlí. Ten odděloval starší horní hrad od mladšího dolního.
Teprve při přestavbě v 18. století došlo ke sjednocení obou areálů zasypáním příkopu a srovnáním terénu nádvoří. Tím definitivně zanikly poslední stopy éry středověkého hradu.
Nádvoří však vydalo i další poklady - temný kout pod nalezeným točitým schodištěm totiž sloužil jako místo na vyhazované smetí. "Asi to byla skládka pro odpad z kuchyně posledních majitelů hradu - rodu Thunů. Našli jsme střepy z krásně zdobených džbánů, talířů, trojnožek, lahví, ze kterých se nám podaří opět zrekonstruovat celé nádoby. Dál jsme tu objevili části oděvů jako knoflíky nebo rolničku. Všechno pochází z 18. století, tedy těsně před zánikem horního hradu," dodal Lissek.
Výjimečná možnost vidět objev
Dnes dali archeologové návštěvníkům výjimečnou možnost si vykopané zbytky věže a dalších částí děčínského hradu prohlédnout na vlastní oči. Brzy totiž opět a asi už navždy zmizí pod vrstvou hlíny.
"Je to vlastně stavební výkop kvůli izolaci sklepů zámku. Až budeme mít vše dokonale zdokumentované, přikryjí se stěny a dlažba hradu geotextílií a zasypou zeminou," řekl k dalšímu osudu objevu Lissek.
Běžného návštěvníka napadne otázka, proč věž nenechat odkrytou pod skleněnou podlahou? Stala by se jistě turistickou atrakcí. "To je samozřejmě o penězích, je to drahé. Navíc musím konstatovat, že z pohledu archeologů je nejšetrnější ukrýt takové nálezy opět pod zem," vysvětlil.
Ale milovníci středověku nemusejí truchlit. Brzy je čekají další objevy pozůstatků majestátního děčínského hradu. Připravuje se totiž rekonstrukce jižního křídla zámku, které představuje poslední chátrající část památky.
Než na podzim nastoupí stavební dělníci, prozkoumávají prostory stavební historici. Už jejich první objevy naznačují, že památek na hradní architekturu je v zámku víc, než se čekalo.
"Dosud panovalo přesvědčení, že se z hradu dochovalo po výstavbě zámku minimum. Ale my jsme našli spáru, kde se novější zámecké zdivo napojuje na zdi horního hradu, což znamená, že části stěn dnešního zámku jsou vlastně původními hradními zdmi," komentoval nová zjištění stavební historik David Otáhal.
Stavební průzkum jižního křídla zámku už odkryl dvě zazděná okna se zdobeným ostěním, která pocházejí z pozdně gotického období, tedy z 16. století, kdy byl děčínský zámek ještě hradem.
A našly se ještě starší stavební prvky. Bylo totiž běžné, že se jako stavební materiál používaly zbytky starších staveb. Tak se do stěn zámku místo cihel dávaly krásně opracované části kamenný okenních ostění z hradu.
Příjemné překvapení si pro současné historiky připravili barokní zedníci při zazdívání starého vchodu, který se objevil pod omítkou v jedné ze síní jižního křídla. Místo cihel tady zedníci použili velký kus kamenného žebra z gotické klenby, která ve 14. století zdobila některý sál hradu.
"Žebro je skoro metr dlouhé, krásně zdobené a v dobrém stavu. Zvažujeme, že bychom ho ze stěny vyjmuli a pak někde na zámku vystavili. Byla by to názorná ukázka pro ty návštěvníky, kteří si nedokážou představit, že před současným zámkem se tyčil kdysi nad korytem Labe majestátní královský hrad," dodal David Otáhal.
