Dvaačtyřicetiletý Václav Čunek je kněz, příslušník řádu salesiánů. Jeho jméno se objevilo v médiích v souvislosti s velmi nejasným stavem financí, kvůli kterému musel rezignovat dnes už bývalý vicepremiér Jiří Čunek.
I na Václava se bratr Jiří odvolával, když vysvětloval, že miliony, které ukládal v době, kdy jeho rodina brala sociální dávky, patřily rodině.
Václav Čunek nyní pracuje v Teplicích, kde se snaží pomáhat malým Romům se začleněním do společnosti. Zajímavý paradox. Bratr Jiří také s Romy kdysi ve Vsetíně pracoval. Poslal je za město do plechových buněk.
Jak jste se ocitl v Teplicích?
Jsem řeholník, a tak jdu tam, kam mě můj nadřízený pošle. Do Teplic jsem přišel loni v září, tedy vlastně ve stejné době, kdy můj bratr Jiří zažíval svůj politický vzestup. Předtím jsem působil osm let v Brně-Líšni.
Líšeň se nedávno celkem slušně proslavila, víte to?
Vážně? A jak?
Tamní amatéři porazili ve fotbalovém poháru slavnou Slavii. Vy ale asi fotbal příliš nesledujete, že?
To skutečně ne, fotbal mě nikdy neuhranul. Skoro je mi to někdy až líto, protože s si chlapama v hospodě kolikrát nemám o čem popovídat.
Politiku ale sledovat nucen jste. Jak moc pronikají kauzy bratra za zdi barokní fary, v níž nyní žijete?
On život na faře není vždy až tak poklidný. Někdy je rychlejší než kdekoli jinde, i bez kauz a bez sourozenců. Nemyslím si ale, že by právě toto nějak výrazně ovlivnilo můj život tady. Spíše jen v tom, že dříve jsem četl noviny nanejvýš jednou za týden, nyní mě to dění pochopitelně zajímá více. Když jsem na netu, tak se hned podívám, co je nového. Takže mně to užralo kousek času, který jsem mohl věnovat prospěšnějším věcem.
Reagují na to, že jste bratrem vicepremiéra, vaši farníci?
Neřekl bych, že nějak příliš. Ale zažil jsem díky tomu několik roztomilých zážitků. Třeba loni v listopadu tady zazvonila asi osmdesátiletá paní. Představil jsem se, a ona okamžitě zpozorněla. Když si uvědomila, odkud mé příjmení zná, řekla: S takovým jménem ale musíte mít problémy...
A s tím jménem máte nyní opravdu problémy, ne?
Nemám. Hospodinovy režie jsou ale někdy vtipné. Do Teplic jsem přišel v době, kdy se v médiích probírala kauza stěhování Romů ve Vsetíně, ve které hrál brácha hlavní roli.
Kromě toho, že jsem kněz, pracuji také v našem salesiánském středisku mládeže, které se zaměřuje na práci s dětmi ze sociálně slabších rodin, a 70 procent dětí, které k nám chodí, jsou Romové.
Takže zatímco můj brácha byl v médiích prezentován jako člověk, který se staví proti Romům, já jsem pro romské děti pracoval v nenápadném středisku v Teplicích na různých volnočasových aktivitách.
A reagovaly nějak romské děti na to, že jste bratr "toho Čunka ze Vsetína"?
Ony žijí jinými věcmi než politikou. S mým bratrem si mě spojily až někdy po půl roce, když se dozvěděly mé příjmení. Až včera jsem se vlastně poprvé za tu dobu setkal s nějakou vyhrocenější reakcí. Slyšel jsem jednu dívku, jak říká: Já toho jeho bratra nenávidím. Ptal jsem se jí proč, ale nedokázala to říct.
Dotklo se vás to?
Mně to nevadí. Spíš mě mrzí, že člověk vůbec může někoho nenávidět. To by v nás vždy měla svítit červená kontrolka, když cítíme nenávist. Snažil jsem se jí proto vysvětlit, že by jí to mohlo uškodit, ať si na to dá pozor.
Peníze šly mimo mě,
tvrdí Čunkův bratranec
S bratrem jsme se shodli
Vedli jste někdy s bratrem Jiřím debaty o tom, jak řešit otázky romské menšiny? Měli jste kvůli tomu neshody?
Debaty jsme měli ještě daleko dřív, než celá ta kauza začala. A většinou jsme se v nich shodli.
Fakt? Vy byste asi o Romech nemluvil jako o "vředu", ne?
Nezasvěcenému člověku se zdá velmi rozdílné to, jak tady pro Romy pracuji ve středisku, a to, co dělá on. Ale to není pravda. Já to vidím tak, že on pro ně také pracuje a něco pro ně udělal, ale jiným způsobem.
To máte podobné jako v rodině. Otec, který miluje své děti, tak v jejich prospěch někdy dělá i věci, které se těm dětem nelíbí. A úkolem Jirky ve Vsetíně bylo jednat ve prospěch Romů, a musel proto dělat nepopulární rozhodnutí. Ten příměr možná není úplně přesný, protože skutečně nevím, jestli bych mohl o vztahu Jirky k Romům mluvit jako o lásce.
Ale rozhodně jsem u něj vůči nim nikdy nezaregistroval nějakou averzi. Pravdou je, že když to ve Vsetíně začalo, tak jsem se ho ptal na pár věcí, které jsme si ujasňovali. Mně totiž přišlo, že favorizuje pouze represivní metody a nenacházel jsem tam něco pozitivního, tvořivého. Ale to jsme si celkem vyříkali.
(Zvoní telefon. "Á, právě volá Jirka. No co s tím uděláme? Tak to nezvedneme a zavoláme mu po rozhovoru, ne?" směje se Václav Čunek)
Vlastně celou krátkou kariéru vašeho bratra ve vrcholné politice rámují problémy. Hovořilo se o sexuálním obtěžování asistentky, nedokáže zcela jasně a věrohodně vysvětlit, kde vzal miliony a proč zároveň čerpal sociální dávky, policie řeší jeho údajnou úplatkářskou aféru... No je toho vcelku dost.
Například hned ta první kauza, kvůli údajnému obtěžování, pro mě byla velmi jednoduchá a průhledná. Já jsem se totiž s tou paní sekretářkou setkal dávno předtím, než to všechno začalo. Snažím se uchránit toho, abych si o někom dělal soudy na základě prvního dojmu.
Ale pravdou je, že u málokterého člověka jsem měl tak negativní dojem jako právě u ní. Když mi potom dal brácha přečíst ty dopisy, kde to obtěžování popisovala, tak jsem si řekl, že to snad psal nějaký psychopat. Nezlobte se, ale onanovat v kanceláři...? No, nevím.
Váš bratr obvinění odráží s tím, že proti němu někdo zaplatil kampaň. Co si o tom myslíte vy?Trochu se ve mně zvedne adrenalin, když vidím, jak probíhá ta štvanice. Občas jezdím na tábory a samozřejmě dělám dramaturgii programů. Zdá se mi, že v těch aférách je také dramaturgie, když vidíte ty časové souhry. Někdo za tím musí stát...
Vy jste už pro MF DNES naznačil, že miliony, které váš bratr uložil v roce 1998 do bank a jejichž původ po celý týden nedokázal objasnit, z části pocházejí z rodiny. Můžete to rozvést?
Já jsem jen stručně odpověděl na dotaz, jestli je pravda, že se brácha stará o rodinný majetek. A to je pravda. My jsme se s bráchou už před lety dohodli, že ty majetkové věci bude řešit on, protože k tomu má lepší vztah.
S druhým bratrem jsme každý někde jinde. (pozn.: třetí z bratrů, Josef, působí jako jezuita v Praze) Ty majetkové věci většinou neřešíme spolu, ale jde to pochopitelně přes maminku, dřív přes tatínka. Jirka má naši důvěru.
Vy nevíte, kolik peněz bratr od rodiny a pro rodinu spravuje?
Nikoho z nás by ani nenapadlo, že by něco někde ulil a my bychom přišli zkrátka. Mezi námi jsou velmi otevřené vztahy.
Opravdu vás nepřekvapilo, že bratr ukládal na účty částky v řádech milionů? Odpovídá to tomu, jak velký je majetek vaší rodiny?
Víte, my s Jirkou více komunikujeme od smrti našeho tatínka (zemřel v lednu 2006). V těch devadesátých letech jsme spolu příliš často nebyli. Bratr Josef studoval v zahraničí, já v Praze, jeden rok jsem byl v noviciátu, což je takové více uzavřené prostředí. Co já vím, jaké měl v té době prostředky.
