Jak se z psychologického hlediska díváte na případ vraha z havlíčkobrodské nemocnice?
Podle mého přesvědčení je to čistá vražda bez jakýchkoli omluv a vysvětlení. Případná výmluva, že někdo chtěl snížit utrpení nemocných, je nepřijatelná. Zdravotník má ctít zákony země, které mu samozřejmě neumožňují svévolně zabít člověka.
Co tedy mohlo dotyčného k takovým činům vést?
Předně bych chtěl zdůraznit, že to nemá absolutně nic společného s eutanazií. Považuji to za sprostou vraždu. Nejpravděpodobnějším motivem se teď jeví opovrženíhodná touha ovlivňovat cizí životy, která je u podobných případů častá. Bude každopádně záležet na posudku znalců. Ti budou moci přesně určit, o jaký typ lidského selhání se v tomto případě jedná.
Jaké typy přicházejí v úvahu?
Může jít o člověka vážně duševně nemocného. To se mi však podle zatím známých informací nezdá pravděpodobné. Spíš se jedná o psychopatickou osobnost a klasické zločinecké vraždění.
Myslíte, že by takového člověka pomohly odhalit třeba psychologické testy?
Dala by se jimi zvýšit pravděpodobnost, že se na takového člověka přijde, jako se dnes například testují zaměstnanci dětských domovů, jestli nemají pedofilní sklony. Nikdy to však nejde určit s naprostou jistotou.
Každý člověk se vyvíjí a i ten, koho dnes test označí za bezproblémového, se může za tři dny změnit.
Třeba v důsledku toho, že se mu v hlavě utvoří nádor. A hlavně si neumím představit, jestli by bylo možné vyšetřit úplně všechny zdravotnické pracovníky. Už teď je jich někde nedostatek.
Vyšetřoval jste někdy člověka, který se dopustil podobného činu?
Ne, vraha s injekční stříkačkou jsem dosud nevyšetřoval. Ve světě jsou však tyto případy poměrně časté. Snad ve všech zemích se objevil někdo, kdo se vydával za dobrého tím, že snižoval utrpení druhých, ale většinou jde spíš o racionalizaci, kdy se tyto osoby snaží dostatečně omluvit své činy dobrými úmysly. Jak se říká, cesta do pekel je dlážděná dobrými skutky.
- pondělí 4. prosince 2006
- 52
