Socha ležela v zemi na místě stavebních parcel v Mašovicích nedaleko Znojma. - více zde
"Našla se řada sošek z té doby, žádná ale nedosahovala například takových rozměrů," říká Vladimír Podborský z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Už tušíte, kdo sochu vytvořil?
Byli to patrně lidé mladší doby kamenné, konkrétně zástupci kultury s moravskou malovanou keramikou. Ta sídlila na ploše táhnoucí se od dnešního Maďarska přes Slovensko až do Česka.
Jsou části mašovické sochy opravdu největším objevem poslední doby?
Určitě ano. Pro poznávání doby kamenné, zejména jejího mladšího a pozdního období, má tento nález za poslední léta každopádně největší přínos.
Dá se to srovnat třeba s nálezem Věstonické venuše?
Věstonická venuše je samozřejmě o hodně starší. Pochází ze starší doby kamenné, čili je až 30 tisíc let stará. Socha z Mašovic je z mladší doby kamenné, tedy z období 4700 let před naším letopočtem.
Ovšem význam mají obě plastiky podobný - byly vytvořeny kvůli magii, aby uctily idol plodnosti. Věstonická soška ovšem uctívala pouze ženu jakožto symbol zachování rodu, protože v té době ještě nefungovalo zemědělství. V mladší době kamenné už k ženskému symbolu přibylo i uctívání úrodnosti země.
V čem je nález sochy z Mašovic jedinečný?
Tato archeologická bomba, kterou kolega Zdeněk Čižmář nalezl uprostřed rondelu, čili dávného kultovního místa, je unikátní. Ta nalezená část je nyní vysoká třicet centimetrů. Když připočteme i horní díl celé figury, který se zatím nenašel, ale věřím, že se alespoň ve zlomcích najde, tak jde o velikost až 60 centimetrů.
A to je naprostý unikát v rámci celého středního Podunají. Absolutně nic takového z té doby není. Vím to jistě, léta jsem se takovými figurami zabýval.
Překvapilo vás ještě něco?
Zvláštností je technologie výroby této mašovické figury. Ona je totiž celá dutá. Počínaje chodidly, nohami až po zbytek dochované části. Určitě bude dutá i její horní část. A to je zatím naprostá novinka.
K čemu taková socha pravěkým lidem sloužila?
Když se podíváme na její velikost, napadla nás myšlenka pravděpodobného smyslu této figury. Tedy že se jednalo o ústřední idol tamního kultovního místa, kolem nějž se odehrávaly náboženské ceremonie. Ty směřovaly k podpoře úrody, plodnosti polí, ale také plodnosti žen a zajištění rodu.
V Mašovicích hledají zbytek Hedviky
Lokalita Mašovic na Znojemsku má středoevropský význam zejména z hlediska staršího pravěku. Archeologové tady proto bádají už osmou sezonu. Nejznámějším objevem z Mašovic je nález dvojitého moravského rondelu. Experti míní, že tento předchůdce slavnějšího anglického Stonehenge byl významným kultovním areálem a pravěkým kalendáriem sloužícím tehdejším osadníkům k určování pro ně důležitých dat spojených se zemědělskou produkcí. "Rondely budovaly větší osady. V nich se jednalo, soudilo, plánovaly se práce. Vše se uvnitř samozřejmě odehrávalo pod pláštěm náboženských ceremonií," přiblížil odborník na pravěk Vladimír Podborský. Tehdejší osadu na místě dnešních Mašovic mohly podle něj najedou obývat i více než dvě stovky pravěkých lidí. |
