(To není sentimentalita, ani strach o život - nemůžu na ně nemyslet).
A jak přemýšlím? Jinak, než ty španělské ženy, které se odmítly setkat s Aznarem, protože prý zapřičinil smrt jejich synů. Jakkoliv věřím v Ježíše a nenásilí, cítím, že kdyby v madriském vlaku umřelo moje dítě, nechtěl bych nic jiného než pomstu. Chtěl bych vidět ty tekutiny, které zbyly po vrahu Jasínovi. Nechtěl bych, aby vrazi mohli dožít ve vězení.
Když si tyto emoce racionalizuji, je to poměrně jednoduché. Chci statečného prezidenta a statečnou vládu, která se zúčastní boje proti těm lumpům, dokud nebudou vyhlazeni jako superlump Jasín.
