Příznivec Strany spravedlnosti a rozvoje se raduje z jejího vítězství ve volbách v roce 2011. Strana vedla Maroko 10 let. | foto: AP

Je to bod, ze kterého není návratu, radují se v Maroku vítězní islamisté

  • 64
V předčasných parlamentních volbách v Maroku zvítězila umírněně islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (PJD). Ve 395členném parlamentu získala strana 107 křesel. Maroko byla po Tunisku druhá arabská země, kde obyvatelé vyrazili kvůli letošním nepokojům předčasně k volbám.

"Vítězství PJD je historickým krokem k demokracii, toto je bod, ze kterého už není návratu," prohlásil předseda islamistů Abdelilah Benkirane. "Slibuji silnou vládu, která dá Maročanům naději."

Největším soupeřem dosud opozičních islamistů byla středopravá Strana nezávislosti (Istiklál) premiéra Abbáse Fásího. Ta skončila druhá se ziskem 60 mandátů.

PJD již oznámila, že je připravena vytvořit vládní koalici s Demokratickým blokem. Ten tvoří koalice tří stran - premiérův Istiklál, středolevý Socialistický svaz lidových sil (39 křesel) a postkomunistická Strana pokroku a socialismu (18 křesel). Takováto vláda by v parlamentu měla s 224 poslanci pohodlnou většinu.

K volebním urnám se dostavilo 45 procent ze 13,5 milionu oprávněných voličů. Volby byly jedním z výsledků červencového referenda, které schválilo reformu ústavy. Podnět k těmto krokům dal marocký král Muhammad VI. ve snaze zastavit protivládní protesty.

Umírnění islamisté slaví úspěchy

Podle novelizované ústavy by měl král část svých pravomocí předat zvoleným činitelům, konkrétně například výkonná moc by měla být přesunuta na vládu. Panovník ale bude nadále předsedat zasedáním vlády a ponechal si i poslední slovo v otázkách náboženství a armády a také kontrolu nad soudy.

Maroko se tak stalo druhou arabskou zemí, kde si obyvatelé nespokojení s režimy vymohli protesty předčasné volby. Jako první vyrazili k volebním urnám Tunisané, kteří tak vybírali zástupce do ústavodárného shromáždění. I tam vyhráli umírnění islamisté, konkrétně Strana obnovy (Hizb An-Nahdá).

Ta se posléze dohodla se dvěma dalšími stranami na vytvoření koaliční vlády, v jejímž čele zřejmě bude stát generální tajemník Strany obnovy Hamádí Džibálí. Svrženého autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího, jenž byl v čele Tuniska od listopadu 1987, nahradí Munsif Marzúkí.

První svobodné volby po desetiletích tvrdého režimu čekají také Egypťany, ti vyráží k volebním urnám právě v pondělí. V zemi přitom začaly v poslední době opět vřít nepokoje. Volby budou několikafázové a i ony mohou přinést výrazný úspěch islamistům, dříve zakázanému Muslimskému bratrstvu. Konečné výsledky se očekávají 13. ledna 2012.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video