Jan Dusík, jenž se kvůli rekonstrukci elektrárny vzdal křesla ministra životního prostředí, hodlá nástupci Jakubu Šebestovi doporučit, aby s její přestavbou souhlasil. Ale jen tehdy, pokud se ČEZ zaváže, že v jiných elektrárnách sníží produkci skleníkových plynů o stejné množství, které prunéřovské kotle vypustí nad přijatelný limit.
Ani tento kompromis však zeleným či aktivistům z Greenpeace nestačí. Greenpeace na protest proti záměrům ČEZ už potřetí pronikli do areálu elektrárny a vylezli na obří komín. Ve výšce zhruba 200 metrů rozvinuli veliký transparent s nápisem "Globální ostuda". (více o aktivistech na komíně Prunéřova čtěte zde)
Rozdíl mezi tím, jak si modernizaci elektrárny představuje ČEZ a jak by jí rádi viděli zelení aktivisté či ministerstvo životního prostředí, je minimálně 200 tisíc tun emisí oxidu uhličitého ročně.
Prunéřov je největším českým producentem skleníkových plynů, které s velkou pravděpodobností přispívají ke stoupání hladiny oceánů. Proti jejímu fungování se mimo jiné tichomořská Mikronésie, jejíž ostrovy ční do výšky pouhých několika metrů nad mořem. (více o ohlasech z Mikronésie čtěte zde)
Podle ČEZ jsou dopady na klima marginální. Firma odmítá, že by elektrárna pouhou svou existencí ovlivňovala území států nejvíce ohrožených změnami klimatu nebo zvyšovala mořskou hladinu, způsobovala tání ledovců a změny vodního režimu.
"Naší snahou je především snížit stávající dopady na životní prostředí, včetně CO2. Posudek vyžádaný ministerstvem životního prostředí uvádí, že podíl elektrárny na celosvětových emisích CO2 se pohybuje na úrovni 0,01-0,02 procent a po dokončení komplexní obnovy se v každém případě sníží," uvedl již dříve mluvčí skupiny ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp.
Aktivisté jsou ještě radikálnější - navrhují elektrárnu do deseti let odstavit. "Za třicet let projektovaného provozu vypustí zdánlivě modernizovaný Prunéřov tak obrovské množství nečistot, že bude nejlépe do něj už nic neinvestovat. ČEZ ho totiž bude muset v současné podobě kvůli přísným limitům Unie stejně zavřít v roce 2020," říká Jan Rovenský z Greenpeace. Raději prý deset let nutného zla než dýchat jedy a prach dalších třicet let.
Nulovou toleranci by vůči Prunéřovu uplatnil i exministr životního prostředí Martin Bursík, jenž na Ústecku kandiduje za zelené do Sněmovny. Technologii, kterou ČEZ zamýšlí elektrárnu modernizovat, považuje za šrot, který by ve vyspělých zemích Unie neprošel.
"Pokud například v Německu mají účinnost spalování uhlí minimálně dvaačtyřicet procent (ČEZ nabízí 40 %), není důvod k výmluvám, že to v Prunéřovu nejde," namítá Bursík. Tyto "pouhé" dva procentní body představují podle expertů ročně 205 000 tun emisí.
ČEZ nabízí variantu snížení produkce škodlivin z Prunéřova. "Snížíme jeho výkon tak, aby se kritizované množství oxidů uhlíku do ovzduší nedostávalo. I když to přinese menší zisk," slibuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Klimatolog Jan Pretel nicméně modernizaci Prunéřova nezavrhuje. "Mnohé popudím, ale z globálního hlediska jde o marginálii. Chceme-li solární či větrné elektrárny, tak se bez těch tepelných neobejdeme. Tlumí totiž značné výkyvy při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů."
