V navazování takových kontaktů se přitom často objevuje jméno "Čecho-Američana" George (Jiřího) Mráze. Ten odešel do Ameriky už roku 1967, získal si tam věhlas špičkového basisty, a dneska je zřejmě ochoten nabídnout pomocnou ruku i partnerům daleko mladším. Teď nechybí ani na newyorském albu kytaristy Libora Šmoldase (nar. 1982).
Pokud Libora Šmoldase známe především z Organic Quartetu Ondřeje Pivce, jehož domácí půdou je soul jazz s Hammondovými varhanami, čeká nás na albu In New York On Time značné překvapení. Ve Šmoldasově americkém kvartetu sice hraje Pivcův vzor Sam Yahel: nikoliv však na hammondky, nýbrž na akustické piano, které upoutá svižnými (převážně jednohlasými) melodickými linkami. Bicí obsluhuje všestranný Jeff Ballard - ani pro něho to není první spolupráce s mladými Čechy. George Mráz to spolehlivě pojí dohromady, a Šmoldasova manželka Zeuritia je decentně nasazena do dvou čísel, v nichž se spolehlivým swingovým cítěním se zhostí tématu a závěrečného chorusu tak, jak to odpovídá charakteru alba.
Šmoldasova generace se většinou nezabývá obehráváním jazzových standardů, ale toto album přináší hned čtyři čísla z klasického muzikálu My Fair Lady. I‘ve Grown Accustomed to her Face prý byla Šmoldasova oblíbená písnička aniž věděl, odkud vlastně pochází. Když potom objevil její zdroj, vybral si z něho další tři melodie. Jeho verze jsou tedy vlastně dodatečným objevováním standardů, objevováním nezatíženým historií jejich dosavadní interpretační tradice. I proto znějí trochu jinak, než známe od jazzmanů, kteří celou tu historii mají v malíčku.
Pozoruhodnou past však Šmoldasovi nastraží klávesista Sam Yahel: v jeho hře se během skladby I Could Have Danced All Night najednou objeví narážky na témata dalších evergreenů a Luboš Šmoldas se ocitne ve světě, s nímž je nucen se (úspěšně!) vyrovnávat za pochodu. I tohle představuje novou tvář, jaká by asi jiným způsobem těžko vznikala.
Zbylou část alba New York On Time vyplňuje šest Šmoldasových originálů. Ve všech nacházíme schopnost vytvářet plynulou melodickou linku. Napětí ovšem kolísá a zřídka se objevují i trochu hluchá místa. Nejzdařileji působí skladba Autumn in Three, kde spolupráce a prostupování zvuků celého kvartetu dosahuje intenzity, k níž se soudobý jazz neustále vzpíná.
Závěrečná nahrávka Brazilian Impressions s vokálem Zeuritie pak ukazuje, jak často se v dnešním komorním jazzu uplatňují latinské nálady: v tomto případě decentně a profesionálně ztvárněné.
O albuLibor Šmoldas - In New York On Time 1. Get Me To the Church On Time (Frederick Loewe) Obsazení: Zvuk: CD, 58:15 minut, vydala firma Animal Music. Ukázky z desky si lze poslechnout na:
|
