Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jazykový test po telefonu selhal, Británie neprávem vyhostila stovky lidí

  18:30aktualizováno  18:30
Až stovky žadatelů o azyl ve Velké Británii mohly být deportovány kvůli pochybné analýze lingvistické firmy. Ta měla za úkol na základě telefonních rozhovorů rozpoznat, zda uchazeč o azyl skutečně pochází z uváděné země. Na nekompetentnost firmy přitom kritici upozorňovali už v roce 2010.

Lednový průzkum veřejného mínění odhalil, že pro omezení imigrace se vyslovilo 77 procent Britů. Na snímku jeden z účastníků protestů proti imigrantům v hádce se členem londýnské muslimské komunity. | foto: Profimedia.cz

Za lingvistickou analýzu je zodpovědná švédská společnost Sprakab. Britský Nejvyšší soud v aktuálním verdiktu (jeho plné znění v angličtině najdete zde), který se soustředil na dva žadatele o azyl ze Somálska, rozhodl, že zaměstnanci této firmy poskytovali "zcela nepřiměřené" závěry pro tribunály, jenž následně rozhodovaly o udělení azylu pro žadatele.

Kritici této formy testování pro server independent.co.uk uvedli, že pochybení lingvistické firmy mohlo ovlivnit až stovky případů žádosti o azyl. Potvrdil to i Brian Allen, státní expert na tuto problematiku, který se zabýval případy asi 400 Somálců žádajících o azyl.

Britové brojí proti imigrantům

Otázka přistěhovalců je ve Velké Británii již mnoho měsíců diskutovaným tématem. Lednový průzkum veřejného mínění například odhalil, že pro omezení imigrace se vyslovilo 77 procent Britů. Za 30 let pravidelného dotazování britských občanů bylo tak vysoké hodnoty dosaženo jen v roce 2008 (více se dočtete zde).

Lingvistickou analýzu si od společnosti Sprakab objednalo britské Ministerstvo vnitra. Na základě telefonického rozhovoru měli pracovníci zjistit, zda dotazovaný nelže o svém rodišti. Sprakab ročně provede asi čtyři tisíce podobným lingvistických rozborů po celém světě. Ministerstvo vnitra neuvedlo, v kolika případech si analýzu objednalo, přiznalo však, že se společností spolupracuje už od roku 2000.

Na přinejmenším pochybnou pověst firmy Sprakab navíc kritici upozornili už v dubnu 2013. V podnětu, který přistál na stole Komise pro vnitřní záležitosti, jeden z kritiků uvádí, že "metodologie, analytici a integrita systému společnosti Sprakab jako celku je od základu vadná".

Derek Nurse, emeritní profesor lingvistiky na univerzitě v kanadském Newfoundlandu, v roce 2010 sepsal celou sérii zpráv, ve kterých kritizuje metodiku Sprakabu. Dokumenty poté zaslal britským tribunálům rozhodujícím o udílení azylů. "Věděl jsem, že to (Sprakab) dělají špatně. Lidé, kteří pro ně pracují nejsou kompetentní," míní Nurse.

Sprakab kritiku nechápe, stejně tak ministerstvo

Maurice Wren, vedoucí britské Rady pro uprchlíky, uvedl, že se dlouhodobě staví proti používání lingvistické analýzy při rozhodování o udílení azylu. "Jazyková analýza je už z podstaty velmi přibližná a když je život uprchlíka v ohrožení, jednoduše nedostačuje," míní Wren.

Sprakab však ostrá slova z řad kritiků nechápe. "V oblasti lingvistiky pracujeme už 14 let, takže jsme samozřejmě schopni provádět jazykovou analýzu. Až dosud jsme se nesetkali s žádnými negativními reakcemi," uvedla mluvčí společnosti Pia Eneviová.

Za společnosti se staví i Ministerstvo vnitra, podle kterého je lingvistická analýza důležitým nástrojem v rozpoznávání podvodných žádostí o azyl a ujištění, že opravdoví žadatelé se dočkají podpory. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu je pro nás zklamáním. Soud nepředložil žádné důvody, které by nás v budoucnu vedly k ukončení spolupráce se Sprakabem," uvedl mluvčí ministerstva.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.