"Zdá se, že i mluvčí velmi kultivovaní ve velmi kultivovaných, nikoliv v nějakých soukromých projevech, ale ve velmi kultivovaných projevech tvar 'abysme' používají. No a pak nemá cenu samozřejmě trvat na tvaru, který je evidentně v jazykové praxi zastaralý," vysvětlil Oliva v rozhovoru pro rádio Impuls.
Jazykovědci si uvědomují, že každý takový ústupek vyvolá bouřlivé diskuse. Aktualizaci pravopisu však považují za přirozenou.
Podobně jako přírodní vědy nejprve zkoumají skutečnost a pak teprve stanoví, co je norma, i jazykovědci podle šéfa ústavu vycházejí z toho, jakou češtinu používají lidé, tedy alespoň ti vzdělaní a kultivovaní.
Oliva však prozatím odmítl přiblížit termín, kdy by se pravidla mohla změnit a povýšit například zmíněný tvar "abysme" mezi spisovné výrazy. "Reforma přijde tehdy, až se některé věci prosadí do takové míry, že už bude v podstatě nezbytné ji provést," řekl.
Klausova cesta, ale i cesta KlauseŘeditel Letní školy slovanských studií Jiří Hasil dodává, že Češi mají už od národního obrození k jazyku specifický vztah a pravopisný problém lze snadno proměnit v celonárodní politický spor. "Základní vlastností jazyka jako živého organismu je, že se vyvíjí, i když se to rodilým mluvčím často nelíbí. Osobně se mi tvar "abysme" či "aby jsme" vůbec nelíbí, ale chápu, že jeho užívání za několik málo let bude zcela běžné a bude nutnost tento tvar kodifikovat, shoduje se s Olivou. Časem se podle Hasila dobereme nejen k mejlu, ale také k četu (chatu) či ajpodu (iPodu). A zatímco dosud byla správně například jen "Klausova cesta" či "Smetanova opera", v budoucnu bude podle Hasila nepochybně uznán i tzv. nerozvitý genitiv, tedy "cesta Klause" či "opera Smetany". |
Podle něj je třeba teprve promyslet detaily. Třeba to, zda výraz psát "abysme" nebo "aby jsme". A aby se nic neuspěchalo, tak možná raději počkat, až se ještě více rozšíří.
Zapadne i čirá hrůza, chce to čas
"To, co se dnes z hlediska estetického zdá jako čirá hrůza, bude za pět nebo za deset let zcela běžnou věcí," soudí o vývoji jazyka Oliva a dává za příklad slovo "mailovat".
"Pokud bude za sto let existovat e-mail, tak se bude říkat mailovat. Ostatně zatímco na začátku se to psalo anglicky, tak dnes už se píše běžně 'mejl'. Je to přizpůsobeno češtině, je tam ta koncovka -ovat, čili běžně se to přizpůsobilo českému slovesnému systému," říká.
Důvodem, proč - slovy ředitele Ústavu pro jazyk český - lidé nedbají na "tu hezkou češtinu tak, jak bychom asi měli", je i společenská a politická situace v zemi.
"Ještě před nějakými 100 nebo 150 lety patřilo mluvit česky a mluvit hezky česky, správně česky, k dobrému tónu v určité společnosti. A to právě proto, že tu češtinu tehdy cítili jako trošku ohroženou a ta správná čeština byla vlastně výrazem občanského, sociálního, národnostního, politického postoje, zatímco dnes už jsme si tou češtinou tolik jisti a víme, že nezahyne, že na to trošku hřešíme," řekl v rozhovoru pro Impuls Oliva.
