Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaruzelski: Stříleli jsme jen do chuligánů

  0:01aktualizováno  0:01
Bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski v pondělí před varšavským oblastním soudem uvedl, že během masakru na polském pobřeží vojsko střílelo pouze do chuligánů. Skuteční protestující podle něho tehdy stávkovali ve svých továrnách. Jaruzelski a devět dalších bývalých vysokých funkcionářů a velitelů zasahujících jednotek jsou obviněni z masakru 44 demonstrantů na polském pobřeží v roce 1970.

Exprezident uvedl, že rozhodnutí o použití zbraní bylo tehdy správné, přestože se v dlouhodobém strategickém a politickém smyslu ukázalo jako chybné.

Prokuratura v žalobě konstatovala, že v právním systému komunistického Polska o užití zbraní mohla rozhodnout pouze celá vláda. Rozhodnutí o střelbě do protestujících polských pracujících však údajně padlo pouze na doporučení tehdejšího prvního tajemníka ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany (PSDS) Wladyslawa Gomulky.

Jednotkám na pobřeží je pak předal tehdejší premiér Józef Cyrankiewicz. Zásady užití zbraní měl stanovit Jaruzelski, tehdy ve funkci ministra národní obrany, společně se šéfem generálního štábu Boleslawem Chochou. "Rozhodnutí vydané na Gomulkovo doporučení mi předal můj nadřízený Cyrankiewicz, domníval jsem se proto, že splňuje všechny podmínky," řekl Jaruzelski.

Dodal přitom, že jedinou možností, jak zabránit střelbě do stávkujících, by v tehdejší situaci byla jeho demise. Podobné řešení však v pondělí označil za "formu dezerce v situaci, kdy země byla v ohrožení".

Při masakru protestujících na polském pobřeží v prosinci 1970 zemřelo nejméně 44 lidí a další stovky byly zraněny. Nikdo z obviněných se k vině za krvavé události nehlásí. Není divu; podle polského práva jim v případě prokázání viny hrozí doživotní žalář.


KDO JE WOJCIECH JARUZELSKI

Armádní generál Wojciech Jaruzelski se narodil 6. července 1923 v Kurówě v Lublinském vojvodství. Po vypuknutí druhé světové války žil v Sovětském svazu, kde pracoval jako dělník.

V červenci 1943 vstoupil do polských jednotek v SSSR, s nimiž se zúčastnil osvobozování Varšavy, prolomení Pomořanského valu a bojů na baltském pobřeží, na Odře i na Labi.

V roce 1947 vstoupil do Polské dělnické strany a po jejím sloučení s Polskou socialistickou stranou byl od prosince 1948 členem Polské sjednocené dělnické strany (PSDS).

Jaruzelski absolvoval Vysokou pěchotní školu a Akademii generálního štábu Karola Šwierczewského. V armádě zastával řadu velitelských funkcí. V letech 1960 až 1965 byl náčelníkem hlavní politické správy a další tři roky náčelníkem generálního štábu Polské lidové armády.

Funkci ministra národní obrany zastával v období 1968 až 1983. Šéfem polských komunistů byl od října 1981 do července 1989 a v první polovině 80. let zastával téměř pět let funkci předsedy rady ministrů. Předsedou státní rady (hlavou státu) byl zvolen v listopadu 1985 a v červenci 1989 pak polským prezidentem. V prosinci 1990 jej v čele Polska nahradil Lech Walesa.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.