Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaro začíná dnes v 18.32. Bude tak podivné jako končící chladné měsíce?

  8:45aktualizováno  8:45
Děti se učí, že březen je prvním jarním měsícem, stejně na něj nahlížejí i meteorologové. Astronomicky ale jaro začíná až dnes, ve dvou třetinách měsíce. Jarní rovnodennost připadla letos na 20. března, jaro začíná přesně v 18.32. Podle měsíční předpovědi tomu bude odpovídat i počasí, teplota už neklesne pod deset stupňů.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Radek Miča, MAFRA

Jaro začne krátce po půl sedmé. "V ten moment slunce na obloze vstupuje do znamení Berana. Je to spíše astronomický jev, důležitější je, že dnes slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě," vysvětlil meteorolog Martin Novák. Den a noc jsou stejně dlouhé.

Nížiny pod sněhem

"To byla letos ale dlouhá zima! Pořád mrzlo, a ještě napadala spousta sněhu." "Jakápak zima? Vždyť sněhu bylo mnohem méně než jindy a s mrazem to nebylo jiné." Takto by mohl vypadat dialog dvou obyvatel Česka po letošní zimě – v případě, že by první z nich bydlel třeba na jižní Moravě, kdežto druhý v Krkonoších.

Letošní zima byla totiž zvláštní. Celkově nebyla, až na leden, chladnější než dlouhodobý průměr. Sněžilo sice více, ale celková statistika srážek o tom zase tolik nevypovídá. "Došlo však k určité anomálii. Zatímco množství sněhu v nížinách bylo vysoce nadprůměrné, ve vyšších polohách naopak," vysvětlila Anna Valeriánová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Rekordy zimy 2010

Nejkratší dobu ležel sníh na jižní Moravě (52 dní), nejdelší v Jeseníkách a v Krkonoších (89 dní).

Nejvíce sněhu: V nížinách do 200 m n. m. nasněžilo nejvíce v Poděbradech (42 cm) ve výšce 200 až 500 metrů nad mořem vyhrály Golčův Jeníkov s Jilemnicí (63 cm), mezi horami vyhrály co do množství sněhu Krkonoše.

Nejvíce mrzlo v lednu, kdy se teploty na celém území Česka držely pod nulou prakticky každý den. Nejvíc mrzlo na Rokytské slati na Šumavě (-32,6 °C, což je čtvrtý největší mráz od roku 1961).
Nejtepleji bylo v Praze (lednový průměr -2,2 °C), nejchladněji v Krkonoších (průměrná teplota na Labské boudě byla -9,4 °C).

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Jinými slovy, zatímco na Moravě či v Polabí a v okolí Prahy měli tolik sněhu jako už dlouho ne, v Krkonoších i jinde na horách se nejdřív báli, zda se vůbec budou moci rozjet vleky a i potom tam sněhu bylo leckde méně než v jiných zimách.

Děti stavěly na zahradě iglú, to zase dlouho nepůjde

Pro většinu obyvatel Česka to však byla zima mimořádná. "Moje děti si to hodně užily. Mohly sáňkovat spoustu víkendů po sobě, stavěly si iglú na zahradě, které teprve teď celé roztálo. To u nás nepamatujeme," říká Lenka Valešová, která bydlí ve vesnici kousek od Prahy. Sama s manželem několikrát vyrazila na běžky do blízkých Brd. "Bylo tam snad víc lidí, než když jezdíme do Jizerek," dodává žena.

V některých nížinách a středních polohách ležel sníh nejdéle v posledních čtyřiceti letech.

"Zima byla velmi krutá pro zvířata. Letos mi na krmítko přilétalo tolik ptáků jako už roky ne, včetně velkých dlasků. Také divočáci se z lesů vydávali hledat něco k jídlu až k domům," popisuje její sousedka.

Ještě v listopadu to přitom na žádné velké sněžení a mráz nevypadalo. Konkrétně v listopadu byla průměrná měsíční teplota skoro o tři stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem a to je hodně, většinou zdaleka tolik meziročně nekolísá. Ještě 25. listopadu naměřili v pražském Klementinu 14,5 stupně a pokořili tím historické teplotní maximum 13,2 stupně Celsia.

Pak však přituhlo. Na mnoha místech to začalo už bílými Vánocemi a leden byl teplotně dost podprůměrný měsíc. "U nás jsme to ale nijak zvlášť nepozorovali, pod horami je zima od listopadu do března každý rok. To, co Pražáky zaskočilo, my neřešíme," řekla Eva Němcová z Liberce.

Lednový sníh netrápil jen některé oblasti Česka. Nečekaně moc ho měli na severu Německa a ve Francii i Španělsku. Bylo to nejvíc za posledních třicet let. V lednu mrzlo i ve Velké Británii. V Evropě totiž řádila sněhová bouře Daisy, zatímco další studená vlna přišla přes Británii z Islandu. Mrzlo také v Číně či na Floridě, zatímco Balkán v té době sužovaly povodně.

Blesky v zimě? Není to časté, ale úplně vzácné také ne

Klimatologové mluví o tom, že podobné extrémy budou v počasí čím dál častější. V létě se zase projevují jako prudké přívalové bouře nebo vichřice.

Naproti tomu zimní bouřku, při níž noční oblohu počátkem tohoto týdne křižovaly blesky, meteorologové za nic extra výjimečného nepokládají. "Bouřky v zimním období nejsou jevem, který by byl u nás příliš častý, ale nelze je považovat za vzácné," uvedla meteoroložka Anna Valeriánová.

Podle ní byly podobné bouřky i loni v březnu, a to hned několik dní po sobě. A o rok dříve přišla dokonce vichřice Emma, při níž silný vítr a prudké lijáky ničily stromy, obydlí a zabíjely lidi. Na nejbližší dobu meteorologové nic podobného nepředpokládají. Nejvýraznějším jevem, který se dotkne lidí, bude příští neděli přechod na letní čas.

Á propos léto. Začíná v pondělí 21. června ve 13.28 letního času.

Předpověď počasí Aktuální předpověď počasí:
pocasi.idnes.cz
Předpověď počasí







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
K volbám do Sněmovny se přihlásilo jednatřicet stran, nejvíc v historii

Do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny se přihlásilo jednatřicet volebních uskupení. Je to nejvíce v historii samostatné České republiky a o sedm více než...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.