Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Japonsko se po čtyřech letech od Fukušimy vrací k jádru. Lidé se bouří

  7:51aktualizováno  7:51
Japonsko v úterý spustilo po více než čtyřech letech od katastrofy v elektrárně Fukušima první jaderný reaktor. Z elektrárny Sendai bude do sítě dodávat elektřinu přes odpor většiny obyvatelstva. V důsledku havárie z 11. března 2011 je už zhruba dva roky všech čtyřicet osm japonských reaktorů mimo provoz.

Elektrárna Fukušima I postižená zemětřesením | foto: AP

Uvedení reaktoru do provozu lze považovat za úspěch japonského premiéra Šinzó Abeho, který je z ekonomických důvodů zastáncem jaderné energetiky. Hospodářské zájmy tak převážily nad odporem obyvatel. Až do poslední chvíle se odpůrci jaderné energie pokoušeli plány vlády zhatit.

OBRAZEM: Japonci opět startují reaktory, pamětníci Hirošimy jsou proti

První blok elektrárny, kterou v provincii Kagošima provozuje společnost Kyushu Electric Power, bude vyrábět elektrický proud od pátku. V září má být spuštěn ostrý provoz. Signál ke spuštění reaktoru byl vydán v úterý ve 3.30 středoevropského letního času.

V pondělí před elektrárnou Sendai demonstrovaly stovky odpůrců jádra. Provozovateli a úřadům zazlívají, že nevyjasnili, jak by rychle evakuovali desítky tisíc lidí z okolí v případě podobné katastrofy, jakou byla ta fukušimská.

Následky zemětřesení ve fukušimské elektrárně

V okruhu třiceti kilometrů kolem sendaiské elektrárny žije zhruba dvě stě tisíc lidí. Kromě neustálého nebezpečí mohutných zemětřesení ohrožuje elektrárnu Sendai sopka Sakuradžima. Jeden z nejaktivnějších vulkánů světa je od elektrárny vzdálen pouhých padesát kilometrů.

„Ignorují základní zásady jaderné bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví,“ řekl agentuře DPA Shaun Burnie, jaderný expert z organizace Greenpeace.

Spuštění reaktoru navíc následuje jen několik dní po vzpomínkových akcích věnovaných obětem svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Také přeživší katastrofy z roku 1945 vyjádřili odpor vůči návratu k jaderné energii.

Mezi demonstranty, kteří se v pondělí sešli před jadernou elektrárnou Sendai, byl i Abeho předchůdce Naoto Kan, jenž byl premiérem v době fukušimské katastrofy. Kan ještě v premiérském úřadu prodělal proměnu od zastánce jádra k jeho rozhodnému odpůrci.

Abe naopak považuje opětovné spuštění reaktorů za ekonomickou nutnost. Energetické koncerny pokrývají spotřebu elektřiny zvýšenou výrobou v tepelných elektrárnách. Kvůli tomu ale musí třetí největší ekonomika světa dovážet drahou ropu a plyn.

Před fukušimskou katastrofou krylo Japonsko třetinu své spotřeby elektřiny jadernou energií. Abeho vláda nyní usiluje o pokrytí energetických potřeb země jadernou energií z dvaceti až dvaadvaceti procent do roku 2030. Japonský Úřad pro dohled nad jadernou energií (NRA) nyní prověřuje ještě dalších čtyřiadvacet reaktorů.

V říjnu chce Kyushu Eletric spustit i druhý blok elektrárny Sendai, která se loni v září stala první japonskou jadernou elektrárnou, která splnila nové bezpečnostní předpisy. Ty považuje japonská vláda za nejpřísnější na světě.

Likvidace paliva ve Fukušimě (19. listopadu 2013):

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Mexiku pokračují po zemětřesení záchranné operace (20. září 2017).
Zemětřesení v Mexiku má 245 obětí, hledání přeživších komplikuje déšť

Počet obětí úterního zemětřesení v Mexiku vzrostl na 245. Podle agentury AP to vyplývá z informací federální vlády a starosty mexického hlavního města Miguela...  celý článek

Donald Trump poprvé promluvil na půdě OSN (19. září 2017)
Je to „štěkání psa“, označil severokorejský diplomat Trumpův projev

Severokorejský ministr zahraničí označil úterní projev Donalda Trumpa na Valném shromáždění OSN za „štěkání psa“. Trump vyvolal svým proslovem pozdvižení, když...  celý článek

Ilustrační foto
Podnikatel nabízí ženám v Rakousku proplacení pokuty za nošení burky

Francouzský podnikatel Rachid Nekkaz je ochoten platit pokuty, které ženám v Rakousku od října hrozí za zahalování obličeje na veřejnosti. Jeho postoj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.