Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Japonská „alergie na migranty“: kanály kopat mohou, občanství nedostanou

  18:51aktualizováno  18:51
Japonsko se potýká s nedostatkem pracovních sil a stárnutím populace. Řešení problému znesnadňuje i striktní imigrační politika. Své o tom ví například Kurdové, kteří v zemi vycházejícího slunce zažádali o azyl, kvůli přísným zákonům však musí pracovat načerno.

Mazlúm Balibaj se svou sestrou ve svém domě ve Warabi. | foto: Reuters

Čtyřiadvacetiletý Mazlúm Balibaj do Japonska přišel před osmi lety z Turecka, kde byl podle svých slov perzekuován úřady. Kurdský uprchlík od příchodu do země žije v nejistotě z budoucnosti, protože oficiálně nemůže být v Japonsku zaměstnán.

Balibaj proto pracuje načerno na stavbě veřejných projektů placených z rozpočtu státu, který přitom považuje migranty za nežádoucí.

Fotogalerie

„Japonsko nám zakazuje pracovat, ale všichni ví, že bez cizinců by měla země problémy,“ stěžuje si mladý Kurd. „Stavební práce by měly zpoždění. Není zde dostatek pracovníků a mladí Japonci takovou práci nechtějí. Vláda to ví lépe než kdo jiný,“ dodává Balibaj.

Na stavbách kolem Tokia pracují i oba jeho bratři. Jako mnoho jiných Kurdů pokládají asfalt, kopou kanalizaci nebo asistují při demolicích. Drtivá většina z nich bez pracovního povolení.

Balibaj žije v komunitě asi dvanácti set Kurdů, kteří žijí na tokijských předměstích Warabi a Kawaguči. Dělnickou čtvrť nechvalně proslulou kvůli potyčkám mezi místními gangy místní obyvatelé už překřtili na „Warabistán“.

Šance, že se Balibaj dočká azylu, není příliš velká. V loňském roce ho dostalo pouze 27 lidí. Počet žádostí o azyl v Japonsku přesto stoupá, na konci minulého roku jich úřady registrovaly celkem 13 831. V porovnání s Evropou nízké číslo, v Japonsku však šlo o rekord.

Alergie na slovo imigrace

Ostrovní stát se dosud větší imigraci bránil, nechuť přijímat zahraniční pracovníky však naráží na realitu. Mladí Japonci projevují silnou nechuť plodit potomky (více například zde), populace se smrskává a ekonomika letos vykázala největší deficit pracovních sil za poslední dekády.

Podle odhadů se 127milionová populace Japonska do roku 2060 zmenší o 40 milionů lidí. V následujících 30 letech budou navíc lidé starší 65 let tvořit až 39 procent populace.

Islám v Japonsku

V zemi vycházejícího slunce žije několik desítek tisíc lidí hlásících se k islámskému náboženství. Podle odhadů univerzity Waseda čítá muslimská populace kolem 70 000 lidí, z nichž asi 10 procent tvoří rodilí Japonci. Mnoho místních muslimů pochází například z Indonésie. V zemi je také několik mešit.

Zdroj: Wikipedia.org

Tokio Camii, mešita v hlavním městě Japonska.

Tokio Camii, mešita v hlavním městě Japonska.

Přestože počet důchodců roste a počet lidí v produktivním věku klesá, Japonsko, strážící si kulturní a etnickou homogenitu, se zdráhá uvolnit pravidla pro imigraci. Premiér Šinzó Abe v září uvedl, že by Japonsko spíše než migrací mělo řešit své demografické problémy povoláním žen a starších lidí do práce.

Premiérův poradce Masahiko Šibajama říká, že v zemi existuje „alergie vůči slovu imigrace“. U Japonců prý vzbuzuje negativní asociace. „Lidé se obávají o bezpečnost. Bojí se, že jim zahraniční pracovníci vezmou práci,“ vysvětluje Šibajama.

Zvláště ve stavebnictví a ve výrobě však vzniká stále větší závislost na žadatelích o azyl. Už v loňském roce agentura Reuters popsala, jak levná pracovní síla žadatelů o azyl z Afriky a Asie poháněla růst automobilky Subaru.

Revizi migrační politiky žádají i japonští podnikatelé. Tři čtvrtiny z 259 největších japonských společností podporují otevření země pro manuální pracovníky ze zahraničí.

Kvůli olympiádě, kterou Tokio pořádá v roce 2020, poptávka po pracovní síle ještě stoupá. Průmysl „zoufale potřebuje“ zahraniční dělníky, říká Hitoši Ito, manažer druhé největší japonské stavební firmy Kadžima.

Populační propad neskončí

Japonský premiér Abe už dříve představil smělý plán, jak zastavit populační propad a udržet počet obyvatel v následujících 50 letech na úrovni 100 milionů, připomíná Los Angeles Times.

Experti však soudí, že bez baby boomu nebo radikálního uvolnění imigračních pravidel je Abeho cíl nereálný. „I kdyby vláda dosáhla cíle, kterým je porodnost 1,8 dítěte na jednu ženu, pořád by to nestačilo. A i tento cíl je nerealistický,“ myslí si Reiko Hajašiová z Národního institutu pro výzkum populace a sociálního zabezpečení.

„Je to jen přání. Naše opatření na podporu porodnosti byla spuštěna příliš pozdě,“ zoufá si Hajašiová. Podíl na úbytku obyvatelstva mají podle mnohých expertů především politici, kteří trvají na etnicky homogenním Japonsku.

„Politici podporují mýtus, který migrantům připisuje větší počet spáchaných trestných činů než Japoncům a že by se Japonsko kvůli migraci mohlo stát zranitelnější před teroristickými útoky,“ říká Ippei Torii, ředitel neziskové organizace, která pomáhá uprchlíkům v Japonsku.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.