Podle zpravodajské webu BBC hodlá Tokio nakoupit pět ponorek, dva torpédoborce vybavené protiraketovými systémy, dvaapadesát obojživelných vozidel, tři průzkumná bezpilotní letadla, osmadvacet bojových letounů F-35 a sedmnáct amerických konvertoplánů V-22 Osprey, které jsou schopné vertikálního startu a přistání. Strategie rovněž počítá se vznikem nové námořní jednotky, která by měla v případě potřeby sporné ostrovy dobýt zpět.
Nová strategieStrategie pětiletého rozvoje obrany počítá s posílením vzdušného a námořního průzkumu a zlepšením schopnosti bránit odlehlé ostrovy. V příštích pěti letech Tokio vyčlení na obranu 23,97 bilionu jenů (4,7 bilionu Kč) proti 23,37 bilionu jenů, které vydalo za předešlých pět let. Japonské vojenské výdaje klesaly deset let, dokud Abe v letošním roce nezvýšil rozpočet na obranu o 0,8 procenta. Ministerstvo obrany požaduje pro fiskální rok od počátku dubna zvýšení o tři procenta, což by byl nejvyšší nárůst za 22 let. Za dvacet let do loňského roku zůstalo Japonsko zemí s šestými nejvyššími vojenskými výdaji na světě a jeho výdaje za tu dobu reálně vzrostly o 13 procent, uvádějí údaje stockholmského institutu SIPRI. Čínské výdaje na obranu se během té doby rozrostly více než pětinásobně a země se vyhoupla ze sedmého na druhé místo ve světě. |
Premiér Šinze Abe hodlá prosazovat posílení vojenské role své země v době, kdy vzrůstá napětí mezi Tokiem a Pekingem kvůli nárokům na ostrůvky ve Východočínském moři. Abe se ujal funkce před rokem a jeho prioritou dosud bylo oživit desetiletí stagnující ekonomiku. Premiér ale také po svém nástupu slíbil, že posílí japonskou obranu, aby byla země schopna postavit se stále asertivnější Číně.
"Čína se pokouší změnit status quo silou ve vzduchu i ve vodách Východočínského a Jihočínského moře a v dalších oblastech, a to na základě vlastních tvrzení, která nejsou v souladu s existujícím mezinárodním právem," uvedla Abeho vláda ve své první strategii národní bezpečnosti. "Čínský postoj k ostatním zemím a její vojenské kroky . . . jsou pro Japonsko a širší mezinárodní společenství zdrojem obav," píše se v dokumentu.
Čína minulý měsíc zřídila nad spornými ostrovy svou identifikační zónu vzdušné obrany a začala žádat, aby se všechna letadla vstupující do oblasti hlásila Pekingu. Oznámila také. že zahajuje "mimořádná obranná opatření" proti letadlům, která se tam nebudou řádně identifikovat. Japonsko ale uvedlo, že tato zóna nemá žádnou platnost, a stejně jako USA proti čínskému kroku diplomaticky protestovalo.
Spolupráce s USA je nutná, soudí expert
Souostroví, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü, je obklopeno vodami bohatými na ryby a zřejmě jsou tam i ložiska zemního plynu. Oblastí vedou významné námořní trasy. Konflikt o ostrovy se vystupňoval loni v září, kdy se Japonsko rozhodlo odkoupit některé z nich od soukromých vlastníků. To v Číně vyvolalo mohutné protijaponské protesty.
Japonské plány zřejmě znovu popudí Peking, který už podrobil kritice pracovní verzi nové strategie. "Čína pozorně sleduje japonskou bezpečnostní strategii a směřování této politiky," prohlásilo minulý týden čínské ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího. "Neodůvodněná japonská kritika běžných čínských námořních aktivit a jejich halasné poukazování na čínskou hrozbu mají skryté politické motivy," dodalo.
Předešlé japonské vlády se pohybovaly na hraně pacifistické poválečné ústavy, která zavrhuje válku a říká, že Japonsko nebude mít armádu ani vojenské námořnictvo. Abe chce zajít ještě dál a zrušit zákaz vysílání vojáků do zahraničí, například v rámci pomoci ohroženým spojencům.
Tokio se ale vzhledem k prudkému růstu čínských vojenských výdajů bude muset nadále opírat o spolupráci se Spojenými státy a dalšími zeměmi v oblasti, pokud se má udržet status quo. "Bez partnerů neexistuje způsob, jak udržet Čínu v mezích a zamezit nárůstu její průbojnosti," řekl Reuters japonský expert na obranu Narušige Mičišita.
Bezpečnost země vycházejícího slunce v současnosti zajišťují především Spojené státy, které mají v Japonsku 50 tisíc vojáků a sedmou flotilu v čele s jadernou letadlovou lodí USS George Washington.
Americký ministr zahraničí John Kerry v útzerý během návštěvy Filipín varoval Čínu, aby se nepokoušela vyhlásit zónu vzdušné obrany v Jihočínském moři podobnou té, jakou v listopadu jednostranně vyhlásila ve Východočínském moři. Kerry rovněž oznámil, že Spojené státy poskytnou filipínským bezpečnostním složkám pomoc ve výši 40 milionů dolarů, která by měla být mimo jiné použita na ochranu filipínských teritoriálních vod.
