Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Japonské otřesy by Česku přinesly apokalypsu, tvrdí seismolog

  0:08aktualizováno  0:08
Stejně ničivé zemětřesení, jaké udeřilo v Japonsku, by zpustošilo Prahu a otřáslo celým Českem. V rozhovoru pro iDNES.cz to říká seismolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Podle něj se východoasijský stát připravil na přírodní katastrofu dobře.

Jak hodnotíte sílu zemětřesení 8,9?
Je to výjimečná hodnota. Díval jsem do celosvětových statistik a za tři sta let je to šesté nejsilnější zemětřesení. Japonsko leží v oblasti, kde se musí počítat, že tam jednou za čas podobně mimořádně silné otřesy mohou nastat. Myslím, že ty současné jsou ale ukázkou toho, jak fungující a prosperující stát může být velmi dobře připravený na nečekaný problém. Tak silné zemětřesení poblíž Japonska se může opakovat až za několik let. Zároveň však nelze stoprocentně vyloučit, že k tomu dojde v nejbližší době.

Čistě teoreticky, kdyby k podobně silnému zemětřesení došlo v Praze, jaké by mělo následky?
To si nedovedu představit, ale nezůstal by kámen na kameni. Myslím, že město by bylo kompletně zničené. Otřesy by pocítili lidé v celé České republice i mnohem dál, protože i zemětřesení o síle 6,5 nebo 7 v severní Itálii či slovinských Alpách jsou znát v jižních Čechách a na jihu Moravy. Kdyby to bylo pod Prahou, tak by to bylo zlé. Ostatně jsme to viděli loni na Haiti. Jsou tady vysoké historické budovy, nikdo s tím při konstrukci nepočítal. Myslím, že by to byla opravdu apokalypsa.

Jak se můžou lidé na zemětřesení připravit?
Musíte přizpůsobit stavby, aby vydržely, územní plánování, aby se nezastavovala místa, kde hrozí sesuvy, a připravit obyvatelstvo, které je v Japonsku ohrožené zemětřeseními víceméně všude. Když je vše splněné a lidé se chovají spořádaně, následky se podaří minimalizovat.

Japonské tsunami

Mohou seismologové zemětřesení alespoň částečně odhadnout?
Stále jsme v tom, jak odhadnout čas, místo vzniku i sílu zemětřesení, bezradní. K zemětřesnému procesu dochází v tomto případě v hloubce 25 kilometrů a na povrchu jej nejsme schopní podchytit. Otřesy se zkoumají pomocí přístrojů jen zhruba 100 let. Podobná situace se neopakovala tolikrát, aby bylo možné ji odhadnout a porovnat měření. Například ve čtvrtek bylo v oblasti velmi silné zemětřesení o síle 7,2 asi jen 40 kilometrů od budoucího epicentra. Po otřesech síle 7 už obvykle nic silnějšího nepřijde. Ukázalo se ale, že to byl pouze předtřes. To je neobvyklé.

Nečekaný vývoj tedy ukazuje, že zemětřesení neprobíhají podle jednoho mustru?
Určitě. Zemětřesení je pohyb dvou horninových bloků, to je u všech stejné. Na jejich rozhraní ale vzniká celá řada trhlin, do nichž se mohou dostat tekutiny, které změní tření na ploše. Z toho vzniká složitý problém, který nelze věrohodně namodelovat a odhadnout tak výskyt dalších záchvěvů.

Je u takto silných zemětřesení nevyhnutelný vznik tsunami?
Není, ale v subdukčních zónách, kde se jedna litosferická deska podsouvá pod druhou, což je případ dnešního zemětřesení, je pravděpodobnost vysoká. Jako kdybyste stlačoval prkno na skokanském můstku dolů a pak ho pustil. I když pohyb vznikne hluboko pod zemí, projeví se i na oceánském dně. To se zdvihne klidně i o několik metrů a vytlačí obrovský vodní sloupec, který se začne gravitací roztékat do stran a vytvoří se vlna. Stejným způsobem vznikla tsunami na Sumatře před sedmi lety.

Jak daleko od epicentra lidé pocítí následky zemětřesení, byť třeba malé intenzity?
U tohoto zemětřesení do vzdálenosti 600 až 800 kilometrů, protože síla byla opravdu mimořádná. Například v Tokiu, vzdáleném bezmála 400 kilometrů, došlo k poškození budov a problémům v infrastruktuře.

Navzdory tragičnosti události, může katastrofa vědcům přinést nějaký přínos a pomoci se do budoucna lépe připravit?
Přínos zemětřesení spočívá v tom, že seismické vlny prozařují zemské těleso a přinášejí informace, jak to uvnitř zemského tělesa vypadá. Každé zemětřesení v takové oblasti také pomáhá tamní geovědní komunitě upřesňovat znalosti a lépe se připravit na další jevy, i když jedno zemětřesení nemůže přinést základní zlom v poznání.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr životního prostředí Richard Brabec v pořadu Rozstřel (22. září 2017)
Brabec v Rozstřelu: Česko v posledních letech výrazně vysychá

Jako ministr životního prostředí dohlíží na kotlíkové dotace či program Dešťovka. Zároveň je místopředsedou hnutí ANO a po odvolání Andreje Babiše z vlády také...  celý článek

Porota pozitivně hodnotila citlivý přístup vítězného návrhu k centru města....
O podobě Náměstí v Meziříčí rozhodnou lidé v referendu. Nařídil ho soud

Nejen poslance budou 20. a 21. října volit obyvatelé Velkého Meziříčí. Rozhodovat budou také o budoucí podobě Náměstí. Krajský soud v Brně potvrdil nárok...  celý článek

Protestní setkání školských odborů a zástupců vysokých škol a asociací ve...
Vysoké školy chtějí přidat nejméně tři miliardy, jinak přijdou protesty

Vysoké školy očekávají, že jim vláda v rozpočtu na příští rok přidá alespoň tři miliardy korun oproti loňskému roku. Pokud přidá méně, jsou připraveny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.