Ráno se zvukem vojenské trubky nastupují vojáci z japonské námořní základny ve městě Jokosuka, aby vztyčili vlajku a začali den. Do troubení vykřikují děti, které si hned vedle hrají na hřišti.
Za poslední půl století se tu život hodně změnil. Ze čtyřiceti tisíc lidí, které základna zaměstnává, je 450 žen. Osmdesát z nich má dítě mladší šesti let. To je také případ sedmatřicetileté poddůstojnice Noriko Misudaové. "Můj pracovní den začíná v sedm ráno. V jeslích si dám se svým ročním synem snídani. Pak jdu do práce, která se ale občas protáhne až do pozdních nočních hodin. Kohej tak často v jeslích zůstává i na večeři," uvedla Misudaová.
Za jesle je velmi vděčná. Do armády toužila jít už od dětství. Práce se tak nechtěla vzdát ani poté, co založila rodinu.
Počet žen odcházejících z armády rapidně poklesl
"Můj manžel pracuje také u mariňáků. Naše směny se často kříží. Když on má volno a jde se projít k moři, já často musím do práce. Jesle naštěstí fungují i o víkendech a přes noc, což nám opravdu hodně pomáhá. Zvlášť, když musíme pracovat i v době, kdy má většina lidí volno," říká Misudaová.
Zřízením jeslí chtěla armáda svým zaměstnancům usnadnit už tak hektický život. A také si přála ve službě udržet větší počet žen. "Od té doby, co jsme školky a jesle zavedli, počet matek, které z armády odcházejí kvůli tomu, aby vychovávaly své děti, rapidně poklesl," řekla agentuře Reuters armádní úřednice Hadžime Šinzawa.
V roce 2030 bude třetina japonské populace v důchodovém věku, takže umožnit ženám mít děti a přitom se brzy vrátit do práce může být pro japonskou ekonomiku zásadní.
