Uvedl to list International Herald Tribune s odvoláním na výsledky nezávislého vyšetřování katastrofy.
Japonští vůdci se po zemětřesení z loňského 15. března snažili uklidnit veřejnost a banalizovali možná rizika plynoucí z poškození reaktorů ve Fukušimě a dalších nukleárních zařízení. V soukromí však nevylučovali "ďábelský scénář", který by znamenal konec Tokia, ukazuje závěrečná zpráva vyšetřování.
Zpráva popisuje tíživou atmosféru v sídle tehdejšího premiéra Naota Kana poté, co elektrárnou ve Fukušimě otřáslo několik výbuchů vodíku. Vláda se připravovala na nejhorší možnou situaci, kdyby z elektrárny Fukušima 1 byli odvoláni zaměstnanci.
To by znamenalo, že se jaderný komplex vymkl kontrole a do ovzduší uniklo obrovské množství radioaktivního materiálu. Úřady by musely evakuovat také další dvě blízké jaderné elektrárny a ztratily by nad nimi kontrolu.
Pozadí zprávyZpráva organizace Rebuild Japan Initiative Foundation je výsledkem šestiměsíčního vyšetřování týmu 30 univerzitních profesorů, právníků a novinářů, který zkoumal reakci japonských úřadů na jadernou havárii. Zakládá se na rozhovorech s více než 300 lidmi, včetně řídících pracovníků jaderného průmyslu, tehdejšího premiéra Kana a dalších vysokých vládních představitelů. |
Zpráva cituje tehdejšího vládního mluvčího Jukia Edana, který varoval, že "ďábelská řetězová reakce" explozí atomových reaktorů si může vynutit evakuaci Tokia, ležícího více než 200 kilometrů jižně od nejhůře zasažené elektrárny Fukušima Daiiči (Fukušima 1).
Vláda tajila rizika i před USA
"Ztratili bychom Fukušimu Daini (Fukušimu 2), potom bychom přišli o Tokai," zmínil mluvčí názvy dalších dvou jaderných elektráren, které by podle něj mohly být zničeny po elektrárně Fukušima Daiiči. "Pokud by se tak stalo, logicky bychom mohli předpokládat, že bychom ztratili i samo Tokio," dodal.
"Tak tak jsme unikli nejhoršímu scénáři a veřejnost o tom neměla ani tušení," uvedl ve zprávě Joiči Funabaši, někdejší šéfredaktor deníku Asahi Šimbun a zakladatel organizace Rebuild Japan Initiative Foundation. Obvinil Kanovu vládu, že znepokojivá zjištění skrývala před občany i Washingtonem.
Funabaši na druhou stranu ocenil premiéra, že přiměl provozovatele elektrárny komplex neopouštět. "Premiér Kan měl své chyby a nedostatky, ale jeho rozhodnutí vtrhnout do firmy Tepco a žádat, aby situaci nevzdávala, Japonsko zachránilo," konstatoval.
Katastrofa v atomové elektrárně Fukušima 1 z 11. března 2011 byla nejhorším jaderným neštěstím ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Po zemětřesení o síle 9,0 stupňů udeřilo na zařízení mohutné tsunami. Ve Fukušimě poškodilo tři ze šesti reaktorů a únik radiace do okolí si vynutil evakuaci až sto tisíc lidí.
