Podle agentury AP jedna stavební společnost, razící rychlostní vlakový koridor ve středním Japonsku, nedávno uspořádala pro asi 100 místních občanů exkurzi po staveništi. Asi 30 žen ale bylo hned na začátku z prohlídky vyloučeno.
Důvod? Prý nosí smůlu. Japonská pověra totiž říká, že kdyby ženy vstoupily do rozestavěného tunelu, vzbudily by žárlivost v bohyni hory a způsobily tak katastrofu.
Japonská ústava, přijatá po druhé světové válce, zakazuje diskriminaci podle pohlaví a zaručuje mužům i ženám stejná práva. Současný sedmnáctičlenný kabinet premiéra Džuničiróa Koizumiho tvoří pět žen, což je největší počet v historii.
Zápasnická aréna je pro ženy tabu
Dávná rigidní pravidla určující roli muže a ženy ve společnosti se drží zuby nehty především v tradičním prostředí. Výkonný výbor starého japonského sportu sumo už dvakrát zamítl první ženské guvernérce v dějinách Japonska, Fusae Ótové z Ósaky, vstup do ringu a předání ceny vítězům místního turnaje.
Sumo má své kořeny v šintoistickém náboženství, jež považuje ženu za nečistou a nehodnou vstoupit do tak posvátných míst, jako je zápasnická aréna. Podobná pověra odrazovala ženy například od zdolávání hor nebo nalodění se na rybářské čluny.
Ale zvyky se mění - i když jen želvím tempem. Na počátku tohoto roku mohlo poprvé v 300leté historii kjótského hudebního festivalu mezi muzikanty usednout pět mladých dívek.
