Zemětřesením poničená silnice u japonského města Mito. (11. března 2011)

Zemětřesením poničená silnice u japonského města Mito. (11. března 2011) | foto: AP

Japonci žijí na Ohnivém kruhu, na úder přírody trénují už stovky let

  • 20
Přestože jsou Japonci na otřesy země zvyklí, páteční úder přírody byl výjimečný. V oblasti styku listosférických desek zaznamenají vědci seismickou aktivitu každých pět minut. Japonci proto vyvinuli řadu opatření, jak dopad zemětřesení co nejvíce minimalizovat.

Japonci jsou na zemětřesení zvyklí. To, které největší ostrov Honšú zasáhlo v pátek, bylo ale výjimečné. Tak silné otřesy zažila země vycházejícího slunce naposledy před 140 lety. V novodobé historii to bylo páté nejsilnější zemětřesení vůbec.

Japonské otřesy

Od roku 1891 Japonsko zažilo jen sedm zemětřesení, která na seismologické škále dosáhla na číslici osm. Japonští vědci v pátek naměřili otřesy o síle 8,9 po kterých hodinu a čtvrt následovalo dalších šest silných otřesů. Nejsilnější z nich měl sílu 7,1.

Japonsko je jednou ze seismicky nejaktivnějších oblastí na světě, vědci zde zaznamenají nějakou aktivitu každých pět minut a na Japonsko připadá přibližně 20 procent všech zemětřesení na světě o síle 6 a více.

Velké zemětřesení v Kantó

Do dějin země se černým písmem zapsala především katastrofa z roku 1923, kdy v regionu Kantó zahynulo 143 tisíc lidí. Po zemětřesení o síle 7.9 se dřevěnou zástavbou starého Tokia a Jokohamy rozšířily ničivé požáry, které pohltily statisíce obydlí.

Mnozí Japonci si stále pamatují ničivé zemětřesení o síle 7,3, které v roce 1995 zasáhlo přístav Kóbe. Mezi zkroucenými dálnicemi a zřícenými budovami zahynulo přibližně 6 400 lidí a 400 tisíc dalších utrpělo zranění.

Země vycházejícího slunce leží na takzvaném Ohnivém kruhu. Linie častých otřesů a vulkanických erupcí se vine prakticky podél celé Pacifické litosférické desky od Nového Zélandu až po jih Chile. Dno Pacifiku se pomalu sune směrem na západ k Eurasii a podsouvá se tak pod Japonsko.

Ničivá přívalová vlna se valí na japonské pobřežní město Iwanuma. (11. března 2011)
Přístav Natori v japonské prefektuře Mijagi poté co byl zasažen vlnou tsunami vyvolanou zemětřesením o síle 8,9 na Richterově stupnici (11. března 2011)
Muž prochází troskami města Iwaki v japonské prefektuře Fukushima. (11. března 2011)

"Japonsko se nachází v takzvané subdukční zóně, kde dochází k podsouvání Pacifické desky pod Asijskou. Při podsouvání se hromadí napětí, které se čas od času musí uvolnit," řekl iDNES.cz Vladislav Rapprich z České geologické služby.

Páteční velké zemětřesení předznamenaly menší otřesy už ve čtvrtek. To mohlo mít při dnešní katastrofě zásadní význam, protože mnoho Japonců si mohlo osvěžit tolikrát vštěpované bezpečnostní zásady, jak se při otřesech země zachovat.

Neustálý trénink

Japonci si uvědomují, že žijí ve vysoce nestabilní oblasti světa a přípravám na další přírodní katastrofy věnují značnou pozornost. Nelitují investic do systémů předběžné výstrahy, infrastruktury a tréninku občanů.

Varovný systém před tsunami byl založen v roce 1952. Schází se v něm údaje z šesti regionálních stanic, které shromažďují informace ze seismologických stanic rozmístěných na pevnině i na moři. Díky tomu dokáží japonské úřady vydat výstrahu tři minuty po prvním otřesu.

GRAFIKA

Jak vzniká zemětřesení

Údaje o epicentru, síle otřesů a oblastech potenciálně ohrožených tsunami okamžitě vysílá státní televize, ve městech a na vesnicích výstrahu šíří reproduktory v ulicích. Malí Japonci se už ve škole učí, jak se při zemětřesení schovat pod lavici a všichni dospělí ví, kde je v jejich okolí nejbližší evakuační centrum.

Se zemětřesením počítají i japonští architekti. Výškové budovy navrhují tak, že se při otřesech spíše kolébají, než třesou a to je činí bezpečnější.  V městech na pobřeží jsou vybudovány odolné kryty před tsunami a zábrany, které mají znemožnit příliv ničivé vlny do vnitrozemí.

Pokud vědci naměří otřesy přesahující určitou kritickou úroveň, japonské rychlovlaky se automaticky zastavují a atomové elektrárny vypínají. Japonsko je tak vždy na další katastrofu připraveno. Jak ale ukazuje poslední zemětřesení, na sílu přírody někdy nestačí ani ta nejdůkladnější opatření.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video