Japonci jsou na zemětřesení zvyklí. To, které největší ostrov Honšú zasáhlo v pátek, bylo ale výjimečné. Tak silné otřesy zažila země vycházejícího slunce naposledy před 140 lety. V novodobé historii to bylo páté nejsilnější zemětřesení vůbec.
Japonské otřesyKATASTROFA: Po zemětřesení přišla desetimetrová tsunami STREAM: Podívejte se na aktuální dění ON-LINE ROZHOVOR: Zážitky Čecha v Japonsku ELEKTRÁRNY: Z okolí jaderné elektrárny evakuují tisíce lidi PŘÍBĚH: Země se kroutila pod nohama ČEŠI V JAPONSKU: Filharmonici i stovky turistů |
Od roku 1891 Japonsko zažilo jen sedm zemětřesení, která na seismologické škále dosáhla na číslici osm. Japonští vědci v pátek naměřili otřesy o síle 8,9 po kterých hodinu a čtvrt následovalo dalších šest silných otřesů. Nejsilnější z nich měl sílu 7,1.
Japonsko je jednou ze seismicky nejaktivnějších oblastí na světě, vědci zde zaznamenají nějakou aktivitu každých pět minut a na Japonsko připadá přibližně 20 procent všech zemětřesení na světě o síle 6 a více.
Velké zemětřesení v Kantó
Do dějin země se černým písmem zapsala především katastrofa z roku 1923, kdy v regionu Kantó zahynulo 143 tisíc lidí. Po zemětřesení o síle 7.9 se dřevěnou zástavbou starého Tokia a Jokohamy rozšířily ničivé požáry, které pohltily statisíce obydlí.
Mnozí Japonci si stále pamatují ničivé zemětřesení o síle 7,3, které v roce 1995 zasáhlo přístav Kóbe. Mezi zkroucenými dálnicemi a zřícenými budovami zahynulo přibližně 6 400 lidí a 400 tisíc dalších utrpělo zranění.
Země vycházejícího slunce leží na takzvaném Ohnivém kruhu. Linie častých otřesů a vulkanických erupcí se vine prakticky podél celé Pacifické litosférické desky od Nového Zélandu až po jih Chile. Dno Pacifiku se pomalu sune směrem na západ k Eurasii a podsouvá se tak pod Japonsko.
"Japonsko se nachází v takzvané subdukční zóně, kde dochází k podsouvání Pacifické desky pod Asijskou. Při podsouvání se hromadí napětí, které se čas od času musí uvolnit," řekl iDNES.cz Vladislav Rapprich z České geologické služby.
Páteční velké zemětřesení předznamenaly menší otřesy už ve čtvrtek. To mohlo mít při dnešní katastrofě zásadní význam, protože mnoho Japonců si mohlo osvěžit tolikrát vštěpované bezpečnostní zásady, jak se při otřesech země zachovat.
Neustálý trénink
Japonci si uvědomují, že žijí ve vysoce nestabilní oblasti světa a přípravám na další přírodní katastrofy věnují značnou pozornost. Nelitují investic do systémů předběžné výstrahy, infrastruktury a tréninku občanů.
Varovný systém před tsunami byl založen v roce 1952. Schází se v něm údaje z šesti regionálních stanic, které shromažďují informace ze seismologických stanic rozmístěných na pevnině i na moři. Díky tomu dokáží japonské úřady vydat výstrahu tři minuty po prvním otřesu.
GRAFIKAJak vzniká zemětřesení |
Údaje o epicentru, síle otřesů a oblastech potenciálně ohrožených tsunami okamžitě vysílá státní televize, ve městech a na vesnicích výstrahu šíří reproduktory v ulicích. Malí Japonci se už ve škole učí, jak se při zemětřesení schovat pod lavici a všichni dospělí ví, kde je v jejich okolí nejbližší evakuační centrum.
Se zemětřesením počítají i japonští architekti. Výškové budovy navrhují tak, že se při otřesech spíše kolébají, než třesou a to je činí bezpečnější. V městech na pobřeží jsou vybudovány odolné kryty před tsunami a zábrany, které mají znemožnit příliv ničivé vlny do vnitrozemí.
Pokud vědci naměří otřesy přesahující určitou kritickou úroveň, japonské rychlovlaky se automaticky zastavují a atomové elektrárny vypínají. Japonsko je tak vždy na další katastrofu připraveno. Jak ale ukazuje poslední zemětřesení, na sílu přírody někdy nestačí ani ta nejdůkladnější opatření.
