Podle závěrů auditu se z 150 miliard dolarů určených na opravu postižených oblastí a mírnění následků živelní katastrofy mimo jiné propagovala výstavba nejvyšší věže světa v Tokiu nebo financovala výstavba silnic na ostrově Okinawa, které tsunami a zemětřesení vůbec nepoškodilo.
Z fondů se také financovala podpora tzv. výzkumu velryb, jak Japonci říkají komerčnímu lovu ohrožených kytovců. Rok a půl po ničivé katastrofě přitom stále zůstává 325 tisíc lidí bez přístřeší a v některých oblastech pokračuje rekonstrukce jen velmi pomalu.
"Za devatenáct měsíců se tu stále nic nezměnilo,"´řekl agentuře AP Takeši Kubota, starosta rybářského městečka Rikuzentakata, které v březnu 2011 smetla tsunami do moře. Podle auditu se penězi často mrhalo s odůvodněním, že peníze nasměrované do jiných projektů podpoří hospodářský růst země.
"Způsob utrácení peněz z rozpočtu na opravy byl z různých důvodů kritizován ," prohlásil v pondělí na půdě parlamentu japonský premiér Jošihiko Noda. "Musíme upřímně naslouchat hlasům volajícím po tom, aby největší přednost měla rekonstrukce oblastí postižených katastrofou," řekl premiér.
Podle BBC výsledky auditu příliš nevzrušily ani opozici, ani obyčejné Japonce. Obyvatelé země vycházejícího slunce si už zvykli na fakt, že politici státní prostředky rozdělují výměnou za politickou podporu. Zneužívání fondů určených k nápravě tsunami proto není žádnou výjimkou.
