"Pouhý kilometr čtvereční bude moci poskytnout jednu pětinu současné globální spotřeby," prohlásil profesor Jasuhiro Kato z tokijské univerzity, který skupinu japonských badatelů vedl. O úspěchu jeho týmu píše na svých webových stránkách britský žurnál Nature Geoscience.
Cenná ložiska se podle profesora nacházejí v mezinárodních vodách Tichého oceánu a rozkládají se od Havaje až po Tahiti. Vědci je našli na 78 místech v hloubce od 3,5 tisíce až do 6 tisíc metrů. Jednu třetinu z nich tvoří ytrium, které se používá hlavně při výrobě barevných televizních obrazovek.
Kromě něj je bahno ze dna Pacifiku bohaté na gadolinium, lutecium, terbium nebo dysprosium. "Používají se k výrobě plochých televizních obrazovek, LED diod či hybridních automobilů," přiblížil Kato.
Množství vzácných kovů Kato odhadl na 80 až 100 miliard tun. Pro srovnání: američtí geologové sečetli množství kovů na dosud objevených nalezištích převážně v Číně, Rusku, USA a některých postsovětských zemích a došli jen k číslu 110 milionů tun.
Ochránci přírody se bojí narušení ekosystému
Pokud se tedy těžba kovů ukáže jako komerčně výhodná, mohlo by to znamenat obrovskou výzvu pro Čínu, která produkuje 97 procent vzácných prvků, upozorňují analytici.
Kovů, které jsou nezbytné pro výrobu elektroniky i různých baterií, je totiž stále nedostatek. Čína v poslední době utahovala kohoutek s produkcí některých strategických prvků, což vystřelilo jejich cenu vzhůru, píše agentura Reuters.
Těžba kovů z nově objevených nalezišť podle Katoa nemusí být nijak složitá. "Mořské bahno může být vyzvednuto na lodě a kovy můžeme vybrat přímo na nich pomocí jednoduchého louhování," uvedl.
Možnost těžby vzácných kovů v hlubokých vodách ovšem dělá starosti ochráncům přírody, kteří se obávají dopadu na mořský ekosystém.
