Investigativní novinář Janek Kroupa

Investigativní novinář Janek Kroupa | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Ústavní soud odmítl stížnost novináře Kroupy na odposlechy. Je předčasná

  • 4
Ústavní soud odmítl stížnost investigativního novináře Janka Kroupy žádajícího prověření zákonnosti odposlechů, které na něj podle jeho informací nasadila policie kvůli úniku informací v kauze obrněných transportérů Pandur. Podle soudu stížnost podal předčasně a má počkat, až skončí vyšetřování.

O tom, že ho odposlouchávají, se novinář dozvěděl z neoficiálních zdrojů. Ve stížnosti podané Ústavnímu soudu (ÚS) se domníval, že policie a soudy porušily jeho právo na soukromý život, na ochranu novinářského zdroje a k tomu mu bylo upřeno právo na přístup k soudu.

Loni v lednu se totiž v záležitosti obrátil na Nejvyšší soud (NS), který se ale z procesních důvodů případem odmítl zabývat, a sice z toho důvodu, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) ještě neskončil vyšetřování ve věci zneužití pravomocí úřední osoby čili vynášení informací ze spisu.

Ústavní soud dal nyní ve čtvrtek Nejvyššímu soudu za pravdu a řekl, že postupoval v souladu se zákonem. Podávat podnět na zákonnost odposlouchávání totiž dotyčný může až ve chvíli, kdy ho policie o jejich nasazení po skončení trestního řízení oficiálně informuje.

Proto nemohl posuzovat, zda okresní soud vydal soudní příkazy o v součtu čtyřměsíčním odposlouchávání jeho telefonu používaného k soukromým i pracovním účelům důvodně, protože novinář dosud nevyčerpal všechny dostupné prostředky - tedy, že se věcí dosud nezabýval Nejvyšší soud.

„Odposlechy jsou kontroverzní a nepříjemné. V případě zájmu na postihu závažné kriminality však trestní řád i ústava připouštějí porušení osobní svobody a telekomunikačního tajemství,“ zdůvodnil soudce zpravodaj Jan Musil.

ÚS: Je na místě zvážit úpravu trestního řádu

Jana Kroupu si policisté kvůli úniku informací ze spisu v minulosti předvolali, svůj zdroj jim prozradit odmítl. Následně proto dospěl k názoru, že se jej pokoušejí zjistit právě nasazením odposlechu. Když se u ÚOOZ domáhal oficiálních informací o důvodu nasazení odposlechů, neuspěl.

Výklad trestního řádu použitý Nejvyšším soudem označil Kroupa v podané ústavní stížnosti za formalistický. Vede podle něj k absurdním situacím, kdy lidé nemají reálnou možnost se soudního přezkumu domoci, dokud o odposlechu nedostanou oficiální informaci.

Novinář také žádal zrušení příslušné části trestního řádu, v čemž mu soud také nevyhověl, i když připustil, že úprava není nejdokonalejší. Pochybnosti o účinnosti kontroly ze strany NS prý mohou vyvstat zejména v situacích, kdy trestní řízení trvá příliš dlouho. Zákonodárce by podle něj mohl zvážit například stanovení maximální doby, po kterou lze poskytnutí informace o odposlechu odkládat.

Kroupa v reakci na rozhodnutí MF DNES řekl, že takové rozhodnutí očekával. „Pro mě to znamená, že musím počítat s tím, že mě budou odposlouchávat a že u mě může policie udělat domovní prohlídku a musím se podle toho zařídit,“ uvedl.

Jedním dechem však dodal, že myslet si, že policie dosud podobné prostředky nepoužívala, by bylo naivní.

Podle Musila je rovina údajné policejní snahy odhalení novinářského zdroje jakýsi vedlejší produkt případu, i proto se touto námitkou soud významněji nezabýval.

Odmítavé usnesení NS vyvolalo loni mediální pozornost i kvůli pasáži, která naznačuje, že právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit. Slovy soudu ochrana „nemůže být bezbřehá“. Jde například o situace, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách. Náležitou ochranu však musí podle NS nadále mít takový zdroj, který novináře informuje na základě poctivé pohnutky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video