Jeden ze současných šéfů v ČT Milan Fridrich (vlevo) z kandidatury na post generálního ředitele této instituce odstoupil, Roman Bradáč (uprostřed) své šance netipuje. Nechává to na sázkových kancelářích.

Jeden ze současných šéfů v ČT Milan Fridrich (vlevo) z kandidatury na post generálního ředitele této instituce odstoupil, Roman Bradáč (uprostřed) své šance netipuje. Nechává to na sázkových kancelářích. | foto: Stanislav Peška, ČTK

Janečkovy tendry bych přezkoumal, říká kandidát na post šéfa ČT Bradáč

  • 16
Spekuluje se, jak moc podléhá vlivu politiků a podnikatelů v nadcházející volbě generálního ředitele ČT. Současný šéf zpravodajství a jeden ze tří desítek kandidátů na funkci uvolněnou po Jiřím Janečkovi Roman Bradáč v rozhovoru pro iDNES.cz odmítá vizi svého soupeře Petra Dvořáka a tvrdí, že tendry vypsané na poslední chvíli Janečkem by přezkoumal.

Přihlášku jste podal den před uzavřením jejich přijímání. Bylo za tím váhání nebo jste zvažoval okolnosti tohoto kroku?
Přihláška se dala podat jen v jediný, a tedy pro všechny stejný den.  Byl jsem v podstatě rozhodnutý, projekt byl připravený, jen jsem se o víkendu před termínem chtěl setkat s lidmi z umělecké sféry, jejichž názoru si vážím, a své názory na veřejnou službu s nimi konzultovat. A to nešlo dříve.

Podle Lidových novin jste se před dvěma měsíci sešel také s šéfem klubu TOP 09 Petrem Gazdíkem. Mělo to souvislost s volbou ČT?
Důvod schůzky se odvíjel z mé současné pozice ředitele ČT24. Mělo to primárně souvislost s komunikací mezi domovskou stranou pana poslance Gazdíka a ČT24. O budoucnosti ČT jsme hovořili také, ale okrajově.

Kdo je Roman Bradáč

Čtyřiačtyřicetiletý Roman Bradáč pro Českou televizi pracuje 17 let. Začínal jako redaktor zahraničního oddělení, později byl pět let zpravodajem z USA. V roce 2009 vedl kancelář generálního ředitele. Od srpna loňského roku je ředitelem zpravodajství ČT, na postu vystřídal Milana Fridricha.

Sešel jste se i s jinými politiky v posledních dvou měsících?
Jsem ředitelem zpravodajského kanálu a člověkem, který v médiích pracuje sedmnáct let. Komunikace s politiky je profesně nezbytná. Během prázdnin je ale mnohem řidší.

Média spekulují o podnikatelských a politických tlacích v souvislosti s volbou ředitele. Jak vnímáte prostředí volby?
Je to podobné jako v minulosti. Nic nového, podobnou situaci jsem zažil už několikrát. Zatím prostředí vnímám jako celkem korektní.

V souvislosti s vaší kandidaturou se spekuluje o vlivu pražských podnikatelů nebo o tom, že za vámi stojí středočeská ODS...
Tak kdo mne jen trochu zná, dobře ví, jak moc jsou tyto spekulace úsměvné a účelově vypouštěné.

Kandidátů na post generálního ředitele je 32. Považujete to za silnou konkurenci? Jak hodnotíte své šance?
Je to velmi silná konkurence. Své šance nehodnotím. To je věc sázkových kanceláří.

Z volby ještě před otevřením obálek odstoupil Milan Fridrich. Překvapilo vás to?
Je to jeho osobní rozhodnutí. Ale nepřekvapilo mne to.

Proč?
Mělo by? Zkrátka to byl můj prostý odhad.

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl do konkurzu na generálního ředitele ČT přihlásit?
Není mi lhostejná budoucnost České televize. Znám dobře situaci uvnitř a vím, že další tápání by znamenalo ohrožení mediální veřejné služby v této zemi. Každý den vidím, jak je pro občany důležité komerčně nezatížené zpravodajství a jak pozitivně na něj reagují. Je jasné, že tento druh veřejné služby je v potřebném rozsahu těžko nahraditelný nejen ve zpravodajství, ale i v oblasti původní tvorby. Česká televize musí být v co nejširším smyslu institucí prospěšnou. Nikoliv institucí, která je vnímána jako společenská zátěž.

ČT je kritizována za programovou skladbu, ale i za způsob vedení. Máte konkrétní recepty na tyto neduhy?
Co se týká skladby, domnívám se, že klíčem je jasná programová definice kanálů, jejich vzájemná synergie a důsledná komunikace. Co se týká řízení, vždy je co zlepšovat. Je třeba vertikalizovat organizační strukturu. Snížit počet ředitelů, jasně definovat odpovědnosti jednotlivých osob. Optimální počet vedoucích na prvním stupni řízení je pět. Plus dva ředitelé regionálních studií.
Tato skupina musí ale fungovat jako tým. To je, myslím, klíč k úspěchu.

Vedete zpravodajství ČT, v jaké roli byste jej rád viděl v éře po Jiřím Janečkovi?
Vedu zpravodajský kanál ČT24 a ten je nyní historicky v naprosto nejlepší formě. Lidé vnímají naši práci jednoznačně kladně a v naprosté většině práci mých kolegů důvěřují. Tedy jsme na správné cestě. Za první pololetí loňského roku činil podíl na trhu (tedy podíl na sledovanosti) tři procenta. Za druhé čtvrtletí letošního roku jsme na 4,78 procenta. Odchod Jiřího Janečka na směřování ČT24 nemá žádný vliv.

Váš protikandidát Petr Dvořák kritizoval rezignaci na propad Událostí. Kam by se měla tato hlavní zpravodajská relace posunout?
Problém Událostí je často vytržen z kontextu. Bez souvislostí tato kritika vyznívá populisticky. Jako jediná televize v ČR máme specializovaný zpravodajský kanál, část diváků tedy přirozeně vnímá Události jako souhrn zpráv, které u nás už slyšeli a viděli, přestože to tak obvykle není. Fixace na jedinou relaci tedy klesá. Sami si konkurujeme. Ale faktem také je, že Události změnu potřebují. Nikoliv ale bulvarizací obsahu. Veřejná televize nemusí za každou cenu soupeřit s komerčními stanicemi. Uznávám ale, že samotné prostředí, ze kterého vysíláme, je přežité, funguje už více než deset let. Projekt na změnu formy i obsahu je připraven, ale i tady je nutné velmi pečlivě počítat vynaložené peníze. Náklady na změnu nemohou být nijak závratné. Chci však zdůraznit, že pro mne je důležitější rostoucí prestiž zpravodajského kanálu ČT24 jako celku a jeho fungování než jediné relace. A výsledky sledovanosti i veřejná prestiž ČT24 jsou nyní na historickém vrcholu.

Exředitel Novy Petr Dvořák se zároveň nechal slyšet, že by rozšířil počet kanálů. Tomu by byl nakloněn i nový předseda Rady ČT Milan Uhde. Je k tomu podle vás prostor?
Prostor ano, ale peníze stěží. Náklady na vznik nového kanálu opravdu mohou být 35 až 45 milionů, ale jeho zajištění v rámci provozních nákladů se bude pohybovat kolem tří set milionů ročně, aby to byl kanál opravdu kvalitní, naplňující požadavek na veřejnou službu. Je třeba vidět, že původní dětská tvorba je velmi drahá. Otevření nového kanálu znamená rozšíření vysílací plochy ČT o 25 procent. Většina tohoto prostoru bude muset být akvizice a peníze na ní bude nevyhnutelné sebrat z peněz na původní tvorbu a to je podle mne špatně. Vznik nového kanálu v podstatě znamená i vytvoření programové díry v rámci dramaturgie současných kanálů, především ČT1. Tento prostor naplní archív a opět akvizice. A to jsou další peníze. Pokud má nový kanál vzniknout, tak s rozvahou a po důkladné analýze možností a společenských potřeb. Nikdo z nás určitě nechce, aby se zdvihal televizní poplatek.

ČT hospodaří se sedmi miliardami korun. Lze v nich najít úspory?
Úspory je třeba hledat vždycky. Nalézt se jistě dají v provozní oblasti a ve zvýšení efektivnosti výroby nových pořadů. Škrtat v programu by se ale mělo až úplně na posledním místě. Proto je mým cílem zajistit maximální možný rozpočet pro výrobu na všech čtyřech kanálech. Je lepší mít čtyři kvalitní kanály než více kanálů živořících. Televize veřejné služby je tady proto, aby většinu svých nákladů soustředila právě do oblasti vlastní původní tvorby na všech čtyřech stávajících kanálech.

Jiří Janeček při svém odchodu vypsal tendry za 300 milionů korun. Pokud byste ve volbě uspěl, zrevidoval byste je, nebo je nechal doběhnout?
Je to otázka efektivnosti projektů. Tedy je třeba toto přezkoumat a vyhodnotit v souvislosti s mou představou o dalším rozvoji ČT.

Pokud byste ve volbě generálního ředitele neuspěl, co by to znamenalo pro vaše další působení v ČT? Chtěl byste pokračovat v dosavadní práci, nebo byste, v krajním případě, Českou televizi opustil?
To se bude odvíjet od toho, kdo od Rady České televize dostane důvěru. Pokud budu mít pocit, že jde o koncepční a pro mne blízký pohled na budoucí podobu televize veřejné služby a bude zájem o mé zkušenosti, pak zůstanu rád. Celkem snadno dokážu odhalit, co má naději na další rozvoj prospěšného působení a co jsou pouhá líbivá slova.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video