Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzbouřenci mají lidi v Doněcku za živé štíty, říká humanitární pracovnice

  20:19aktualizováno  20:19
Situace ve východoukrajinském Doněcku je stále kritičtější, blíží se humanitární katastrofě. Lidé se ukrývají před boji i deset dní v kuse ve sklepech. Bez jídla, vody i elektřiny. Útěk z obléhaného města je velmi riskantní, popisuje přímo z Ukrajiny v rozhovoru pro iDNES.cz Jana Škubalová z humanitární organizace ADRA.

Muž a starší žena z Doněcku čekají na ošetření v sanitce. Podle místních utrpěli zranění při ostřelování města ukrajinskou armádou (23. srpna 2014). | foto: Reuters

Jaká je momentálně situace v Doněcku?
Doněck je v blokádě už tři týdny. Situace je momentálně taková, že město je ze všech stran obklíčeno separatisty, kteří nepustí nikoho ani tam, ani ven. Kontrolují všechny hlavní cesty a jediný způsob, jak se do města, nebo z města dostat, je přes okolní lesíky nebo menší cestičky. Dá se to podniknout v momentě, kdy se přestane střílet.

Jana Škubalová

Jana Škubalová

Vystudovala management rozvojové a humanitární pomoci ve Francii na univerzitě v Bordeaux.

Téměř tři roky pracovala na Madagaskaru, v Mali, v Maroku a v Etiopii.

Nyní pracuje pro humanitární organizaci ADRA, kde má na starosti zahraniční projekty – především pak humanitární pomoc po tajfunu Hayan na Filipínách, odstranění následků povodní na Balkáně a pomoc pro vnitřně vysídlené osoby z východní Ukrajiny.

Kolik lidí vůbec zůstalo v Doněcku?
Asi 60 procent lidí z města odešlo. Zbylých 40 procent jsou víceméně ti, kteří z různých důvodů odejít nemohli, nebo nechtěli.

Proč třeba? Co tam lidí drží, přestože se kolem nich střílí?
Ve městě zůstali třeba ti, kdo vlastnili dům a nechtěli ho opustit. Nebo jsou to hodně staří lidé, kteří už nejsou tolik schopní pohybu, nebo se nechtějí adaptovat na nové prostředí. Také ti, kteří tam měli práci. Teď už má ale práci jen minimum lidí.

Co tedy ve městě ještě funguje? Jsou stále v provozu třeba nemocnice, úřady nebo banky?
Pokud vím, tak banky nefungují vůbec. Školy podle všeho také ne. Nemocnice a úřady fungují opravdu hodně pomalu, protože lidé, kteří tam pracovali, se už nedostanou do práce. Důvodem je jednak to, že už vůbec nefunguje veřejná doprava. Zadruhé je problém, že když už vyjdete ven z domova, není vůbec jisté, že se na určité místo dostanete, protože kdykoli mohou začít boje. Stane se, že jedna strana začne střílet a v ten moment jsou boje zpátky.

Dřív to bylo tak, že byly jasně dané časy, kdy se ve městě střílelo - od devíti večer do tří do rána, jindy byl klid. Asi před dvěma týdny se ale v Doněcku začalo střílet nepřetržitě. Momentálně tedy nikdo neví, kdy můžou boje vypuknout znovu.

Doněck zasáhly boje:

Lidé jsou jako v pasti. Nikdo neví, co separatisté udělají

Podle ukrajinské armády pokračuje takzvaná „protiteroristická operace“ na osvobození Doněcku i dalších měst. Daří se jí to?
V Doněcku jsou nyní tři oblasti, které jsou již osvobozené ukrajinskou armádou. Nicméně problém je, že hned vedle jsou separatisté, kteří mohou kdykoli začít střílet. Na jednu stranu jsou tedy sice daná místa osvobozená, na druhou ale stejně lidi nemůžou ven a jsou částečně jako v pasti, protože nikdo neví, co mohou separatisti udělat.

Fotogalerie

Jednají nepředvídatelně?
Nedávno se o evakuaci pokusila tři auta s civilisty. Byly na nich bílé prapory značící civilisty a navíc znak informující o přepravě dítěte, což jsou separatisty uznávaná znamení, že na takováto auta nemají střílet. Tato tři auta jela po hlavní cestě směrem ven z Doněcku. Když je separatisti viděli, všechny tři bez milosti vyhodili do povětří. Tenkrát zemřelo na místě dvacet lidí.

Při bojích o kontrolu nad městem zemřela již řada civilistů. Mluví se ale i o tom, že ohledy na ně příliš nebere ani ukrajinská armáda. Jak to tedy je?
Osobně bych k tomu řekla, že je to stav války a jedni střílejí na druhé. V takové chvíli možná ani ukrajinská armáda nebere ohled na to, kam střílí, protože chce zničit separatisty. Těm se samozřejmě to, že jsou ve městě civilisté, hodí. To je důvod blokády. Dělají všechno proto, aby lidé z města neodcházeli. Mají je v podstatě jako živý štít.

Lidé se schovávají ve sklepech i deset dní vkuse

Jak lidé, kteří v Doněcku ať už dobrovolně, nebo proti své vůli zůstali odříznuti, přežívají?
Lidé se schovávají ve sklepech, nepřetržitě třeba i pět nebo deset dní. Bez jídla a bez vody. Představte si, že jste pět dní ve sklepě a nemáte vodu, jídlo ani elektřinu. Nejhorší je asi ta voda...

Jak pomoci

Humanitární organizace ADRA pomáhá lidem postiženým konfliktem na východě Ukrajiny, a to jak těm, kteří na Ukrajině zůstali, tak těm, kteří uprchli do Ruska.

Ve městech jako Doněck a Luhansk ADRA evakuuje civilisty a rozdává v uprchlických táborech balíčky s humanitární pomocí.

Uprchlíkům před konfliktem na východě Ukrajiny můžete pomoci i vy. A to příspěvkem na konto veřejné sbírky pro Ukrajinu 34983498 / 0300. Pokud zvolíte variabilní symbol 500, půjde vaše pomoc uprchlíkům na Ukrajině. Variabilní symbol 515 zase pomůže uprchlíkům v Rusku.

Jakým způsobem ADRA na místě pomáhá?
Máme lokální koordinátory v různých městech - v Doněcku, Luhansku a dalších - a ti dělají, co můžou, aby lidi z těchto zón dostali. Třeba včera nám volala jedna paní, že potřebuje evakuovat, protože její dům zasáhly dvě bomby. Přežila a jenom zázrakem se jí nic nestalo, ale v domě už nemůže zůstat. Zbyly z něj jen sutiny. Ze sklepa vidí až na nebe.

Podařilo se vám ji z domu evakuovat?
Bohužel se to nepodařilo. Paní volala a my věděli, že už za hodinu se začne zase střílet. Zbývala tedy jenom hodina, aby se to celé zorganizovalo a paní mohla být evakuována. To se nakonec nepovedlo, protože to bylo příliš nebezpečné. Pokud nám lokální koordinátoři řeknou, že je situace skutečně příliš nebezpečná, riskovat to nebudeme. Neriskujeme jejich život i život člověka, kterého se snažíme evakuovat.

Pokud se vám podaří lidi z měst ohrožených boji přeci jen evakuovat, kde pak končí?
Někteří mají příbuzné různě po Ukrajině, takže jdou k nim. Pak jsou lidé, kteří sice příbuzné nemají, ale zažádají o hostitelskou rodinu a ta se jich ujme. Existují dále ještě kolektivní centra - to jsou bývalá sanatoria, letní tábory pro děti, nebo ubytovny pro studenty, různé internáty. Toto všechno jsou místa, kde nyní tito vysídlení lidé bydlí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.