Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Havla velmi mrzelo rozdělení Československa, vzpomíná Jan Stráský

  9:28aktualizováno  9:28
Především disidentem zůstane Václav Havel v mysli šéfa Šumavského národního parku Jana Stráského. S Havlem úzce spolupracoval v letech 1991 a 1992 a po jeho odstoupení z funkce po rozdělení Československa měl Stráský jako předseda federální vlády půl roku na starosti i prezidentské povinnosti.

Jan Stráský | foto: iDNES.cz

"V 70. a 80. letech jsem četl všechny Havlovy spisy, dopisy Husákovi, takže mám daleko víc pod kůží Havla jako disidenta. I když jsem s ním v té době nijak nespolupracoval s výjimkou disidentských pochodů okolo Hrádečku," říká Jan Stráský.

Slzy pro Havla

Do úzké spolupráce s posledním československým a prvním českým prezidentem se dostal v letech 1991 a 1992. Havel si nejdřív Stráského vybral do své komise, kterou vytvořil pro vylepšení vzhledu Pražského hradu. A po odstoupení Havla z prezidentské funkce dostal Stráský na půl roku na starost jako předseda federální vlády i prezidentské funkce. Havel byl pak zvolen po rozdělení federace prvním českým prezidentem.

"Když po volbách v červnu 1992 pan prezident abdikoval, měl velkou starost o to, co zajímalo i mě. To znamená, aby se stát rozdělil v klidu. Bavili jsme se hlavně o tom, zda nehrozí nějaká nebezpečí, protože to nebyla úplně bezkonfliktní situace," připomněl Stráský.

Podle něj dělení Československa Havla velmi mrzelo. Ta doba se už velmi těžko znovu vyvolává ve vzpomínkách.

S Havlem a Bořkem Šípkem běhal po nábřeží

"Nebylo to tak jednoznačné jako teď, kdy jsou oba naše státy v Evropské unii, oba jsou v pořádku a vychází spolu přátelštěji než kdy jindy. V kritickém období druhého pololetí roku 1992 to nebylo vůbec tak jasné, a to byla naše hlavní společná starost," vzpomíná Stráský.

Za veselejší spolupráci s tehdejším prezidentem považuje činnost v komisi pro vylepšení Pražského hradu. Havel do ní přizval architekty a odborníky z různých oblastí, aby mu pomohli vylepšit vzhled prezidentského sídla.

"Řešili jsme třeba problémy, jak nejlépe nasvítit Svatovítskou katedrálu a Hradčany. Pozval si na to francouzské osvětlovače, poněvadž nevěřil tomu, že by to zvládli naši. V těchto otázkách byl velmi náročný, velmi vyhraněný a velmi přesně věděl, co chce," vybavuje si Stráský dobu, kdy s prezidentem, architektem Bořkem Šípkem a dalšími běhali po nábřeží a dívali se, jestli už Hrad svítí ve tmě lépe.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.