Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Sokol - ministr školství

aktualizováno 
- Jan Sokol se narodil 18.4.1936 v Praze. Po základní škole se vyučil a pracoval jako zlatník a mechanik. V roce 1958 složil maturitu v dálkovém studiu a v roce 1963 byl přijat do dálkového studia matematiky na UK. V letech 1964 až 1990 pracoval jako programátor a vedoucí výzkumný pracovník ve VÚMS Praha na vývoji základního programového vybavení počítačů. Roku 1990 byl zvolen poslancem FS za OF a místopředsedou Sněmovny národů, předsedou poslaneckého klubu OF a vedl stálou parlamentní delegaci u Evropského parlamentu. V roce 1992 kandidoval do FS za OH a v roce 1996 do Senátu za KDU-ČSL. Od roku 1990 přednáší filosofii a religionistiku na Pedagogické a Filosofické fakultě UK. V březnu 1994 získal titul kandidáta věd a v dubnu 1995 titul doktora za práci "Malá filosofie člověka". V roce 1997 byl jmenován docentem filosofie a poradcem ministra školství. Jan Sokol přeložil řadu filosofických knih a publikoval v mnoha časopisech. V sedmdesátých letech navštěvoval i vedl různé bytové semináře, byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a publikoval v samizdatu. Je předsedou Akademického senátu Pedagogické fakulty UK, členem Vědecké rady Pedagogické fakulty UK, Fakulty sociálních věd UK a Institutu základů vzdělanosti a předsedou redakční rady časopisu Nová Přítomnost; je také členem České pobočky římského klubu, členem Regionální rady Social Research Council a sdružení Artes Liberales (New York - Budapest). Je zván zahraničními institucemi do ciziny na přednášky, které se týkají zejména evropských témat. Jan Sokol je ženatý a má tři dospělé děti.

Odpovědi na otázky, které zaslali čtenáři iDNES

OTÁZKA 1: Vážený pane, zahranicni tisk Vas typuje jako mozneho nastupce pana prezidenta Havla, citite se byt spravnym muzem na tuto funkci ? Dekuji za odpoved dr.J.Benes

ODPOVĚĎ: Proti spekulacim - a pomluvám - se člověk nemůže bránit. "Tím správným" člověkem se rozhodně necítím.


OTÁZKA 2: Vázeny pene ministre !
Myslite si, ze cisty ucitelsky plat (zhruba 8 000,- Kc cisteho) je v relaci s platy v jinych zamestnanich ?  Jak s timto platem ma muz - ucitel - uzivit rodinu ?   Videl jsem porad CT : ,,Pro a proti". Nemohu souhlasit s Vasim nazorem, ze jedina cesta, jak zvysit ucitelske platy, je ucit vice hodin (uz ted ucit 24 hodin tydne je velice psychicky a fyzicky vysilujici). Proc se takto nezvysuji platy i v jinych zamestnanich (soudci, statni zastupci, zeleznicari,...........) ?       D. Janosec       ZS Liskovec

ODPOVĚĎ: To je opravdu velice těžká otázka: co to znamená "být v relaci"? Dělám všechno pro to, aby se tato relace změnila, ale nedělám si iluze, že nějaká vláda dokáže výrazně přidat čtvrt milionu školských zaměstnanců najednou. Aby se situace učitelů - o níž vím, že není dobrá - mohla změnit, musíme začít diferencovat. Nemohou mít všichni stejně. Rozhodně nechci, aby úvazky dál rostly, ale je to první krůček k diferenciaci. Druhý musí být kariérní růst učitele: motivace učitele, aby na sobě celý život pracoval a nedostal přidáno jen za odsloužená léta.


OTÁZKA 3:Vážený pane ministře,
ráda bych se zeptala na akci Sondy. Proč bylo nutné kvůli zjištění úrovně vzdělání maturantů (bylo-li to účelem) shromáždit poměrně rozsáhlé  informace o konkrétních osobách? Proč nebyly dostačující testy anonymní, resp. ponechávající identifikaci osob v rukou školy? Možnost zneužití takových dat je, myslím, zřejmá.
S pozdravem D.Hrušková, Brno

ODPOVĚĎ: Smyslem Sondy bylo připravit státní maturitu, abychom mohli začít jednat se sousedními státy o její uznání. O současných maturitách víme, že jsou prostě nesrovnatelné. Identifikace osob je skutečně v rukou školy - nikdo jiný osobní data nedostane. Teprve skutečná státní maturita nebude anonymní. Jinak mě mrzí, že ze 1600 škol, které Sondu dělaly, dostaly publicitu jen ty dvě (!), které ji odmítly. Myslím, že své žáky tím poškodily.


OTÁZKA 4: Pane ministre,
1.     Jak hodlate vratit do mzdovych prostredku 500 mil., ktere prevedl ministr Pilip
        a 160 mil.ktere jste prevedl vy? 2.     Myslite, ze se nekdy dockame Vami avizovaneho zvyseni platu o neuveritelnou         castku ( ted uz nevim kolik - nejdrive cca 800 Kc nyni s postupujici inflaci cca 200 Kc) Hrncirik Pavel

ODPOVĚĎ: Mam odpovědnost za to, aby se ve školách učilo - a to bohužel nejde bez topení, světla atd. Právě tei jednám s Ministerstvem financí o zalepení dluhů, do nichž se školství dostává. Podle našich odhadů je to podstatně víc. Průměrné platy se oproti loosku skutečně zvýšily o ohlášenou částku - ta ale nestačí ani pokrýt inflaci. Nominální (číselné) průměrné platy se tedy sice zvýšily, reálně (s ohledem na inflaci) ale poklesly o 3%. To se už nesmí opakovat: takový rozpočet, jaký vznikl po looských balíčcích, bych prostě nepřijal.


OTÁZKA 5: Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala na akci Sondy. Proč bylo nutné kvůli zjisztění úrovně vzdělání maturantů (bylo-li to účelem) shromáždit poměrně rozsáhlé informace o konkrétních osobách? Proč nebyly dostačující testy anonymní, resp. ponechávající identifikaci osob v rukou szkoly? Možnost zneužití takových dat je, myslím, zřejmá.
S pozdravem D.Hruszková, Brno

ODPOVĚĎ: Viz 3


OTÁZKA 6:Vazeny pane ministre,

snad jste se doslechnul, ze zde v USA litujeme, ze polistopadovy rezim nejen prohlasoval ale dokonce uzakonil zavist a nenavist vuci emigrantum.
Mam pro Vas tri otazky:
1.  Vybor pro lidska prava OSN v Zeneve uz dvakrat vydal rozhodnuti, ze diskriminace v restitucnich zakonech (tj podminka obcanstvi pro vraceni majetku konfiskovanych po r. 1948) porusuje mezinarodni umluvu o lidskych pravech (ceska vlada tato rozhodnuti ignoruje ackoliv jsou podle ustavy zavazna).  Zahranicni vybor Senatu USA minuly mesic rovnez ve sve zprave plenu
Senatu zadal, aby jako podminku vstupu do NATO ceska vlada udelala pokrok ve vraceni majetku konfiskovanych jejimi komunistickymi a nacistickymi predchudci.   Jake mate jako predni chartista pocity z toho, ze Helsinsky vybor Kongresu USA opakovane protestuje proti diskriminaci byvalych uprchliku v ceskych restitucnich zakonech?
2.    Vyloucenim emigrantu z restituci a prijetim restriktivniho zakona o obcanstvi se zarucilo, ze valna vetsina emigrantu se vracet nemohla a nakonec ani nechtela.  Ted je snad i absolventum VSE naprosto jasne, ze v ceskem hospodarstvi predevsim chybeji konkretni zodpovedni vlastnici a lide se zkusenostmi, ktere statisice ceskych lidi za 40 let ve skutecne kapitalisticke
cizine nabyli.  Myslite nyni, ze Vase podpora ve FS v r. 1991 pro vylouceni emigrantu z okruhu osob opravnenych ujmout se spravy sveho statem zcizeneho majetku byla chyba?
3.    Proc nikdo z ceskych politiku nereaguje na nesmyslna tvrzeni Vaclava Klause na adresu emigrantu?  Napriklad v iDnes v odpovedi na otazku rekl, ze je proti dvojimu obcanstvi, protoze pak je mozne i obcanstvi "x" a to je jako obcanstvi zadne.  Pan Klaus jako by snad ani netusil, ze za komunizmu z CSSR utikali lide, kteri se museli v cizine uchytit a uplatnit, aby zajistili svoje
rodiny.  Nemyslite, ze z jeho vyroku cisi velice hluboke nepochopeni nebo cira zavist?  Je snad jine vysvetleni?
Predem dekuji za pozornost.
Katerina Kostrouch, Tuscon, AZ

ODPOVĚĎ: Diskriminaci exulantů v restitucích odstranil Ústavní soud - tuším v roce 1995. Jinak mě dodnes mrzí, že jsem se od tehdejších ekonomických ministrů nechal v roce 1991 přemluvit, že to jinak nejde. O exilu jsem sám psal několikrát, např. v LN a v Nové Přítomnosti - tam jsou má podrobnější stanoviska.


OTÁZKA 7: Dobrý den pane ministře. Přijměte mou opožděnou gratulaci k Vašim narozeninám (18.4.). Můj dotaz je prostý. Na Internetu je několik verzí Vašeho životopisu. V jedné z nich jste titulován jako Mgr. a v jiné jako PhDr. Zaujalo mě to, že podle druhé verze jste získal titul doktora filozofie v roce 1995. Zákon o VŠ z roku 1990 ale nic takového neumožňoval. Kromě doktorů medicíny, veterinářů a Dr. "za jménem", žádní jiní doktoři být nemohli.
Jak je to tedy?
   S pozdravem                          Mgr. Tomáš Zbořil

ODPOVĚĎ: Máte pravdu. Můj titul z roku 1995 je "doktor za jménem" čili Dr.


OTÁZKA 8: Vážený pane ministře,

 využívám možnosti, kterou nabízí deník DNES a zasílám Vám otázku do rubriky Osobnosti na síti. Jsem velice rád, že se v této rubrice objevil ministr szkolství mezi prvními osobnostmi.

 Vážený pane ministře, s velkou pozorností jsem sledoval pořad CT "Pro a proti", který byl uveden v úterý 14.4.. Oceňuji Vaszi věcnou a klidnou argumentaci i to, že jste se za poměrně krátkou dobu ve funkci dokázal orientovat ve vszech oblastech, o nichž se v pořadu diskutovalo.

 Uvedl jste, že práce dvou konkrétních učitelů se může shodovat v přímé vyučovací povinnosti, ale jejich nepřímá vyučovací povinnost je různá. K tomu by se podle Vaszich slov mělo přihlédnout při hodnocení učitelů.
Tento Vász jasně formulovaný názor najde pravděpodobně mnoho protivníků mezi odboráři a myszlenka tzv. plovoucích úvazků nedajde zprvu pochopení ani mezi mnoha učiteli. Myslím si ale, že větszina ředitelů, kteří vědí jaké učitele ve szkole mají a za co je v nenárokové složce platu odměňují, je na zavedení plovoucích úvazků připravena.

Nyní můj dotaz :

V novém vysokoszkolském zákoně se počítá se vznikem privátních vysokých szkol a s rozszířením sítě vysokých szkol. Leckteré střední szkoly mají dnes vážné problémy - na jedné straně probíhá tvrdý boj o žáky pro naplnění nových prvních ročníků, a na druhé straně jsou szkoly kritizovány za nedostatečnou úroveň maturantů. Sklízíme ovoce živelného nárůstu počtu středních szkol po roce 1990. Nemáte obavy, že ke stejné situaci dojde po několika letech i na úrovni vysokých szkol?

Děkuji za odpověď

Jiří Kuhn, ředitel gymnázia Nymburk

ODPOVĚĎ: Kritika živelného růstu středních škol je na místě. Vysokoškolský zákon se z této chyby poučil ve dvojím ohledu: soukromé vysoké školy nemají žádný nárok na státní peníze a navíc je zřízení podmíněno schválením Akreditační komise - stejně jako u škol veřejných. Proto nečekám žádný prudký růst soukromých vysokých škol.


OTÁZKA 9: 24.4. Vimperk -  Otázka pro pana ministra Sokola:
Vážený pane ministře,
skutečně si myslíte, že zvyšování úvazků učitelů povede v konečném důsledku ke zvýšení podílu mužů v učitelských
sborech? Není příčinou nedostatku mužů-učitelů nízké finanční ohodnocení tohoto náročného (nejen časově) zaměstnání?

Děkuji za odpověď.
M. Knopfová, učitelka, OAG Vimperk

ODPOVĚĎ: Máte úplně pravdu. Jenže ke zvýšení učitelských platů můžeme dospět jen diferenciací - a její součástí jsou různě veliké úvazky. Druhou je kariérní růst, motivace učitelů, aby na sobě pracovali.


OTÁZKA 10: Vazeny pane ministre,
mam 2 deti (14 a 12 let). Co mi muzete jako svedomitemu rodici, maximalne spolupracujicimu se skolou, sdelit k otazce vyuky nasich deti neaprobovanymi uciteli?
Zejmena otazka vyuky cizich jazyku je katastrofalni.
Verte mi, vazeny pane ministre, ze vim o cem hovorim. Nebudu Vas zatezovat podrobnostmi. Snad jen ..., ze ma moje dcerka velike stesti, ze ji s jedinym problemovym predmetem, kterym je prave anglicky jazyk, mohou osobne pomoci. Ostatni deti takovou podporu treba nemaji, a jejich sebeduvera, se snizujicm se prospechem v daném predmetu, doznava samozrejme velke ujmy.
A jeste neco. Nejsem ucitel, pracuji ve zdravotnictvi. Mezi me pratele patri celkem dost kantoru, takze se o najeke informace mohu oprit. Nabyvam vsak stale vice dojmu, ze resort zdravotnictvi a skolstvi, je na tom cim dal tim hure. Misto abychom meli zajem o to, jak docilit, aby dalsi populace byla "symbolem" vzdelaneho, zdraveho a financne zajisteneho cloveka, je tomu presne naopak.

S uctou,
Jana Homrova

P.S. lepsi je schranka: ja_ho@post.cz

ODPOVĚĎ: Lidi, kteří dobře znají cizí jazyk, a navíc ještě umí učit, získáváme do školství těžko. Podporujeme jazykové obory na pedagogických fakultách, ale mnoho absolventů jde jinam. Školství je na tom skutečně špatně, ale je také velice drahé: druhá největší položka státního rozpočtu. Přitom dětí prudce ubývá, takže se mi argumentuje o to obtížněji.


OTÁZKA 11: Vazeny pane Sokole,
jiz od doby sveho stredoskolskeho studia se snazim sledovat deni jak v Cechach tak v zahranici. Na gymnazium jsem se vsak casto potykala s tim, ze jsem mela velmi minimalni znalosti ekonomie a politiky, a tusim, ze jsem nebyla jedina.  Domnivam se, ze zaklady ekonomie, politiky a ekologie patri po boku klasickych predmetu k pilirum zakladniho a zejmena stredoskolskeho vzdelani, a uvitala bych zarazeni techto predmetu do strednich skol.  Jaky je vas nazor na tuto otazku?

S pozdravem,
Renata Grillova,
Studentka v USA

ODPOVĚĎ: Váš postřeh je přesný. Sám ve svých přednáškách úvodu do filosofie (knižně "Malá filosofie člověka") žádnou z těchto otázek nevynechávám, protože vím, že se bez nich člověk v moderní společnosti neobejde. Snažíme se změnit už výuku Občanské výchovy, aby se tam děti o nich něco dozvěděly.


OTÁZKA 12: Vážený pane ministře,
mám dvě otázky:
1. Na Internetu postrádám ucelený informační systém M?MT o síti škol a možnostech studijních oborů.
2. Jaký je váš názor na zveřejňování těchto informací v budoucnu prostřednictvím internetového informačního systému Perspektiva (http://www.perspektiva.cz) nabízený Institutem průmyslového managementu při FS Západočeské univerzity.
Děkuji za odpovědi.

Pavel Kouba
koubap@post.cz

ODPOVĚĎ:Také se snažím přimět pracovníky ÚIV, který tato data spravuje, aby je co nejdřív vystavil na Internetu - pokud možno i se závěry např. inspekčních zpráv a podobně. Prosím o malou trpělivost.


OTÁZKA 13: Vazeny pane ministre,

ocenuji vas pragmaticky a metodicky pristup k nakupenym problemum rezortu skolstvi. Myslim si, ze jste muz na svem miste. Predpokladam, ze jste se v posledni dobe venoval analyze a srovnavani naseho skolniho systemu s modely, ktere funguji v jinych zemich. Zajimalo by mne, jestli jste nasel model, k nemuz by jste chtel ceske skolstvi smerovat? Anebo si myslite, ze system naseho skolstvi je v podstate dobre vystaven, jen je potreba, programatorsky receno, cely system jeste chvilku debuggovat
a aplikovat drobne fixy?
Dekuji,
--Jan Kleindienst

ODPOVĚĎ: Kloním se k Vaší druhé variantě: nejsem přítelem modelových změn, ale odstraoování chyb. I tak je to obrovská práce, protože systém je "v detailu" silně zanedbaný. Tak např. víme už řadu let, že dětí ubývá a školský systém na to téměř nereagoval.


OTÁZKA 14: Vazeny pane Sokole,
Jako uradujicimu ministru skolstvi bych Vam rada polozila nasledujici otazku. Jakym zpusobem resi soucasny skolsky zakon problemy deti, u kterych byla prokazana dyslexie, dysgrafie nebo dyskalkulie? Tento problem neni v zadnem pripade vyresen a pedagogove naprosto nemaji jasno v tom, jak maji v pripade techto deti postupovat napriklad pri znamkovani, pri prijimani na skoly apod. Spousta pedagogu dokonce o tomto problemu vubec nevi. Uvedomuji si pracovnici ministerstva, ze techto deti je dnes pomerne mnoho a jsou v podstate diskriminovani pro to, ze v jednom predmetu se nemohou vyrovnat ostatnim vrstevnikum
presto, ze v ostatnich predmetech problemy nemaji? Jakym zpusobem byste resil pripad takoveho ditete, ktere chce studovat na stredni skole a brani mu v tom prave tento handicap? Predem dekuji za Vasi vycerpavajici odpoved.
Ivana Zemanova

ODPOVĚĎ: Na tuto otázku Vám bohužel neumím odpovědět, zejména ne vyčerpávajícím způsobem. Obraťte se, prosím,  písemně na MŠMT.


OTÁZKA 15:Vazeny pane ministre,
kandidujete ve volbach za KDU-CSL (v Praze). Uspeje-li KDU-CSL ve  volbach a Vam bude nabidnuto opet misto ministra skolstvi, mladete a  telovychovy, prijmete jej? Proc?
Dekuji
Petr Just, student

ODPOVĚĎ: Ano. Protože je mi KDU-ČSL politicky blízká, velmi si vážím jejího předsedy J. Luxe a kandidoval jsem za ni už v r. 1996 do Senátu.


OTÁZKA 16:  Drahy pane Sokole,
Jak se podle vas bude vyvijet situace ze skolnym v Ceske Republice? Chce se Ceska vlada blizit vice k Americkemu modelu vysokeho skolstvi skoro pro kazdeho, nebo spise naopak??
                                      Michal Emanovsky

ODPOVĚĎ: O školném jsem toho už řekl a napsal tolik, že mě tato diskuse trochu unavuje. Ale přece: školné, jak jsem je navrhoval, nemělo být příspěvkem škole ani rozpočtu, nýbrž výhradně stipendijnímu fondu. Takže tei, když je Parlament neschválil, nebudeme sice mít školné, ale ani stipendia. To pokládám za asociální a špatné.


OTÁZKA 17: Dobry den,
dovolte, abych se na Vas obratil s nasledujicimi dotazy :

1) V predvolebni kampani pouzivaji nektere politicke strany argument o  nutnosti zvyseni poctu studentu vysokych skol (ktery je udajne v  porovnani se zahranicim prilis nizky). Zaroven existuje evidentni  poptavka podniku po kvalifikovanych delnickych profesich, zejmena  kovoobrabecich. Znamena to, ze soucasna uroven naseho hospodarstvi je  tak nizka, ze nevyzaduje takove formy kvalifikace jako ve vyspelejsich  zemich ? Anebo se za vysokymi pocty vysokoskolskych studentu v   rozvinutejsich zemich skryvaji i formy studia odpovidajici nasim  strednim skolam ? Muze v situaci, kdy je studium tzv. zdarma dochazet k  odpovednemu vyberu povolani ? Da se v dnesni dobe trochu odhadnout,  ktere profese budou u nas potrebne napr. v pristim desetileti ? Bude  takovy pripadny prehled dostupny ?

2) V soucasne dobe se opet zacina hovorit o nutnosti zmeny duchodoveho systemu z prubezneho na fondovy. Priznavam se, ze jako danovemu  poplatnikovi je mi srdecne jedno, zda platim stejnou castku do statniho rozpoctu nebo do fondu. Navic bezpecnost ulozeni penez ve fondech je v nasi spolecnosti dosti zpochybnena. Da se tato zrejme ne zcela jednoducha problematika pro laika trochu vysvetlit ?  (Tuto otazku nepokladam ekonomum jednak proto, ze nekteri by mi na dotaz vubec
neodpovedeli, protoze by spravne predpokladali, ze bych jejich vyklad stejne nepochopil, nekteri by zas neodpovedeli proto, ze zasadne neodpovidaji na otazky, ktere jim byly polozeny, ale odpovidaji na ty, na ktere odpovidat sami chteji.)

3) Asi v roce 1991 jste v clanku v Lidovych novinach priblizoval metodu kuponove privatizace jako zpusob, diky nemuz se nemajetni schopni podnikatele budou moci uplatnit a projevit sve schopnosti. Nakolik se Vase tehdejsi ocekavani naplnila ?
4)Co Vas nejvice zaujalo v oblasti vypocetni techniky po Vasem prechodu do sfery politiky a jake trendy do budoucna v teto oblasti ocekavate ?
Dekuji za odpovedi.
Jan Krahulec, Nove Mesto nad Metuji

ODPOVĚĎ: Promiňte, musím být stručný. 1) Ti, kdo říkají, že máme prudce zvyšovat počty vysokoškolských studentů, nevědí, o čem mluví. Tak, jak růst navrhuji já, budeme mít po roce 2000 30% dětí na vysokých školách (letos přes 23%). Všude ve světě se mezi vysokoškoláky počítají i studenti prakticky zaměřených bakalářských studií, která jsou daleko levnější. Správně zmiňujete i problémy se zaměstnáním, které se už dnes vynořují. 2) Průběžné financování znamená, že se ti, kdo platí daně, skládají na dnešní důchodce. Protože těch prvních ubývá a druhých přibývá, nepůjde to tak dál. Fondový systém předpokládá, že si všichni našetříme na budoucí důchody. To je výborné, na začátek to však chce obrovské investice. Bohužel jsme k tomu neyužili privatizace. 3) Přiznávám, že se nenaplnila. 4) Výpočetní techniku dnes užívám jen jako řadový uživatel.


OTÁZKA 18: Dobry den.
Mate nejaky zamer, jak prilakat do skolstvi vice muzu?
S pozdravem
Jan Bartos
ODPOVĚĎ: Ano: i ve školství musí být možno vydělat si víc peněz - pravda, za víc práce.


OTÁZKA 19: Zdravím Vás pane ministře a rád bych znal Váš názor na následující
situaci na české politické scéně:
"Byla jedna strana a dostala se do určitých potíží.... .  Ti co údajně za nic nemohli a vždy tvrdili, že se problémy měli řešit jinak, se
rozhodli, že si založí novou, skutečně s p r á v - n o u  politickou stranu, čistou, bez minulosti, ale již na začátku s jasnou budoucností, že pokud se nebude dařit, určitě si Ti vyvolení, co to vždy mysleli dobře, založí znovu novou stranu. V každém demokratickém státě platí, že poslanci v parlamentu zastupují svoje voliče. Poslanci v  parlamentu, kteří jsou členy nové strany vlastně nezastupují nikoho - jen sami sebe. Divím se těmto lidem, že takovou triviální záležitost nechápou. Jak budou chápat složitější problémy pokud se uchází o řízení státu, na to si může udělat názor každý občan. Myslíte si pane ministře, že by bylo vhodné změnit ústavu tak, aby se v budoucnu zabránilo situacím, kdy bez voličů působí v parlamentu strana, která nemá žádný mandát a žádné voliče? A druhá otázka je zda považujete za morální, aby lidé, kteří se tváří jako demokraté a působí v
parlamentu bez mandátu svých voličů, by měli z parlamentu čestně odejít?

Děkuji za Vaši odpověď a přeji Vám hodně osobních i pracovních úspěchů.

Miroslav Šimek

ODPOVĚĎ: Podle ústavy má poslanec osobní mandát, a já si myslím, že je to dobře. Chyba je v tom, že mnozí volí "Klause", a neuvědomují si, že volí poslance XY. Poslanec se tak dostává do sněmovny "na zádech" lídra, a to je určitě chyba. Takže rada: nevolte lídry a dívejte se na kandidátky.


OTÁZKA 20: Vazeny pane ministre,
v souvislosti s novym VS zakonem - jak bude zajistena kvalitni uroven nove vzniklych soukromych vysokych skol? Myslite si i Vy, ze toto nepovede k tzv. inflaci vysokeho skolstvi?
Dekuji za odpoved. Klara Sulakova, student VSE

ODPOVĚĎ: I soukromé VŠ musí procházet stejnou akreditací jako veřejné VŠ, zákon jim navíc nepřiznává nárok na státní podporu. Proto žádnou inflaci neočekávám.


OTÁZKA 21: Pane ministře,
zdalipak víte, že vysokoškolští učitelé jsou platově nejhůře ocenění pedagogové. Nevěříte? Mohu Vám doložit roční příjem vysokoškolského pedagoga (po třiceti letech praxe a habilitaci) s ročním příjmem učitele na střední škole. Myslíte, že touto politikou omladíte naše vysoké školy a zvýšíte zájem o práci na nich?

ODPOVĚĎ: Myslím, že jsem na tom jako docent VŠ velmi podobně jako Vy. Nejde ale o žádnou "politiku", nýbrž prostý nedostatek peněz. Snažím se prosadit, aby aspoň vynikající učitelé a vědci vydělali podstatně víc.


OTÁZKA 22: Vazeny pane ministre,
budete po volbach, pokud Vam to bude nabidnuto, spolupracovat s MSMT na ukolech, ktere se vam nepodari z casovych duvodu dokoncit. S pozdravem Jaroslav Pocer

ODPOVĚĎ: Bude-li to jen trochu možné, ano. Ale záleží na tom, jak dopadnou volby.


OTÁZKA 23: Vázeny pane ministre,
chtel bys se zeptat zda se po roce 2000 uvazuje o zavedeni maturitni  zkousky z matematiky i na obchodnich akademiich, kde dosud maturitni  zkouska z matematiky nebyla? Predem dekuji za vaši odpoved
                                   Ales Jelecek
                                   Praha

ODPOVĚĎ: Uvažuje se o různých věcech. Sám bych byl spíše pro - ale takové otázky mají rozhodovat odborníci, ne ministr.


OTÁZKA 24: Vážený pane ministře,
školství je, dle mého názoru, společně se zdravotnictvím, oblastí, kde není doceněno vysokoškolské vzdělání pracovníků. Jaký je Váš názor na toto tvrzení a jaká opatření by měla být udělána pro to, aby došlo k nápravě. Pro ilustraci, manželka i já máme vysokoškolské vzdělání a mzda manželky dosahuje  50 - 60 % mé mzdy (nepracuji ve vedoucí či manažerské funkci).
Děkuji
Ing. Karel Krejčík Česká Lípa e-mail krejcik@diamo.cz

ODPOVĚĎ: Myslím si totéž, co Vy, ale naše platy dnes tak či onak určuje trh práce - a nás učitelů je mnoho. Přesto jsem přesvědčen, že je to tak lepší, než aby je určoval plánovací úřad.


OTÁZKA 25: Dobry den,
v souvislosti se vstupem do Evropske unie jsou ve sdelovacich prostredcich
uvadeny dve teze :

1) Vstup do EU je pro nas ekonomicky vyhodny.
2) Nez vstoupime do EU, musi se nase ekonomika svoji urovni vice priblizit
statum unie.

V techto dvou tezich citim rozpor, ktery ale neumim moc dobre formulovat :
Po vstupu do EU bychom tedy meli dosahovat vyssiho hospodarskeho rustu nez
bychom dosahovali bez clenstvi v unii. Abychom ale mohli byt prijati,
musime dosahovat vyssiho ekonomickeho rustu nez bude rust ve statech unie.
Sami tedy budeme dosahovat vyssiho rustu nez bude rust clenu unie, abychom
mohli byt prijati do unie, kde budeme dosahovat vyssiho rustu, nez
kdybychom byli sami.
Ma tedy smysl uvazovat o vstupu do Evropske unie ? Pripada mi, ze to nema
smysl bud proto, ze nebudeme nikdy prijati, protoze nejsme schopni splnit
podminku pro vstup, nebo to nema smysl proto, ze by pro nas bylo clenstvi
nevyhodne.

Dekuji za odpoved i za pripadne upozorneni na chybu v mych uvahach.
Jan Krahulec, Nove Mesto nad Metuji

ODPOVĚĎ: Uvažujete přesně, ale já se musím omezit na jednoduché konstatování: až dosud byl vstup do EU pro každou zemi výhodný, a to i ekonomicky.


OTÁZKA 26: Chtěl bych se pana ministra zeptat, zda zná současnou situaci studentů
vysokých škol a zda on sám považuje snížení dotací na kolejné a menzu,
které přinesly padesátiprocentní zdražení za přiměřené a v dnešní době
vhodné.
Děkuji, Jan Hadaščok hadascj@feld.cvut.cz

ODPOVĚĎ: Minulý týden jsem diskutoval s několika stovkami studentů na Strahově. Zvýšení poplatků za koleje mě vůbec netěší, je však zřejmě nutné: vynutily si je správy kolejí, které nevyjdou s penězi.


OTÁZKA 27: Pane ministře,
rád bych Vám položil dvě otázky.
1. Do funkce ministra školství jste nastupoval s vědomím časově
omezeného mandátu. Pokud by Vám po volbách některá strana nabídla
tuto funkci znovu, přijal byste ji? Co by v tomto případě bylo Vaší
prioritou?
2. Jaký je Váš názor na smysl existence školských úřadů? Mnoho škol
má právní subjektivitu a po zavedení vyšších územně správních celků
podle mého názoru ztratí tato instituce své opodstatnění definitivně.

S pozdravem
            Mgr. Ladislav Sedláček

ODPOVĚĎ: 1) Ano. Priorit jsem měl při nástupu do úřadu 45, dnes jsou některé splněny, jiné přibyly. Hlavní je decentralizace státní správy, motivace vynikajících učitelů, to, abychom za státní peníze nevychovávali nezaměstnané a zvýšení úrovně vědy a vysokých škol. 2) Zdaleka ne všechny školy mohou mít subjektivitu, ale školské úřady by se měly stahovat do budoucích krajů. Na tom už dnes pracujeme.


OTÁZKA 28: O cem jste premyslel, kdyz zaznel posledni klakson v Naganu?
S pozdravem   Jan Bednarik   bednarik@iqnet.cz

ODPOVĚĎ: To už dnes opravdu nevím. Asi o tom, jak to dobře dopadlo.


OTÁZKA 29: Vážený pane ministoe.
trápí mi jedna vic okolo školství tich subjektu, kteoí dovedou vydilat
na svých zakázkách apod. (Jedná se vitšinou o uenovská  zaoízení. Tyto
peníze se však ve velké míoe odevzdávají právi ministerstvu, které easto
vydává ješti poísnijší výmir pro tyto školy a nutí je k ruzným
opatoením. Jinými slovy - Ministerstno ji? jen s problemy tyto penize
investuje do svych "chlebodarcu. Má  z toho toto stoedisko mít nijaký
u?itek?   Dikuji
Pavel Cihláo, Olomouc.

ODPOVĚĎ: Peníze, které učňovská zařízení vydělají, musí odevzdat do rozpočtu, zůstávají však ve školství. Bohužel je to velice, velice málo.


OTÁZKA 30: Vážený pane ministře,
musím reagovat na Vaše vyjádření v televizním pořadu "Pro a proti".
Řekl jste, že se setkáváte s  velice  silným argumentem při diskusi o zvyšení platů učitelů, že je stále dostatek učitelů ba či co přebytek.
Otázka zní: považujete tento argument za správný. Toto nebylo totiž z Vaše vyjádření zřejmé.
Malý komentář: Naší vládě tedy nejde o to narovnat podle mého názoru pokřivené proporce mezi tzv. svými zaměstnanci / placených ze státního rozpočtu/. Vláda bude tyto věci řešit až v okamžiku , kdy jí to bude pálit. Kdy již nebudou státní učitelé, či státní lékaři atd.
Zatím vidíme , že Vaše vyjádření opravdu v praxi funguje. Bylo málo soudců = přidáme jim na platu, bouří se státní zástupci = tak jim přidáme atd. Máme tedy smůlu - je nás mnoho , tak si budeme muset počkat až v rozpočtu něco zbyde , a nebo jít k volbám a s rozmyslem volit.
Radek Kašpar

ODPOVĚĎ: Řekl jsem, myslím, jasně, že se mi tento argument nelíbí - ale věci tak prostě fungují. Bylo by žalostné, kdybychom před tím zavírali oči. Velice souhlasím s Vašim posledním tvrzením. Ale pozor na ty, kteří Vám dnes slibují hory doly: lepších platů se můžeme ve školství domoci jen lepším hospodařením (dětí ubývá, a bude muset ubýt i škol) a diferenciací: nemůžeme chtít mít všichni stejně.


OTÁZKA 31: Cítil jste zadostiučinění, když jste se po neúspěších Občanského hnutí dostal do vlády a máte nyní možnost exekutivně ovlivňovat dění v zemi ?
Miroslav Krupička
Praha

ODPOVĚĎ: Zadostiučinění to nebylo - spíš starost z tak velké odpovědnosti v tak obtížnédobě.


OTÁZKA 32: Vážený pane ministře,
       Žádám Vás zdvořile o odpoveď na následující otázku:
       Uvažuje se v nejbližší době o sjednocení délky   dovolené všech pedagogických pracovníků, včetně mistrů odborného výcviku?
         S  pozdravem
                                                                     Jureček Vlastimil
Integrovana stredni skola
Kollarova 445
563 01 Lanskroun

ODPOVĚĎ: Lituji, ale nevím.


OTÁZKA 33: Dobry den,
v souvislosti se vstupem do Evropske unie jsou ve sdelovacich prostredcich
uvadeny dve teze :

1) Vstup do EU je pro nas ekonomicky vyhodny.
2) Nez vstoupime do EU, musi se nase ekonomika svoji urovni vice priblizit
statum unie.

V techto dvou tezich citim rozpor, ktery ale neumim moc dobre formulovat :
Po vstupu do EU bychom tedy meli dosahovat vyssiho hospodarskeho rustu nez
bychom dosahovali bez clenstvi v unii. Abychom ale mohli byt prijati,
musime dosahovat vyssiho ekonomickeho rustu nez bude rust ve statech unie.
Sami tedy budeme dosahovat vyssiho rustu nez clenove unie, abychom mohli
byt prijati do unie, kde budeme dosahovat vyssiho rustu, nez kdybychom byli
sami.

Dekuji za odpoved i za pripadne upozorneni na chybu v mych uvahach.
Jan Krahulec, Nove Mesto nad Metuji

ODPOVĚĎ: viz výše.


OTÁZKA 34: Vazeny pane Sokole,

ve sve funkci ministra skolstvi jste mel moznost se do urcite miry
seznamit se soucasnym stavem naseho vzdelavaciho systemu. Socialisticke
skolstvi nas po dlouha leta deformovalo tim, ze se nas snazilo naplnit
jako nadoby a ne zapalit jako pochoden, tj. uprednostnovalo se dosazeni
nejake konkretne stanovene urovne znalosti (casto prumerne a casto take
ideologicky poznamenane) pred ziskanim obecne vyuzitelnych dovednosti.
Rozvoj novych technologii zpusobil v nekolika malo poslednich
desetiletich nepredstavitelny priliv informaci, ktery nam jednoduse
neumoznuje stanovit pevnou hranici toho, co bychom meli znat. Drive
dostacujici gramotnost spocivajici ve znalosti cteni, psani a pocitani
je naprosto nedostacujici pro orientaci ve stale se koncentrujicich a
dynamicky se menicich tocich dat a informaci existujicich vetsinou
zejmena v elektronicke forme. Drivejsi gramotnost se tak stala jen
jakymsi nutnym stupinkem ke gramotnosti pocitacove (jsem schopen
obsluhovat svuj pocitac, se kterym pracuji) a ta zase ke gramotnosti
"internetove" (jsem schopen vyhledavat, analyzovat a pouzivat informace
hromadene na Internetu pro svuj prospech ve svem osobnim zivote i ve
svem zamestnani). K tomu bych pak nutne pridal gramotnost "socialni"
(schopnost komunikace, tj. schopnost prezentovat svoje nazory
odpovidajicim zpusobem pisemnou formou ci pred nejakym auditoriem).
Ulohu ministerstva skolstvi vidim ve stanoveni tech pristupu a
dovednosti, ktere bychom meli vsichni ovladat, a v jejich vyuce spojene
s pozitivni motivaci neceho v zivote dosahnout. Bez toho je stezi
predstavitelne, ze usili naseho skolstvi bude skutecne uzitecne v
realnem zivote a ze bude ocenovano zejmena mladou generaci, ktera bude v
opacnem pripade nucena ziskavat tyto potrebne dovednosti jinym zpusobem.
Nejen jinym zpusobem, ale asi i v jinych zemich, kde pak uz jako velice
kvalifikovani casto zustanou.

Jake konkretni kroky byly prijaty po roce 1989 ke zmene teto situace v
Ceske Republice?

Pokud se takove kroky prijaly, jsou meritelne? Jsou staticke
(jednorazove) nebo dynamicke? Bylo vzato v uvahu, ze musime nejprve
zmenit mysleni a pristup vyucujicich a ze to nejakou dobu trva? I tu
skutecnost, ze vyucujicimi jsou nejcasteji zeny?

Dekuji za vyjadreni a preji Vam pekny den.

Jiri Boucek, Praha

ODPOVĚĎ: Tohle by bylo na přednášku. Právě Internet jsme na vysokých školách zavedli naštěstí včas - podstatně dřív, než jiní. Tei to chce náskok neztratit, rozšířit i do středních škol a pracovat na tom, aby se učitelé vzdělávali celý život. Na tom všem pracuji.


OTÁZKA 35: Vážený pane ministře,
rád bych se Vás zeptal na Váš názor na situaci ve vyšších ročnících základních škol, kde jsou žáci zatěžování memorováním řady poznatků, které mají v podstatě jediný smysl - jejich znalost jim má umožnit dostat se na  střední školu (viz článek v Reflexu 14/98).
Domnívám se, že by povinné učivo zákl. školy mělo obsahovat jen takové znalosti, které jsou nezbytné pro úspěšné uplatnění ve společnosti. Jinými slovy, mělo by platit, že společensky úspěšný (dejme tomu vysokoškolsky vzdělaný) člověk by měl být schopen kdykoli úspěšně absolvovat test z vyžadovaných znalostí absolventa zákl. školy.
Existují vůbec nějaké průzkumy, které by ukazovaly do jaké míry si úspěšný absolvent zákl. školy uchová získané znalosti do praktického života? A do jaké míry je zapomene hned po době jejich zkoušení?
Zeptejte se stavebního inženýra na dokonavý vid slovesa nebo novináře na výpočet hydrostatického tlaku!
Považuje se za normální, že značnou část toho, co se žák musí naučit, zase zapomene. Někdy se to odůvodňuje tím, že se toho musí žáci naučit tolik, aby si zapamatovali alespoň něco. Mně tento způsob argumentace připadá poněkud sadistický...

Petr Jančík

ODPOVĚĎ: Máte pravdu. Ještě víc mi vadí, když se děti kvůli memorování nenaučí naučené používat. Bohužel se tomuto náhledu téměř všichni učitelé a zejména odborníci brání. Přesto paměťové učení do školy také patří - a nejen z hlediska praktického uplatnění. Tak třeba to, že jsme se všichni naučili stejné písničky, nám dovoluje si občas společně zazpívat.


OTÁZKA 36: Vážený pane ministoe,
Doslechl jsem se, že poipravujete povinnou maturitu z matematiky. A tak se Vás chci zeptat na toi vici:
1) Pokud vím, diláte to na základi pruzkumu, který zhodnotil znalosti studentu etvrtých roeníku z matematiky jako krizové. Nemyslíte si ale, že je to spíše dusledek nedostaeujícího zpusobu výuky a že by tedy spíše milo smysl minit jej?
2) Nebude to znevýhodoovat specializované studenty, kteoí nemají na matematiku buoky, budou-li muset ješti dva misíce poed poijímacími zkouškami na V(c) vinovat mnoho úsilí poedmitu, který v maturitním rozsahu nikdy neupotoebí?
3) Neomezí to svobodnou volbu studenta (již toi ze etyo maturitních poedmitu by byly ureeny) a nezvýší to ve studentech pocit, že i na prahu dospilosti jim nikdo bude naoizovat, co je pro ni dobré - že zkrátka nikdo bude myslet za ni?
Ondřej Slaálek, student gymnázia

ODPOVĚĎ: Sám nic takového nepřipravuji, ale nebránil bych se tomu. Důvod: matematika učí přesně myslet a nedá se tak snadno odbýt.


OTÁZKA 37: Vazeny pane ministre,
denik MF-DNES prinesl 2.4.1998 tabulku prumernych platu zamestnancu. Ja sam jako ucitel na VS mam tridu 10, ovsem podle skutecne vyse platu jsem v te tabulce nekde mezi tridou 4 a 5. Pritom se mi zda, ze nejsem prilis podprumerny. S vyjimkou akademickych funkcionaru, kterym to nezavidim, je prumer dost mizerny. Ostatne Vy sam jako  ministr asi mate podobnou tabulku jen za ucitele. Po sametove revoluci doslo k napravovani ruznych krivd a pokrivenych cen, ale marne cekam, kdy nekoho napadne napravit renome vzdelanosti a tedy i ucitelu, coz bez viditelneho posunu ve mzdovych tabulkach nejde. Zatim se podarilo akorat zrusit 14. plat, ktery pro mne neznamenal nadlepseni, ale zachranny pas. Jako otec tri malych deti nevydelam ani zivotni minimum rodiny. Co Vy na to jako muz nad jine poctivy a nyni tez ministr skolstvi?
S pozdravem  J. Boucek

ODPOVĚĎ: Měl byste asi rozlišovat průměrné platy od tabulkových: to je ve školství rozdíl asi 30%. Pro přesnost bychom měli také říci, že 13. a 14. plat se musel nejdříve zavést, než se 14. zase odboural. Radost z toho ovšem nemám. Sám jsem jako docent na tom asi podobně jako Vy - jen s tím rozdílem, že mám už děti velké. Loňský rozpočet s "balíčky", který snížil reálné školské platy v průměru o 3%, se už nesmí opakovat. Ale nejsem ve funkci proto, abych si naříkal, nýbrž abych hledal, jak dál. Dětí ubývá a peněz je málo. Nezbývá, než se všude pokusit diferencovat, to jest snažit se lépe zaplatit ty nejlepší - a to znamená je nejdříve najít. To jsou mé hlavní úkoly.


OTÁZKA 38:

Vážený pane ministře, chci se zeptat, zda bude pokračovat program optimalizace i nyní před volbami.
Ing.Gavlák

ODPOVĚĎ: Program optimalizace jsme předělali, aby víc respektoval místní podmínky, ale pokračovat se v něm musí - volby nevolby. Dětí stále ubývá, a poloprázdné školy si žádná vláda nebude moci dovolit. Rozdíl je jen v tom, že někteří politici tohle ještě nevědí.


OTÁZKA 39:

Vážený pane ministře,

zajímal by mne Vász názor na základní změnu v systému szkolství. Mám totiž dojem, že nasze szkolství (ať již před rokem 1989
či dnes) vychovává nasze děti přílisz sziroce. Jde o to, že člověk s ukončeným základním, Ssz či Vsz vzděláním je schopen polemizovat téměř o vszem, ale bohužel jen polemizovat. Člověk, který umí a zná vszechno, ale nic pořádně. Člověk křížovkář. Odborně ( v konkrétní profesi ) je vszak na velmi nízké úrovni. Jako příklad Vám mohu uvést Vaszeho kolegu z vlády - pana Karla Kuhnla. Je to člověk s titulem. Na otázku televizní redaktorky: "Vrátí se náklady vložené do výstavby Temelína?" Odpověděl Vász kolega s titulem Ing. : "V ekonomice nikdy nejde říct dopředu jak to dopadne." Podle mého názoru by se nasze szkolství mělo zaměřit více na vychovávání skutečných odborníků, specialistů v konkrétní profesi, tzv. "jednostranných idiotů". Jsem přesvědčen, že nasze společnost jesztě není tak bohatá, aby si mohla dovolit financovat tak  vszeobecně obsáhlou szkolní výuku, tj. učit lidi polemizovat téměř o vszem. Můj názor ( zdá se) potvrzuje dění v naszí současné společnosti.
Děkuji za Vász názor.
Gedeon Rudolf                                              gedeon@oasanet.cz   

ODPOVĚĎ: V tom s Vámi, bohužel, nemohu souhlasit. Úzká specializace je na místě v určitém věku a je vždycky nebezpečná: příležitosti k zaměstnání se rychle mění, řada oborů zaniká a vznikají jiné. Musíme vzdělávat lidi, kteří si i s takovými změnami dokáží poradit.


Poznámka: Text otázek a odpovědí, poslaných e-mailem,  není redačně upravován a krácen.

 
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Dětí přibývá a nemá je kdo učit. Školy berou i nekvalifikované

Ředitelé škol, do kterých dorostly silnější populační ročníky, se stále častěji dostávají do obtížně řešitelné situace. K zápisu chodí více prvňáčků a to...  celý článek

Osmdesátiletý muž spadl z Karlova mostu. Zachránili jej dva lidé z výletní...
Muž spadl z Karlova mostu, vytáhli ho výletníci. Je ve vážném stavu

Z Vltavy pod Karlovým mostem vytáhli v sobotu odpoledne dva zachránci tonoucího muže. Jak se do vody dostal, není jasné. Zatímco záchranáři hovoří o pádu,...  celý článek

Parašutista dopadl při seskoku v Praze na Letné mezi diváky (23. září 2017)
Stropnický pozastavil seskoky parašutistů při veřejných akcích

Ministr obrany Martin Stropnický vydal dočasný zákaz seskoků při veřejných akcích. Reagoval tím na vyšetřování incidentu, který se stal v sobotu na pražské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.